Rusko potvrdilo paritu diplomatů. Omezení technických pracovníků je komplikace, připouští česká diplomacie

Nahrávám video
Události: Omezení pracovníků ambasád přinese komplikace
Zdroj: ČT24

Ruské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že ke konci května se sníží počty pracovníků na české ambasádě v Moskvě a ruském velvyslanectví v Praze tak, aby si vzájemně odpovídaly. Omezit chce také počet na místě najatých pracovníků. Černínský palác připustil, že to je problematické. Pobaltské státy na znamení solidarity s Českem vyhostí ruské diplomaty. Litva označila za nežádoucí osoby dva pracovníky, Lotyšsko a Estonsko po jednom. Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vypracovat seznam „nepřátelských zemí“, jejichž diplomatická zastoupení v Rusku budou mít omezenou možnost zaměstnávat místní síly.

Na zastupitelských úřadech v Praze a Moskvě zůstane po sedmi diplomatech, pětadvaceti administrativně-technických pracovnících a devatenácti zaměstnancích najatých na místě. České velvyslanectví v Moskvě zaměstnává zhruba 110 ruských občanů, kteří zajišťují zejména údržbu a administrativu hned v několika institucích.

Podle bývalého zpravodaje ČT v Rusku Miroslava Karase může limitace pracovníků ohrozit například fungování Českého domu, který je zázemím pro obchodní mise s kancelářemi, hotelem i byty, dvěma restauracemi a tělocvičnou. Starali se o něj zejména Rusové. „Třeba tam budeme mít alespoň výdejní okénko,“ glosuje bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář.

Praha žádá spojence, aby s fungováním zastupitelských pracovišť pomohli. Černínský palác připustil, že rozhodnutí o omezení ruských pracovníků na české ambasádě v Moskvě je významnou technicko-administrativní komplikací. Česko podle úřadu musí rozhodnutí zahrnout do jednání o paritě v otázce počtu pracovníků na obou ambasádách.

Velvyslanectví Česka a Ruska
Zdroj: Velvyslanectví Ruské federace/OpenStreetMap/MZV ČR

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) se v pátek setkal s vyhoštěnými pracovníky české ambasády v Moskvě, kteří měli na odjezd domů pouze čtyřiadvacet hodin. Někteří z nich si proto nestihli zajistit bydlení v Česku. „O naše lidi se postaráme, bydlet mohou zatím třeba na Štiříně,“ poznamenal šéf české diplomacie.

Chtěli paritu, dostali paritu, vzkazuje Moskva

„Nezodpovědné a provokativní chování českých úřadů bolestivě zasáhlo jejich diplomatickou službu,“ konstatovala ruská diplomacie. 

„Domnívám se, že zpočátku nechápali, k čemu se přihlásili, do čeho je jejich západní opatrovníci zatáhli. Potom to zjevně pochopili, ale nedalo se už nic dělat. Nedali jim možnost udělat krok zpět. Proto se od té doby dějí takové absurdní činy a velmi protichůdná prohlášení,“ prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

„Vyřkli slovo ,parita‘ – dostali paritu. Byli v šoku, ale dostali paritu,“ doplnila.

„V tomto případě se Ruská federace přiblížila tomu, co my požadujeme ze strany stavu diplomatů a ATP, to znamená, že to snížila na úroveň, kterou má jejich ambasáda v Praze. V tomto smyslu je to cesta k paritě,“ konstatoval pro ČT náměstek ministra zahraničí pro řízení evropské sekce Aleš Chmelař (ČSSD).

Pobaltí solidárně vyhostilo ruské diplomaty

Pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko na znamení solidarity s Českem vyhostí celkem čtyři ruské diplomaty. Podle agentury Reuters o kroku pobaltských zemí informoval litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis a potvrdil to i jeho lotyšský kolega Edgars Rinkévičs.

