Rusko invazí o nic nepřišlo, tvrdí Putin. Mluví o agresi Západu a kritizuje sankce, které podle něj nefungují

Rusko aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu, prohlásil šéf Kremlu Vladimir Putin. Protiruské západní sankce jsou podle něj krátkozraké a představují nebezpečí pro celý svět, který se stále více obrací k Asii. Moskva sankce kritizuje opakovaně, přestože tvrdí, že nefungují. Interní dokument ruské vlády přitom varuje před hlubokými a vleklými dopady západních postihů na ruskou ekonomiku.

Rusko svou aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu, prohlásil Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku. Věří prý, že jeho země bude nakonec silnější a bude se rychleji rozvíjet.

Putin uvedl, že epidemii koronaviru nahradily jiné globální výzvy. „Mám na mysli sankční horečku Západu, jeho neskrývané agresivní pokusy vnutit jiným zemím své vzorce chování, zbavit je suverenity a podřídit je jejich vůli,“ uvedl diktátor. 

Rusko podle Putina čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu, což zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Strádají zejména firmy závislé na dodávkách z Evropy, přiznal Putin.

Zároveň tvrdí, že Rusko nemá žádný problém s prodejem svých energetických surovin, poptávka je prý vysoká po celém světě a například vývoz energií z Ruska do Číny je na vzestupu. Rusko také podle něj jedná o výstavbě dalšího plynovodu do Číny, který povede přes Mongolsko. S Ulánbátarem se Rusové dohodli na dodávkách ropných produktů.

Interní materiál: Ekonomika by se mohla vzpamatovávat až do konce desetiletí

Sankce, které západní státy na Rusko uvalily za jeho invazi na Ukrajinu, podle Putina nefungují. Moskva je ale opakovaně kritizuje a usiluje o jejich zrušení.

Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož tento týden citovala agentura Bloomberg, varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Materiál upozorňuje, že tlak na ruské hospodářství způsobený sankcemi se bude stupňovat a odklon Evropy od ruských energetických surovin by mohl narušit i schopnost Ruska zásobovat domácí trh.

Nejpesimističtější scénář ve vládním materiálu předpokládá, že ruská ekonomika dosáhne dna v roce 2024, kdy bude ve srovnání s loňským rokem slabší o 11,9 procenta, a vzpamatovávat se bude až do konce desetiletí. Dokument varuje, že během jednoho či dvou let čeká Rusko pokles produkce v řadě odvětví orientovaných na export, včetně ropy, plynu, kovů, chemikálií a dřevařských produktů.

Rusko samo přitom přerušilo dodávky plynovodem Nord Stream 1, což je hlavní trasa pro přepravu ruského plynu do EU. Zdůvodňuje to technickými problémy kolem jediné funkční kompresorové turbíny, jejíž servis zajišťuje německá společnost Siemens Energy, a také sankcemi. Putin řekl, že další turbíny odeslané k údržbě by měly být vráceny přímo do Ruska, pak bude podle něj možné plynovod Nord Stream 1 znovu zprovoznit.

Evropská unie tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

Putin opakoval teorie o „denacifikaci“ a „pomoci“ lidem na Donbasu

Putin ve Vladivostoku dále zopakoval své tvrzení, že stávající vláda v Kyjevě je nelegitimní, protože se dostala k moci po převratu v roce 2014.

Tehdy rozsáhlé protesty proti odklonu země od prozápadního směřování, konkrétně proti rozhodnutí prezidenta Viktora Janukovyče odmítnout asociační dohodu s EU, vyhnaly Janukovyče do Ruska. Na Ukrajině se od té doby konaly několikery parlamentní a prezidentské volby, v těch posledních v roce 2019 vyhrál stávající prezident Volodymyr Zelenskyj.

Putin ve Vladivostoku také řekl, že Rusko boje na Ukrajině nezačalo, ale naopak se prý snaží ukončit ty, které tam trvaly už od roku 2014. Celá válka, která trvá už osm let, ale tehdy začala tím, že Moskva za pomoci svých neoznačených vojáků nelegálně anektovala ukrajinský poloostrov Krym a koordinovala činnost donbaských separatistů, jejichž prostřednictvím a podporou včetně zapojení ruských tajných služeb a armády rozpoutala konflikt na Donbase. 

Putin označuje demokraticky zvolenou vládu v Kyjevě za nacisty a tvrdí, že jeho diktatura chce Ukrajinu „denacifikovat“. Rusko podle Putina při současné invazi „pomáhá lidem“ žijícím na Donbase, je to podle něj ruský dluh vůči nim, který „až do konce vyplníme“.  V důsledku Ruskem rozpoutané války na Donbase zemřely v oblasti podle OSN od roku 2014 do roku 2021 skoro čtyři tisíce civilistů.

Putin také komentoval nástup Liz Trussové do čela britské vlády. Prohlásil, že proces měl k demokratičnosti daleko, protože Trussová byla vybrána hlasy členů Konzervativní strany, nikoli celou zemí. Velká Británie ale nemá přímou volbu premiéra a konzervativci jsou legitimní, demokraticky vládnoucí stranou, protože vyhráli poslední parlamentní volby. Trussová dává najevo, že bude pokračovat v podpoře Ukrajiny a tvrdém postoji vůči Rusku.

Rusko udržuje rubl uměle, jinak by kvůli sankcím padl, říká analytik ČSOB

Podle analytika ČSOB Dominika Rusinka je vidět, že to, co říká ruský prezident Vladimir Putin, je spíše součást propagandy, protože ruská ekonomika na tom určitě není dobře. Byť se třeba nenaplnily scénáře a možná spíše zbožná přání některých, že ruská ekonomika zkolabuje. „To se nestalo z toho důvodu, že Západ neuvalil sankce například na energetické exporty, takže Rusko stále drží vývoz plynu a ropy nad vodou. Nicméně ta ekonomika je bezpochyby tvrdě zasažená a efekt sankcí se bude dále projevovat v čase a bude pouze sílit,“ míní Rusinko.

Citovaný důvěrný dokument ruských ekonomů, který získala agentura Bloomberg, varuje před osmi až dvanáctiprocentním propadem ruského hospodářství, hroucením domácího energetického trhu nebo třeba odlivem mozků. Rusinko to potvrdil a doplnil, že podle něj je Rusko zemí, která dlouhodobě trpí strukturálními slabostmi a nedostatky.

„Odliv mozků je jedna věc. Když se však podíváme na ruskou ekonomiku jako celek, tak má potenciální růst někde okolo jednoho a půl procenta, což je velmi málo na ekonomiku tohoto typu, která je stále relativně chudá. A dá se čekat, že ty poměrně přísné sankce ji ještě dále utáhnou a budou působit drtivým efektem,“ předesílá analytik.

Vysvětlení, proč si rubl udržuje hodnotu a proč není v Rusku tak výrazná inflace, hledá Rusinko v tom, že rubl je aktuálně měnou, která není volně směnitelná. „To znamená, že je to taková potěmkinovská stabilita, kdy Rusko udržuje silný rubl pomocí kapitálových kontrol. Tento silný, stabilní rubl není projevem silné ekonomiky, ale z mého pohledu je to právě naopak. Rusko musí udržovat kurz rublu uměle, protože kdyby ho pustilo, rubl výrazně oslabí s ohledem na sankce a kondici ruské ekonomiky,“ vysvětlil Rusinko ve vysílání Horizontu ČT24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...