Rusko přiškrtilo Nord Stream 1, zarezervovalo však větší kapacitu plynovodu přes Slovensko

Dodávky ruského plynu prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 do Německa ve středu v souladu s pondělním oznámením ruské společnosti Gazprom klesly. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že firma do Evropy dodává tolik plynu, kolik je jen možné a nutné – ve větších dodávkách mu podle něj zabránily evropské sankce, které zpozdily opravu turbíny pro plynovod. Mluvčí německé vlády hovoří o mocenské hře, argument s turbínou odmítá.

Podle webu Gazpromu do Německa přiteklo mezi osmou a devátou hodinou množství odpovídající 17 milionům kilowatthodin, mezi 6:00 a 7:00 to přitom bylo ještě více než 27 milionů. Rusko ale podle agentury DPA a týdeníku Der Spiegel možná pošle více plynu přes Slovensko. 

Plán snížit dodávky Nord Streamem 1 od středy z dosavadních 40 procent v pondělí o polovinu, tedy na pětinu, oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, která krok zdůvodnila technickými problémy s turbínami, jež podle ní souvisejí se sankcemi uvalenými Západem na Moskvu po ruském útoku na Ukrajinu. Na čtvrtek je podle webu Nord Streamu 1 v plánu jen zhruba 14 milionů kilowatthodin za hodinu. 

Podle údajů provozovatele Eugas ale Gazprom na středu zároveň zarezervoval výrazně větší kapacitu na plynovodu Transgas, kterým proudí ruský plyn do Německa a Rakouska přes Slovensko a Ukrajinu. Přes hraniční bod Veľké Kapušany by mělo proudit 68,6 milionu metrů krychlových plynu, zatímco v úterý to ještě bylo pouze 36,8 milionu kubických metrů.

Podle agentury DPA by takové množství mohlo nahradit výpadek dodávek plynu přes Nord Stream 1. Rezervace dodatečné kapacity ale ještě neznamená, že Gazprom skutečně pošle plynovodem více plynu. Tomu, že by to tak ale mohlo být, napovídá i fakt, že provozovatel ukrajinské části potrubí TSOU si v úterý stěžoval, že Gazprom v něm bez varování zvýšil tlak. Zprávu předtím přinesl i německý týdeník Der Spiegel.

Provozovatelé německých zásobníků také uvedli, že objem plynu v tamních zásobnících bude možné dál zvyšovat i v případě trvale nízkých dodávek z Ruska. „Pokud zůstane dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) na vysoké úrovni, může naplněnost zásobníků do začátku listopadu překročit devadesát procent,“ informoval šéf svazu provozovatelů zásobníků Initiative Energien Speichern (INES) Sebastian Bleschke. Jeho prognóza vychází z předpokladu, že dodávky plynovodem Nord Stream 1 zůstanou na 20 procentech kapacity potrubí, kde jsou i teď.

Maximální kapacita Nord Streamu 1 je až 167 milionů metrů krychlových denně. Gazprom ale v polovině června snížil objem dodávek na 67 milionů metrů krychlových, tedy asi na 40 procent kapacity. Tehdy to zdůvodnil technickými problémy v souvislosti s kompresorovou turbínou, kterou partnerská německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu a kvůli sankcím měla problémy s jejím vrácením. 

Problémy s vrácením turbíny

Náměstek šéfa Gazpromu Vitalij Markelov ve středu zmínil, že podnik od Siemensu turbínu stále neobdržel. Siemens Energy v reakci na tato slova uvedl, že Gazprom nejprve musí poskytnout celní dokumenty, které by dovoz turbíny do Ruska umožnily. „Doprava turbíny by mohla začít okamžitě. Německé úřady poskytly všechny dokumenty potřebné pro export. To, co chybí, jsou nicméně celní dokumenty pro dovoz do Ruska. Ty musí jako zákazník zajistit Gazprom,“ dodal německý podnik.

Mluvčí Kremlu podotkl, že Gazprom dodává tolik plynu, kolik je možné. „Gazprom byl a zůstává spolehlivým garantem všech svých závazků, ale nemůže zaručit dodávky, pokud zahraničnímu zařízení nemohl být kvůli evropským sankcím poskytnut servis,“ řekl. 

Německá vláda ve středu uvedla, že vzala na vědomí další snížení dodávek plynu od Gazpromu a konstatovala, že ruská firma nedodržuje smluvní závazky. Podle vlády není problém turbínu Rusku vrátit. „Tohle je mocenská hra,“ řekl mluvčí německé vlády na tiskové konferenci v Berlíně. 

Nejistá situace s dodávkami přispívá k růstu cen zemního plynu. Cena suroviny pro evropský trh s dodáním v srpnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dopoledne přidávala i dvanáct procent, od začátku týdne tak vzrostla o více než třetinu a byla na cestě k nejvyššímu závěru od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Odpoledne růst zmírnil na necelé procento a cena se pohybovala nad 201 eury (asi 4950 korun) za megawatthodinu.

Nahrávám video

Elektřina na burze výrazně zdražila

Snížení dodávek na pětinu kapacity Nord Streamu 1 způsobí, že napojené země nebudou schopné plnit své cíle při doplňování zásobníků před zimou. Státy EU se proto v úterý dohodly na pravidlech omezení spotřeby plynu pro nadcházející topnou sezonu. Unie opakovaně obvinila Rusko, že se uchyluje k energetickému vydírání.   

Cena elektřiny na burze v Praze zároveň ve středu ráno prolomila historickou hranici 376 eur (9238 korun) za megawatthodinu. Ceny podle pozorovatelů táhne vzhůru zdražující zemní plyn.  

„Očekáváme, že dojde ke stabilizaci a postupnému snižování ceny plynu. Není důvod, aby kromě nervozity a ruského vydírání plyn stál 220 eur,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

České zásobníky zemního plynu jsou teď podle ministerstva průmyslu zaplněné zhruba z 80 procent, je v nich přes dvě a půl miliardy kubíků plynu.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu v TTF kolem středeční půl desáté ráno vyskočila o 14 procent na více než 228 eur (5600 korun) za megawatthodinu. Před rokem stejný objem plynu v TTF stál zhruba 22 eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...