Rusko potvrdilo paritu diplomatů. Omezení technických pracovníků je komplikace, připouští česká diplomacie

Nahrávám video

Ruské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že ke konci května se sníží počty pracovníků na české ambasádě v Moskvě a ruském velvyslanectví v Praze tak, aby si vzájemně odpovídaly. Omezit chce také počet na místě najatých pracovníků. Černínský palác připustil, že to je problematické. Pobaltské státy na znamení solidarity s Českem vyhostí ruské diplomaty. Litva označila za nežádoucí osoby dva pracovníky, Lotyšsko a Estonsko po jednom. Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vypracovat seznam „nepřátelských zemí“, jejichž diplomatická zastoupení v Rusku budou mít omezenou možnost zaměstnávat místní síly.

Na zastupitelských úřadech v Praze a Moskvě zůstane po sedmi diplomatech, pětadvaceti administrativně-technických pracovnících a devatenácti zaměstnancích najatých na místě. České velvyslanectví v Moskvě zaměstnává zhruba 110 ruských občanů, kteří zajišťují zejména údržbu a administrativu hned v několika institucích.

Podle bývalého zpravodaje ČT v Rusku Miroslava Karase může limitace pracovníků ohrozit například fungování Českého domu, který je zázemím pro obchodní mise s kancelářemi, hotelem i byty, dvěma restauracemi a tělocvičnou. Starali se o něj zejména Rusové. „Třeba tam budeme mít alespoň výdejní okénko,“ glosuje bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář.

Praha žádá spojence, aby s fungováním zastupitelských pracovišť pomohli. Černínský palác připustil, že rozhodnutí o omezení ruských pracovníků na české ambasádě v Moskvě je významnou technicko-administrativní komplikací. Česko podle úřadu musí rozhodnutí zahrnout do jednání o paritě v otázce počtu pracovníků na obou ambasádách.

Velvyslanectví Česka a Ruska
Zdroj: Velvyslanectví Ruské federace/OpenStreetMap/MZV ČR

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) se v pátek setkal s vyhoštěnými pracovníky české ambasády v Moskvě, kteří měli na odjezd domů pouze čtyřiadvacet hodin. Někteří z nich si proto nestihli zajistit bydlení v Česku. „O naše lidi se postaráme, bydlet mohou zatím třeba na Štiříně,“ poznamenal šéf české diplomacie.

Chtěli paritu, dostali paritu, vzkazuje Moskva

„Nezodpovědné a provokativní chování českých úřadů bolestivě zasáhlo jejich diplomatickou službu,“ konstatovala ruská diplomacie. 

„Domnívám se, že zpočátku nechápali, k čemu se přihlásili, do čeho je jejich západní opatrovníci zatáhli. Potom to zjevně pochopili, ale nedalo se už nic dělat. Nedali jim možnost udělat krok zpět. Proto se od té doby dějí takové absurdní činy a velmi protichůdná prohlášení,“ prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

„Vyřkli slovo ,parita‘ – dostali paritu. Byli v šoku, ale dostali paritu,“ doplnila.

„V tomto případě se Ruská federace přiblížila tomu, co my požadujeme ze strany stavu diplomatů a ATP, to znamená, že to snížila na úroveň, kterou má jejich ambasáda v Praze. V tomto smyslu je to cesta k paritě,“ konstatoval pro ČT náměstek ministra zahraničí pro řízení evropské sekce Aleš Chmelař (ČSSD).

Pobaltí solidárně vyhostilo ruské diplomaty

Pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko na znamení solidarity s Českem vyhostí celkem čtyři ruské diplomaty. Podle agentury Reuters o kroku pobaltských zemí informoval litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis a potvrdil to i jeho lotyšský kolega Edgars Rinkévičs.

„Na znak solidarity s našimi českými spojenci a kvůli narušení Vídeňské konvence se Lotyšsko rozhodlo vyhostit ruského diplomata,“ cituje agentura TASS z prohlášení, které vydal šéf lotyšské diplomacie Rinkévičs. „Lotyšsko nebude trpět podvratnou činnost na svém území ani na území svých partnerů a spojenců,“ uvedl také Rinkevičs. Litva vyhostila dva Rusy, Estonsko jednoho.

Premiér Andrej Babiš (ANO) rozhodnutí pobaltských států uvítal. „Moc děkuji Litvě, Lotyšsku a Estonsku za podporu České republiky a solidární gesto vyhoštění celkem čtyř ruských diplomatů z jejich území. Velmi si toho vážíme,“ napsal na Twitteru.

Děkovný vzkaz na této sociální síti vyřídil rovněž Kulhánek. „Pobaltské země byly vždy velmi blízkými přáteli a spojenci České republiky,“ konstatoval šéf české diplomacie. Jeho náměstek Chmelař ČT řekl, že další tři státy projevily zájem o podobný krok, bude ale záležet na dalším vývoji a případných krocích ze strany Moskvy.

Nahrávám video

„Postupujeme extrémně rychle. Je to proces, dlouhodobá diplomatická aktivita, kterou vyvíjíme a musíme dále vyvíjet,“ vysvětluje náměstek a připomíná, že vyhošťování po otravě Skripalových přišlo až po měsíci.

Zacharovová už pobaltské země varovala, že Moskva na vyhoštění zareaguje. „Jejich diplomaté už mohou začít řešit, kdo z nich si bude muset sbalit věci,“ podotkla.

Slovensko vyhostilo tři Rusy, Česko oslovilo spojence v NATO

Už ve čtvrtek v solidaritě s Českem rozhodlo o vyhoštění tří pracovníků ruské ambasády Slovensko. Premiér Eduard Heger to zdůvodnil tím, že Slovensko nemůže tolerovat, když zástupci cizích diplomatických misí nerespektují dohodnutá pravidla.

V sobotu se rozhořela diplomatická roztržka mezi Prahou a Moskvou kvůli důvodným podezřením české strany, že ruská vojenská rozvědka GRU stála za výbuchy ve Vrběticích v roce 2014. Česko kvůli tomu vyhostilo osmnáct lidí z ruské ambasády v Praze, Moskva pak dvacet pracovníků českého velvyslanectví v Moskvě. Česko se následně rozhodlo zastropovat počet diplomatů na pražském ruském velvyslanectví tak, aby odpovídal stavu na české ambasádě v Moskvě.

Česko na čtvrtečním jednání zástupců zemí Severoatlantické aliance požádalo své partnery o podporu fungování oslabené české ambasády v Moskvě nebo o předvolání ruských velvyslanců v členských zemích. Praha se také snaží docílit toho, aby její spojenci vyhostili část ruských diplomatů.

Rusko omezí „nepřátelským zemím“ možnost najímat místní síly

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vypracovat seznam „nepřátelských zemí“, jejichž diplomatická zastoupení v Rusku budou mít omezenou možnost zaměstnávat místní síly. Vyplývá to z prezidentského výnosu, který v pátek na svých stránkách zveřejnil Kreml. „V případě nutnosti“ může Moskva vydat úplný zákaz najímání ruských občanů k práci na velvyslanectvích a konzulátech v Rusku.

Putin výnosem pověřil ruskou vládu, aby vyhotovila soupis států, pro něž mají omezení začít platit. Kabinet má rovněž těmto zemím stanovit počet ruských zaměstnanců, s nimiž jejich diplomatická zastoupení budou moci uzavřít pracovní smlouvy.

Restrikce se týkají pouze případných pracovníků, kteří se zdržují na ruském území, nikoliv těch, kteří přijeli z dotčených zemí za prací na diplomatických zastoupeních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...