Rusko je ztracené pro Západ i samo pro sebe, říká expert

Nahrávám video

Západ měl ve vztahu k Moskvě v rukou silné karty, ale nedokázal vytvořit vzájemný partnerský vztah, řekl analytik z University of St Andrews a autor knihy Ztracená země – Příběh moderního Ruska Filip Scherf. Rusko je podle něj ztracené samo pro sebe i pro Západ, protože dlouhodobě vede politiku, která ho od něj oddaluje. Ruská agresivní zahraniční politika přitom podle Scherfa vychází z vlastního pocitu ohrožení.

Rusko je podle Scherfa ztracené samo pro sebe, protože svou politiku ospravedlňuje revizionistickým narativem moderní historie, v němž ztratilo samo sebe. „Ocitlo se ve světě, který si samo vykonstruovalo a kterému z velké části ruská elita i ruská společnost věří. Svět, který tento narativ popisuje, je fundamentálně, kvalitativně i morálně jiný než ten svět, ve kterém žijeme my na Západě,“ míní odborník na Rusko.

Podle něj je velmi těžko představitelné, že by se Rusko v dohledné době změnilo natolik, aby se stalo přítelem Západu. Dodal, že současná tamní elita postupně připravuje následnictví pro generaci, která přijde po ní.

Západ měl ve vztahu k Moskvě v rukou silné karty, které ale nedokázal zahrát takovým způsobem, aby zde vznikl partnerský vztah, řekl Scherf. „Velká část důvodů začíná v raných devadesátých letech, kdy Spojené státy americké byly opojené vlastním triumfem ve studené válce a zároveň nadšené budovat nové kapitalistické a liberální Rusko.“

USA však podle Scherfa opomenuly skutečnou hloubku a tragičnost traumatu, v němž se Rusové utopili po rozpadu Sovětského svazu, kterému byli sedmdesát let učeni věřit. Navíc s nástupem kapitalismu vznikla velká očekávání na růst životní úrovně.

Devadesátá léta v Rusku však byla poznamenána celkovým chaosem ve společnosti. „Jakýkoliv i zdánlivý sen o velmocenském statusu se zdál nadlouho ztracen,“ dodal publicista.

Vědomí vlastní zranitelnosti

Rusko podle Scherfa vede tradiční agresivní zahraniční politiku z pocitu vlastní slabosti, která je dána dlouhými a těžko bránitelnými hranicemi. Z pohledu Kremlu je proto potřeba vytvářet nárazníkové zóny, které tvoří neutrální nebo spřátelené státy, jako je dnešní Bělorusko, komentuje.

„Agresivní politika pramení fundamentálně z vědomí vlastní zranitelnosti, které se ještě prohloubilo v devadesátých letech, kdy si Rusko nedokázalo nárokovat velmocenský status v mezinárodních vztazích, na který má podle vlastního myšlení historický nárok.“

„Rusko je přesvědčeno, že musí být jedním z hybatelů mezinárodního uspořádání – skutečnou velmocí,“ míní Scherf. Pokud má Moskva pocit, že někdo její velmocenský nárok nerespektuje, nebojí se sáhnout k agresivní nebo dokonce vojenské politice, dodal.

Protože Západ nedokázal využít silné karty, které měl v ruce, byl postaven před hotovou věc. Americký prezident Donald Trump se snaží tento trend zvrátit, ale už nemá vůči Rusku silové nástroje kromě teoretického scénáře použití vojenské síly, kterým by Rusko mohl dostat tam, kam chce, popsal analytik.

Požadavky Moskvy

Rusko se na dílčích problémech během vyjednávání o příměří v rusko-ukrajinské válce, kterou rozpoutalo svou agresí, snaží ukázat, že je ochotné se dohodnout, ale až Kreml otevře otázky, o které mu jde především, tak USA nebudou mít nástroj, kterým by ruského vůdce Vladimira Putina dotlačily k ústupkům, poznamenal Scherf.

Spojené státy v úterý oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři. Moskva platnost dohody podmínila zrušením sankcí uplatňovaných vůči bance Rosselchozbank a dalším finančním institucím zapojeným do mezinárodního obchodu s potravinami a hnojivy. Rusko požaduje jejich návrat do mezinárodního platebního systému SWIFT. Z toho byly ruské finanční ústavy v souvislosti s invazí na Ukrajině vyloučeny.

Moskva také žádá, aby skončily sankce týkající se výrobců a exportérů hnojiv a potravin nebo lodí plujících pod ruskou vlajkou a podílejících se na obchodu s těmito komoditami. Rovněž mají být zrušena omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska.

Vztah Rusů k Evropě

„Když jste v Rusku a bavíte se s lidmi, tak oni Evropu na jedné straně milují, obdivují, ale na druhé straně ji nenávidí a vysmívají se jí,“ přiblížil Scherf.

Podle něj obdivují tradiční kulturu, historickou architekturu a blahobyt evropské společnosti. „Na druhé straně nenávidí to, co nazývají nebo vnímají jako dekadentní úpadek tradiční kultury, jako amorální společnost, která se příliš zahleděla do svého blahobytu. Bojí se, že by Evropa třeba právě ve spolupráci se Spojenými státy mohla Rusko v budoucnu znovu napadnout nebo ohrozit. Proto se Rusko čím dál více definuje jako Nezápad nebo Antizápad.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 9 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...