Rusko je ztracené pro Západ i samo pro sebe, říká expert

Nahrávám video
90′ ČT24: Akademik Filip Scherf k vzniku a fungování moderního Ruska
Zdroj: ČT24

Západ měl ve vztahu k Moskvě v rukou silné karty, ale nedokázal vytvořit vzájemný partnerský vztah, řekl analytik z University of St Andrews a autor knihy Ztracená země – Příběh moderního Ruska Filip Scherf. Rusko je podle něj ztracené samo pro sebe i pro Západ, protože dlouhodobě vede politiku, která ho od něj oddaluje. Ruská agresivní zahraniční politika přitom podle Scherfa vychází z vlastního pocitu ohrožení.

Rusko je podle Scherfa ztracené samo pro sebe, protože svou politiku ospravedlňuje revizionistickým narativem moderní historie, v němž ztratilo samo sebe. „Ocitlo se ve světě, který si samo vykonstruovalo a kterému z velké části ruská elita i ruská společnost věří. Svět, který tento narativ popisuje, je fundamentálně, kvalitativně i morálně jiný než ten svět, ve kterém žijeme my na Západě,“ míní odborník na Rusko.

Podle něj je velmi těžko představitelné, že by se Rusko v dohledné době změnilo natolik, aby se stalo přítelem Západu. Dodal, že současná tamní elita postupně připravuje následnictví pro generaci, která přijde po ní.

Západ měl ve vztahu k Moskvě v rukou silné karty, které ale nedokázal zahrát takovým způsobem, aby zde vznikl partnerský vztah, řekl Scherf. „Velká část důvodů začíná v raných devadesátých letech, kdy Spojené státy americké byly opojené vlastním triumfem ve studené válce a zároveň nadšené budovat nové kapitalistické a liberální Rusko.“

USA však podle Scherfa opomenuly skutečnou hloubku a tragičnost traumatu, v němž se Rusové utopili po rozpadu Sovětského svazu, kterému byli sedmdesát let učeni věřit. Navíc s nástupem kapitalismu vznikla velká očekávání na růst životní úrovně.

Devadesátá léta v Rusku však byla poznamenána celkovým chaosem ve společnosti. „Jakýkoliv i zdánlivý sen o velmocenském statusu se zdál nadlouho ztracen,“ dodal publicista.

Vědomí vlastní zranitelnosti

Rusko podle Scherfa vede tradiční agresivní zahraniční politiku z pocitu vlastní slabosti, která je dána dlouhými a těžko bránitelnými hranicemi. Z pohledu Kremlu je proto potřeba vytvářet nárazníkové zóny, které tvoří neutrální nebo spřátelené státy, jako je dnešní Bělorusko, komentuje.

„Agresivní politika pramení fundamentálně z vědomí vlastní zranitelnosti, které se ještě prohloubilo v devadesátých letech, kdy si Rusko nedokázalo nárokovat velmocenský status v mezinárodních vztazích, na který má podle vlastního myšlení historický nárok.“

„Rusko je přesvědčeno, že musí být jedním z hybatelů mezinárodního uspořádání – skutečnou velmocí,“ míní Scherf. Pokud má Moskva pocit, že někdo její velmocenský nárok nerespektuje, nebojí se sáhnout k agresivní nebo dokonce vojenské politice, dodal.

Protože Západ nedokázal využít silné karty, které měl v ruce, byl postaven před hotovou věc. Americký prezident Donald Trump se snaží tento trend zvrátit, ale už nemá vůči Rusku silové nástroje kromě teoretického scénáře použití vojenské síly, kterým by Rusko mohl dostat tam, kam chce, popsal analytik.

Požadavky Moskvy

Rusko se na dílčích problémech během vyjednávání o příměří v rusko-ukrajinské válce, kterou rozpoutalo svou agresí, snaží ukázat, že je ochotné se dohodnout, ale až Kreml otevře otázky, o které mu jde především, tak USA nebudou mít nástroj, kterým by ruského vůdce Vladimira Putina dotlačily k ústupkům, poznamenal Scherf.

Spojené státy v úterý oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři. Moskva platnost dohody podmínila zrušením sankcí uplatňovaných vůči bance Rosselchozbank a dalším finančním institucím zapojeným do mezinárodního obchodu s potravinami a hnojivy. Rusko požaduje jejich návrat do mezinárodního platebního systému SWIFT. Z toho byly ruské finanční ústavy v souvislosti s invazí na Ukrajině vyloučeny.

Moskva také žádá, aby skončily sankce týkající se výrobců a exportérů hnojiv a potravin nebo lodí plujících pod ruskou vlajkou a podílejících se na obchodu s těmito komoditami. Rovněž mají být zrušena omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska.

Vztah Rusů k Evropě

„Když jste v Rusku a bavíte se s lidmi, tak oni Evropu na jedné straně milují, obdivují, ale na druhé straně ji nenávidí a vysmívají se jí,“ přiblížil Scherf.

Podle něj obdivují tradiční kulturu, historickou architekturu a blahobyt evropské společnosti. „Na druhé straně nenávidí to, co nazývají nebo vnímají jako dekadentní úpadek tradiční kultury, jako amorální společnost, která se příliš zahleděla do svého blahobytu. Bojí se, že by Evropa třeba právě ve spolupráci se Spojenými státy mohla Rusko v budoucnu znovu napadnout nebo ohrozit. Proto se Rusko čím dál více definuje jako Nezápad nebo Antizápad.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 30 mminutami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 2 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 5 hhodinami

Neznámí pachatelé ukradli kamion s dvanácti tunami čokoládových tyčinek

Neznámí pachatelé ukradli na zatím nezjištěném místě mezi Itálií a Polskem asi dvanáctitunovou zásilku čokoládových tyčinek, které vyrábí švýcarský potravinářský gigant Nestlé. Podle agentury AFP o tom informoval zástupce značky. Upozornil zároveň, že kvůli loupeži hrozí před Velikonocemi nedostatek těchto čokoládových tyčinek na trhu.
před 5 hhodinami
Načítání...