Rusko odmítá obvinění z otravy Navalného. Taková věc by prý nikomu nepomohla

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov odmítl obviňování Ruska, že je odpovědné za otravu opozičního politika Alexeje Navalného. Taková věc by podle Peskova nikomu nepomohla. Kreml prý nerozumí, co by v souvislosti s případem Navalného mohlo být příčinou sankcí proti Moskvě. Otravu Navalného mezitím v Berlíně ostře odsoudil švédský premiér Stefan Löfven. Uvedl, že Moskva musí pocítit společnou evropskou odpověď.

Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu informovala, že Navalnyj byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Uvedla také, že Německo se bude se svými partnery v NATO radit o způsobech, jak na otravu reagovat. „Nerozumíme tomu, jaké by mohly být důvody pro nějaké sankce,“ řekl mluvčí Kremlu.

Peskov zopakoval, že doufá, že německé úřady se s těmi ruskými podělí o informace o případu Navalného. „Máme jasný zájem na tom, aby byly zjištěny příčiny toho, co se stalo s berlínským pacientem,“ tvrdí Peskov.

Další sankce na Rusko však mohou být podle Evropské komise uvaleny až poté, co vyšetřování odhalí, kdo je odpovědný za otrávení Navalného. Zatím vyšetřování neprobíhá.

Podle Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) se dá otrava jakékoli osoby nervově paralytickou látkou považovat za použití zakázané chemické zbraně. Podezření, že Navalnyj byl otráven látkou novičok, je proto nanejvýš znepokojivé.

Švédský premiér žádá důraznou evropskou odpověď

Stefan Löfven mezitím na návštěvě Berlína uvedl, že Švédsko Navalného otravu ostře odsuzuje. „Stalo se to v ruském letadle a v Rusku. Musí to být vyšetřeno. Je nutné objasnit, kdo za tím stojí a kdo je odpovědný,“ řekl Löfven po jednání s německou kancléřkou. Dodal, že Rusko musí pocítit společnou evropskou odpověď.

Merkelová řekla, že nad rámec svého středečního prohlášení nemá k případu Navalného co dodat. Zopakovala, že německá a evropská reakce bude záležet na ruském postoji k vyšetřování.

Německá média i komentátoři uvádějí, že Merkelová čelí rostoucímu tlaku, aby v odvetě za Navalného zastavila společný rusko-německý projekt plynovodu Nord Stream 2, kterým bude po dně Baltského moře přiváděn zemní plyn. 

Podle lékařů v Omsku se žádné stopy otravy nenašly

Navalnyj byl na kliniku Charité přepraven z Ruska minulý měsíc v bezvědomí a s příznaky otravy, které se u něj projevily poté, co si dal čaj. Nejprve byl hospitalizován v Omsku, kde tamní lékaři tvrdili, že laboratorní testy žádné stopy otravy či nějaké toxické látky neprokázaly.

Navalnyj až do svého onemocnění patřil k nejhlasitějším kritikům ruského prezidenta Putina a specializoval se na vyšetřování případů politiky v ruských nejvyšších kruzích.

Podle Lukašenka je celá kauza podvrh

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že Poláci a Němci diskutovali o podvrhnutí otravy s cílem odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od zasahování v Bělorusku. Svědčí o tom podle něj údajně zachycený rozhovor mezi „představiteli Varšavy a Berlína“.

Lukašenko to podle agentury TASS řekl při setkání s ruským premiérem Michailem Mišustinem, který byl v Minsku na návštěvě. Uvedl přitom několik citací ze zmíněného rozhovoru.

„Skupina odborníků připravila, jak jsem to pochopil, pro úřad (německé kancléřky Angely) Merkelové fakta a možná i prohlášení, které učinila. Udělali to, cituji, 'aby Putina odradili strkat nos do záležitostí Běloruska',“ uvedl podle agentury TASS Lukašenko.

Podle autoritářského prezidenta, který vládne Bělorusku tvrdou rukou už 26 let, zmiňovaný rozhovor dokazuje, že informace o otravě Navalného je podvrh. V Bělorusku se nyní konají masové protesty, jejichž účastníci považují oficiálně vyhlášené vítězství Lukašenka ve volbách z 9. srpna za podvod, žádají jeho odchod a nové volby.

Morawiecki: Rusko je nepřátelský režim

Polský premiér Mateusz Morawiecki označil Rusko za „nepřátelský režim“. Učinil tak v souvislosti se čtvrtečním oznámením německé vlády, že kritik Kremlu Alexej Navalnyj byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok vyvinuté v bývalém Sovětském svazu.

„Gruzie 2008. Krym a Donbas od roku 2014. MH17. Salisbury 2018. Berlín 2019. Navalnyj 2020. Kolik důrazných upozornění potřebujeme, abychom si konečně uvědomili, že máme co dělat s nepřátelským režimem?“ napsal Morawiecki na Twitteru.

„Dialog, partnerství, kompromis – to jsou pro ně cizí slova. Je čas vyvodit z toho závěry,“ dodal předseda polské vlády. Ve svém tweetu Rusko konkrétně nejmenoval, ale zmínil se o událostech, v nichž je Moskva obviňována z účasti.

Jde o válku s Gruzií, o okupaci a anexi ukrajinského Krymu a separatistický konflikt na východní Ukrajině, o sestřelení malajsijského letounu letu MH17 nad separatisty ovládaným Donbasem, o otravu bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury, o loňskou vraždu Čečence Zelimchana Changošviliho v centru Berlína a o nynější otravu Navalného.

Moskva účast na otravě Skripala popírá, stejně jako sestřelení letounu nad Ukrajinou a vraždu Čečence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
Právě teď

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...