Rusko verbuje do armády bezdomovce, chce se vyhnout další mobilizaci, tvrdí RFE/RL

Neznámý počet lidí bez domova podepsal z různých důvodů smlouvu s ruskou armádou, aby šli bojovat na Ukrajinu. Někteří to dělají pro peníze, někteří pro vlast. Jiní proto, že „nemají, co jiného by dělali“. Děje se to v době, kdy se Moskva snaží vyhnout další vlně mobilizace, což je pro ni krajně citlivá věc, a kdy ruská armáda i kvůli ukrajinskému vpádu do Kurské oblasti potřebuje další vojáky, píše Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL) na svých internetových stránkách.

Podle ruského ministerstva obrany za letošek smlouvu s armádou podepsalo asi 190 tisíc mužů. Rusko nastavilo příhodné podmínky pro lidi podezřelé ze zločinů nebo pro odsouzené, kteří se dobrovolně přihlásí do války. K tomu podle zdrojů RFE/RL úřady aktivně vyhledávají nové vojáky v centrech pro lidi bez domova na Sibiři a Dálném východě.

Zprávy o tom, že se policie a armáda zaměřuje na muže v útočištích pro bezdomovce, se objevovaly v zahraničních a ruských nezávislých médiích už během částečné mobilizace v září 2022. Od té doby se to sporadicky děje dál. Dobrovolnice z ubytovny na předměstí Angarsku, průmyslového města v Irkutské oblasti, vypověděla, že loni náboráři přicházeli prakticky každý měsíc s letáky vyzývajícími lidi, aby podepsali smlouvu s armádou. „Samozřejmě se ti blázni nechali nalákat penězi,“ řekla o klientech ubytovny.

Podle letáku zveřejněného na internetových stránkách správy jedné z vesnic v Irkutské oblasti armáda zdravým dospělým mužům nabízí jednorázový náborový příspěvek 400 tisíc rublů (asi 100 tisíc korun), měsíční plat 210 tisíc rublů (51 tisíc korun) a další benefity. Za prodloužení jednoleté smlouvy mají vojáci nárok na dalších 195 tisíc rublů (asi 50 tisíc korun). Pokud armáda smlouvu dodrží, lze za rok získat 2,9 milionu rublů (asi 700 tisíc korun), což je asi 72krát více oproti mediánové mzdě z roku 2022, jak ji uvádí ruský statistický úřad. Nabídka navíc zahrnuje „možnost vyřešit problémy s bydlením“ a „zajištěné zaměstnání po konci kontraktu“.

Z války se vrátí málokdo

Dva klienti velkého střediska pro bezdomovce v Irkutské oblasti nedávno jeho zakladateli řekli, že podepsali smlouvu s armádou, protože potřebovali peníze „na vyřešení problémů s bydlením“ poté, co je manželky kvůli nadměrnému pití alkoholu vyhodily z domova. Doufají prý, že díky válce získají hypotéku a budou si moci pořídit vlastní domov.

Dobrovolnice z centra v Angarsku ale říká, že lidé bez domova, kteří se obvykle potýkají s nějakou závislostí, „plně nechápou, že si zahrávají se smrtí“. Podle ní si myslí, že je možné se z války vrátit. „A nedochází jim, že kromě těch chlapů, kteří podepsali smlouvy na půl roku hned v roce 2022, se nikdo živý nevrátil,“ dodává.

Dobrovolník v jiné ubytovně na předměstí Angarsku vzpomíná, jak se jim ozval bývalý klient a vyprávěl, že jediným, kdo z jejich jednotky čítající padesát mužů přežil, byl on a ještě jeden voják. Vyprávěl, že když odmítl posloužit jako ‚kanónenfutr‘, poslali ho za trest do díry – improvizovaného vězení pro vojáky ve sklepích nebo prohlubních v zemi.

Programy pro návrat k životu neexistují

Nikdo z dobrovolníků, se kterými novináři RFE/RL mluvili, nevěděl o žádném případu, kdy by člověk bez domova po návratu z Ukrajiny vedl „normální“ život nebo použil peníze vydělané v bojích k zajištění střechy nad hlavou. Zakladatel irkutského centra ví o případu muže bez domova, alkoholika, který smlouvu podepsal v roce 2023, půl roku bojoval na Ukrajině, dostal vyznamenání za záchranu životů, ale nedávno se do centra vrátil. Válka tohoto muže „opravdu změnila“, jeho životní situaci však nezlepšila. „Hodně pil a peníze, které si z války přinesl, promrhal,“ řekl zakladatel centra.

Ačkoliv různé nevládní organizace pomáhají veteránům v návratu k životu „v civilu“, žádné programy, které by se zaměřovaly na vojáky bez domova vracející se z Ukrajiny, neexistují.

Zakladatel střediska v Irkutsku se domnívá, že během dvou prvních let války muži bez domova podepisovali smlouvy s armádou často proto, aby si vylepšili postavení ve společnosti. Kromě toho, že jim šlo o peníze, někteří chtěli „bránit vlast“ a jiní do války šli proto, že jim chyběl životní cíl, tvrdí tento muž. Dodává, že nyní pochopili, že služba na Ukrajině nevede k tomu, že by si získali „nějaký zvláštní respekt“.

Nábor jako opatření, jak dostat bezdomovce z ulic

Starosta města Železnogorsk-Ilimskij v Irkutské oblasti Pavel Berezovskij ve videu zveřejněném v červenci na Telegramu popřel, že by nějací lidé bez domova z regionu bojovali na Ukrajině. „Někteří tvrdí, že byli ve válce, aby jich ostatním bylo líto,“ tvrdil.

Dále na severovýchod v Sašské autonomní republice úřady nábor do armády využívaly jako jedno z opatření s cílem dostat bezdomovce z ulic Jakutsku, informoval server SakhaDay. Město bylo koncem června dějištěm mezinárodního sportovního turnaje Děti Asie.

Na dobročinné akci pro bezdomovce a další sociálně znevýhodněné lidi sašská ombudsmanka Sardana Gurjevová vyzvala účastníky, aby následovali příkladu devatenácti mužů bez domova, kteří v roce 2023 podepsali kontrakt s armádou pro válku na Ukrajině. „Jste vlastenci,“ řekla podle SakhaDay skupině mužů bez domova v květnu na akci s názvem Změň svůj život. „Jak můžete odmítnout pomoci své zemi v situaci, kdy to potřebuje?“ naléhala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...