Rusko posiluje přítomnost v Arktidě. Optický kabel na dně moře má spojit Murmansk a Vladivostok

Rusko začalo pokládat svůj první podmořský komunikační kabel z optických vláken, který ze vsi Teriberka u Murmansku povede podél arktického pobřeží až do přístavu Vladivostok na opačném konci země. Jde o součást státem řízeného projektu, který má přivést vysokorychlostní internet do polárních končin. Předchozí soukromá iniciativa v tomto směru uvázla na mrtvém bodu. Kabelové spojení má být dokončeno v roce 2026.

Kabelové spojení nazvané Polární expres bude provozovat státní společnost Morsvjazsputnik. Má zajistit stabilní internet v arktických přístavních městech, na poloostrově Kamčatka a na ostrově Sachalin.

Alexej Strelčenko, šéf společnosti vyrábějící a pokládající kabeláž, avizoval, že dílo dlouhé 12 650 kilometrů bude stát 65 miliard rublů (asi 19 miliard korun) a bude je financovat výhradně stát. Kabel se vyrábí v Murmansku z čínských optických vláken a ruských součástek.

Moskva usiluje o zlepšení nerovnoměrné komunikace a infrastruktury na dalekém severu, kde posílila svou vojenskou přítomnost, a také se snaží rozvíjet takzvanou severní námořní cestu u polárních břehů Ruska, aby se stala alternativou k hlavní námořní trase mezi Asií a Evropou přes Suezský průplav.

Soukromé firmy podobný projekt zastavily

Kabel bude vyžadovat propojení na globální komunikační síť, což by mohlo vyžadovat zahraniční investice, uvedl generální ředitel společnosti Morsvjazsputnik Andrej Kuropjatnikov. „Investiční partnerství za účelem rozšíření do Evropy a Asie představuje samostatný komerční projekt,“ upozornil. Jedná se podle něj se společnostmi v Asii, Evropě a USA.

Soukromé telekomunikační firmy Megafon a finský Cinial v květnu zastavily projekt Arctic Connect. Ten počítal s tím, že za miliardu dolarů spojí Helsinky s Tokiem přes sever Ruska. Megafon se ale dle zdroje agentury Reuters obával soupeření se státem a technických obtíží, kvůli nimž by plán byl nerentabilní.

Podle jiného zdroje ruská firma nezískala souhlas Moskvy kvůli obavám o národní bezpečnost. Megafon sdělil Reuters, že má veškeré státní souhlasy, které potřebuje, ale v květnu se rozhodl přezkoumat „strukturu a ekonomiku“ projektu, což ještě nějakou dobu potrvá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 42 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...