Rusko posílá drony do evropských zemí z tankerů, tvrdí Zelenskyj

Rusko používá tankery k vysílání dronů do evropských zemí, tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se odvolává na informace od rozvědky. Západ by měl podle něj zostřit sankce na ruskou stínovou flotilu. Opakované narušování vzdušného prostoru zemí NATO také obnovilo debatu o uzavření nebe nad Ukrajinou, píše server Kyiv Independent.

Incidenty, kdy se nad letišti nebo vojenskými základnami objevily drony, v posledních dnech zažilo několik zemí Evropské unie. Dánsko pro tento týden zakázalo veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Unie, který se bude v Kodani konat ve středu a čtvrtek.

Dánská vláda zatím konkrétně nejmenovala, kdo za incidenty stojí. Rusko ve čtvrtečním prohlášení svého velvyslanectví v Dánsku odmítlo spekulace ohledně možné odpovědnosti Moskvy.

Dánská média informovala, že v době, kdy se incidenty staly, se v blízkosti dánských teritoriálních vod pohybovala loď ruské baltské flotily Alexandr Šabalin. Měla vypnuté signály automatického identifikačního systému, a tak se neobjevila v námořních monitorovacích systémech.

To, že Rusko z tankerů vypouští a ovládá drony, které posílá do evropských zemí, je „dalším důvodem, proč by Baltské moře i další moře měla být uzavřena pro ruské tankery, přinejmenším pro stínovou flotilu“, míní ukrajinský prezident.

Sankcí na ruskou stínovou flotilu v poslední době přibývá. Spojenci Ukrajiny se tak snaží omezit Rusku příjmy z ropy, díky kterým může financovat válku proti sousední zemi. Stínovou flotilu tvoří stovky starších, často nepojištěných nebo špatně udržovaných plavidel. Obvykle jsou provozovány za netransparentních podmínek pod vlajkami cizích zemí, a podílejí se tak na obcházení sankcí.

Debata o bezletové zóně na Ukrajině

Incidenty, při nichž došlo k narušení vzdušného prostoru zemí NATO, znepokojily evropské země a vyvolaly otázky ohledně schopnosti Aliance čelit ruským dronům a letadlům. Organizace tak mimo jiné zvažuje uzavřít nebe nad Ukrajinou, píše server Kyiv Independent.

„NATO je obranný blok, takže jakékoli kroky, které podnikne, budou pouze reakcí na kroky Ruska. Skutečně záleží na tom, jak se členské státy rozhodnou reagovat,“ řekl ukrajinskému listu letecký expert a analytik Kosťantyn Kryvolap.

Bývalý americký vyslanec pro Ukrajinu Kurt Volker v nedávném rozhovoru uvedl, že ruské provokace by mohly donutit Alianci k přehodnocení odmítavého postoje ze začátku roku 2022. Tehdy organizace argumentovala obavami z eskalace války.

V kontextu Ukrajiny by uzavření nebe znamenalo bezletovou zónu vynucenou NATO nad částí nebo celou zemí. Jakékoli ruské letadlo, drony nebo rakety vstupující do této oblasti by byly legitimním cílem aliančních sil k zachycení, případně sestřelení ještě předtím, než vstoupí do vzdušného prostoru NATO, popisuje opatření Kyiv Independent.

Protože se Rusku nepodařilo od samého začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 získat vzdušnou převahu na Ukrajině, jeho letadla nevstupují do ukrajinského vzdušného prostoru ze strachu ze sestřelení. Ruské letectvo místo toho odpaluje rakety a bomby proti ukrajinským městům z bezpečí svého vlastního vzdušného prostoru, mimo dosah ukrajinských systémů protivzdušné obrany.

Od roku 2022 byla ukrajinská protivzdušná obrana výrazně posílena dodávkami západních zbraní, včetně systémů Patriot, IRIS-T, SAMP/T a NASAMS na obranu proti raketám, zatímco německé Gepardy a kanony Skynex cílí na drony.

Obranný analytik Anatolij Chrapčinskij listu Kyiv Independent řekl, že tyto dodávky sice pomohly zmírnit dopad ruských úderů, ale systémy zůstávají rozptýlené a nemohou plně ochránit celou zemi. „Neexistuje žádná integrovaná architektura – žádná víceúrovňová ‚zeď dronů a raket‘, která by fungovala jako jeden živý organismus,“ řekl.

Bezletová zóna by umožnila Alianci posílit obranu země, podotýká ukrajinský web. „To by uvolnilo ukrajinské prostředky pro frontovou linii, posílilo by to obranu velkých měst, jako je Charkov, Dnipro, Záporoží a Krivyj Rih,“ upozornila Viktorie Vdovyčenková, vedoucí společného programu iniciativy Budoucnost Ukrajiny na Cambridgeské univerzitě.

I případná částečná bezletová zóna nad západní Ukrajinou by měla dramatický dopad. V oblasti by to znamenalo ochranu obranného průmyslu země, jelikož řada ukrajinských továren a zařízení se nyní stává terčem ruských útoků.

Evropští diplomaté minulý týden varovali ruské představitele, že NATO je připraveno reagovat na další narušení vzdušného prostoru silou, včetně sestřelení ruských strojů, informovala agentura Bloomberg. „Psychologická bariéra bránící v použití síly byla z velké části prolomena a připravenost k rozhodným krokům je vyšší než dříve,“ míní Vdovyčenková.

Zatím se hovoří primárně o vzdušném prostoru NATO, Varšava se ale chystá novelizovat svůj zákon o nasazení vojenské síly v zahraničí, aby svým silám umožnila sestřelovat ruské drony nad Ukrajinou bez předchozího souhlasu NATO nebo EU.

Nebeský štít

Podle Vdovyčenkové by bylo nejjednodušší cestou, jak ochránit ukrajinské nebe, rozšíření iniciativy Evropský nebeský štít, což je projekt na vytvoření integrované evropské sítě protivzdušné obrany, která byla poprvé zřízena v roce 2022.

Letos v březnu navrhli bývalí plánovači britského letectva ve spolupráci s ukrajinskými ozbrojenými silami, aby ochranná zóna zahrnovala tři fungující ukrajinské jaderné elektrárny a také města Oděsa a Lvov na jihu a západě Ukrajiny.

Vybudování ochranné zóny by vyžadovalo nasazení zhruba 120 moderních stíhaček, podpořených letadly včasného varování a robustní zpravodajskou, sledovací a průzkumnou a kybernetickou ochranou.

Další možností je podle expertů vytvoření bilaterálních nebo regionálních koalic. Vdovyčenková poukazuje na potenciální polsko-ukrajinský rámec jako výchozí bod. „Takové kroky by vyslaly silný signál, že evropští spojenci jsou ochotni jednat individuálně i kolektivně, aniž by čekali na články 4 nebo 5 smlouvy NATO,“ uvedla.

Taková koalice by podle ní mohla mít k dispozici letouny z Velké Británie, Francie, Švédska a Nizozemska a využívat letiště a infrastrukturu v Polsku a Rumunsku. Financování by podle ní mohlo pocházet ze zmrazených ruských aktiv.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...