„Na znak solidarity s našimi českými spojenci a kvůli narušení Vídeňské konvence se Lotyšsko rozhodlo vyhostit ruského diplomata,“ cituje agentura TASS z prohlášení, které vydal šéf lotyšské diplomacie Rinkévičs. „Lotyšsko nebude trpět podvratnou činnost na svém území ani na území svých partnerů a spojenců,“ uvedl také Rinkevičs. Litva vyhostila dva Rusy, Estonsko jednoho.

Premiér Andrej Babiš (ANO) rozhodnutí pobaltských států uvítal. „Moc děkuji Litvě, Lotyšsku a Estonsku za podporu České republiky a solidární gesto vyhoštění celkem čtyř ruských diplomatů z jejich území. Velmi si toho vážíme,“ napsal na Twitteru.

Děkovný vzkaz na této sociální síti vyřídil rovněž Kulhánek. „Pobaltské země byly vždy velmi blízkými přáteli a spojenci České republiky,“ konstatoval šéf české diplomacie. Jeho náměstek Chmelař ČT řekl, že další tři státy projevily zájem o podobný krok, bude ale záležet na dalším vývoji a případných krocích ze strany Moskvy.

Nahrávám video
Studio ČT24: Pobaltským státům jsme za vyhoštění poděkovali, říká náměstek Chmelař
Zdroj: ČT24

„Postupujeme extrémně rychle. Je to proces, dlouhodobá diplomatická aktivita, kterou vyvíjíme a musíme dále vyvíjet,“ vysvětluje náměstek a připomíná, že vyhošťování po otravě Skripalových přišlo až po měsíci.

Zacharovová už pobaltské země varovala, že Moskva na vyhoštění zareaguje. „Jejich diplomaté už mohou začít řešit, kdo z nich si bude muset sbalit věci,“ podotkla.

Slovensko vyhostilo tři Rusy, Česko oslovilo spojence v NATO

Už ve čtvrtek v solidaritě s Českem rozhodlo o vyhoštění tří pracovníků ruské ambasády Slovensko. Premiér Eduard Heger to zdůvodnil tím, že Slovensko nemůže tolerovat, když zástupci cizích diplomatických misí nerespektují dohodnutá pravidla.

V sobotu se rozhořela diplomatická roztržka mezi Prahou a Moskvou kvůli důvodným podezřením české strany, že ruská vojenská rozvědka GRU stála za výbuchy ve Vrběticích v roce 2014. Česko kvůli tomu vyhostilo osmnáct lidí z ruské ambasády v Praze, Moskva pak dvacet pracovníků českého velvyslanectví v Moskvě. Česko se následně rozhodlo zastropovat počet diplomatů na pražském ruském velvyslanectví tak, aby odpovídal stavu na české ambasádě v Moskvě.

Česko na čtvrtečním jednání zástupců zemí Severoatlantické aliance požádalo své partnery o podporu fungování oslabené české ambasády v Moskvě nebo o předvolání ruských velvyslanců v členských zemích. Praha se také snaží docílit toho, aby její spojenci vyhostili část ruských diplomatů.

Rusko omezí „nepřátelským zemím“ možnost najímat místní síly

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vypracovat seznam „nepřátelských zemí“, jejichž diplomatická zastoupení v Rusku budou mít omezenou možnost zaměstnávat místní síly. Vyplývá to z prezidentského výnosu, který v pátek na svých stránkách zveřejnil Kreml. „V případě nutnosti“ může Moskva vydat úplný zákaz najímání ruských občanů k práci na velvyslanectvích a konzulátech v Rusku.

Putin výnosem pověřil ruskou vládu, aby vyhotovila soupis států, pro něž mají omezení začít platit. Kabinet má rovněž těmto zemím stanovit počet ruských zaměstnanců, s nimiž jejich diplomatická zastoupení budou moci uzavřít pracovní smlouvy.

Restrikce se týkají pouze případných pracovníků, kteří se zdržují na ruském území, nikoliv těch, kteří přijeli z dotčených zemí za prací na diplomatických zastoupeních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 19 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 10 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...