Rusko od soboty přestane dodávat plyn do Finska. Němci plánují nové terminály na LNG

Ruská společnost Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska. Oznámila to finská společnost Gasum, která je státním obchodníkem se surovinou. Odmítla totiž platit za dodávky v rublech. Problémy vyplývající z odklonu od ruského plynu řeší i v Německu, kde plánují nové terminály schopné přijímat dodávky z lodí.

Vláda Finska, které je neutrální zemí a má s Ruskem dlouhou hranici, ve středu schválila vstup země do Severoatlantické aliance. Učinila tak v reakci na probíhající ruskou invazi na Ukrajinu.

Finská společnost Gasum uvedla, že bude od soboty a po celou letní sezonu dodávat svým zákazníkům plyn z jiných zdrojů. Využije přitom napojení na obousměrný plynovod Balticconnector, který propojuje estonské a finské plynovodní sítě.

„Je opravdu politováníhodné, že smluvní dodávky zemního plynu byly pozastaveny. Postarali jsme se ale o to, abychom se na tuto situaci připravili,“ uvedl výkonný ředitel Gasumu Mika Wiljanen. „Žádné výpadky v distribuční síti plynu nebudou.“

Podíl zemního plynu ve finském energetickém mixu činí asi šest procent, uvádí portál Euractiv. V zemi ho používá zejména průmysl, nikoli domácnosti, což jeho nahrazení podle Euractivu politicky poněkud usnadňuje. Podle Finské asociace energetického průmyslu může být ruský plyn nahrazen do příštího podzimu.

Gazprom už na konci dubna zastavil dodávky plynu do Polska a do Bulharska. Krok zdůvodnil tím, že obě země odmítly přejít na platby v rublech. Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po invazi na Ukrajinu, kdy na něj západní země uvalily sankce.  

„Dalo se to čekat. Ruská vláda se takto chová vždycky, a musíme očekávat, že se takto bude chovat i v budoucnu,“ řekl v Událostech, komentářích europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti), podle kterého se Rusko snaží takto Finsko vydírat. 

Podle poslance Jiřího Kobzy (SPD) jsou takové závěry unáhlené. „Nebyly zveřejněny důvody, které k tomu vedly. Rusové neřekli: to je proto, že chcete do NATO,“ řekl. 

Nahrávám video

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) ale postup Ruska považuje jednoznačně za politizaci toho, jak Rusko přistupuje k obchodu s energiemi. „Podprahově to není vysláno ani směrem k Finsku, protože ten objem plynu je zanedbatelný. Probíral jsem to i se svým finským kolegou a Finy daleko víc trápí, že mají například problémy s dodávkami ruské dřevěné štěpky. Vnímám to tedy jako politickou akci,“ vysvětlil Knotek. 

Meklenbursko chce na Baltu terminál na zkapalněný zemní plyn. Měl by zásobovat i Česko

Premiérka severoněmeckého Meklenburska-Předního Pomořanska Manuela Schwesigová prohlásila, že Německo potřebuje terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) i na pobřeží Baltu. Na zasedání Spolkové rady uvedla, že jsou nutné pro zásobování východu země a České republiky. S německým regionem je Česko propojeno plynovodem OPAL, kterým proudí plyn z produktovodu Nord Stream položeného na baltském dně.

„Terminály LNG potřebujeme. A chci zdůraznit, že je nepotřebujeme jen v Severním moři, ale také na Baltu. V Lubminu je totiž velká rozdělovací stanice pro celé východní Německo a také pro Česko,“ řekla Schwesigová v debatě před schvalováním energetických úlev ve Spolkové radě, která zastupuje německé regiony.

Po začátku války na Ukrajině se chce Německo zbavit závislosti na plynu z Ruska. Za dlouhodobé řešení Berlín považuje přechod na obnovitelné a čisté zdroje energie, po přechodnou dobu chce ale využívat plyn z jiných zdrojů včetně LNG. Zkapalněný zemní plyn je přepravován tankery, ale Německo stále nemá potřebné terminály. První tři nyní vznikají na pobřeží Severního moře v Wilhelmshavenu a v ústí Labe v Brunsbüttelu a Stade.

Schwesigová upozorňuje na to, že všechny tyto terminály budou v západní části země, proto chce kvůli zásobování východu Německa terminály i na Baltu. V této souvislosti se hovoří o Rostocku a Lubminu.

Premiérka zmínila, že v Lubminu se nachází rozdělovací uzel, který dlouhodobě zajišťuje hladké zásobování východního Německa a také České republiky.  „Je důležité, aby stanice, která tam už stojí a která funguje, byla využita i v budoucnu pro LNG tak, aby mohlo být zásobováno východní Německo a Česko,“ řekla Schwesigová.  

S dalším využitím případných terminálů na pobřeží Baltu počítá Schwesigová i v budoucnu, kdy Spolková republika přestane být na plynu energeticky závislá. Podle premiérky by tato infrastruktura sloužila k transportu vodíku, který německé hospodářství považuje za klíčový zdroj čisté energie.

Přes produktovody je v současnosti Česko provázáno s Německem. Český premiér Petr Fiala se na počátku května s kancléřem Olafem Scholzem dohodl na tom, že země budou jednat o tom, aby měla Česká republika podíl na v některém ze zahraničních terminálů LNG, což by bylo díky již existujícím provázáním výhodně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 24 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...