Ruská plavidla se před výbuchy pohybovala u plynovodů Nord Stream, tvrdí severská média

Nahrávám video

V blízkosti plynovodů Nord Stream se v období před výbuchy pohybovala ruská plavidla schopná provádět podmořské operace. Podle zpravodajského serveru BBC News to na základě společného pátrání uvedla dánská, norská, švédská a finská veřejnoprávní média. Oficiální vyšetřování útoku na plynovody, které vedou země ležící v blízkosti místa výbuchů, stále pokračuje. Vyšetřovatelé se zatím shodli pouze na tom, že exploze s největší pravděpodobností nebyly nehoda, ale důsledek sabotáže.

Severská média v novém dílu svého investigativního dokumentu upozornila na „podezřelé pohyby“ několika ruských plavidel nedaleko místa, kde došlo k explozím na plynovodech. Konkrétně se jednalo o výzkumnou loď Sibirjakov ruského vojenského námořnictva, vlečný člun SB-123 a třetí loď ruské flotily, jejíž název média nedokázala zjistit.

Severská média uvedla, že ve všech případech šlo o takzvané „lodě duchů“, které se pohybovaly na moři s vypnutými vysílači, a nesdílely tak svou polohu. Média tvrdí, že je lokalizovala, když zachytila jejich rádiovou komunikaci s ruskými námořními základnami mezi červnem a zářím 2022.

Rusko a západní země se od začátku obviňují navzájem. Severští novináři teď našli bývalého důstojníka britské námořní rozvědky, který do svého odchodu do výslužby v roce 2018 pracoval na odposleších ruské Baltské flotily a tvrdí, že se v místě sabotáže pohybovala ruská výzkumná loď Sibirjakov.

„Ta loď dokáže podpořit ponorku. Má tedy neznámé podmořské schopnosti. Ale důležité je, že může provádět podmořský průzkum,“ uvedl James pod rouškou anonymity.

Podezřelé pohyby lodí potvrdily satelity

Někdejší důstojník britské námořní rozvědky řekl, že ruské plavidlo Sibirjakov v červnu loňského roku obeplulo po nezvyklé navigační trase místo, kde později plynovod vybuchl. Začalo také komunikovat v utajeném režimu. Předpokládá se přitom, že plavidlo Sibirjakov dokáže rovněž vypustit malé podmořské vozítko. Týden předtím se ve stejné oblasti pohybovalo i další ruské nejmenované plavidlo. „Jak moc je náhodné, že dvě lodě schopné provádět podmořský průzkum operují ve stejné oblasti?“ ptal se James.

Nahrávám video

Vlečný člun SB-123 dorazil do oblasti pouhých pět dní před zářijovými výbuchy. Rádiová komunikace naznačuje, že na místě setrval celý večer a noc, než se vydal na cestu zpátky do Ruska, uvedly dánská stanice DR, norská NRK, švédská SVT a finská Yle.

Tvrzení o podezřelých pohybech ruských lodí v daném období potvrzují podle severských médií i satelitní snímky. „Nalezli jsme čtrnáct snímků, které se shodují s uvedenou drahou lodi,“ konstatoval Tony Bauna z norské firmy KSAT, která patří ke světové špičce v oblasti satelitního monitorování.

Potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, kterými Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Německa a dále do Evropy, loni v září poškodily dosud nevysvětlené výbuchy. V tu dobu plynovodem Nord Stream 1 plyn neproudil, což Rusko zdůvodňovalo nutnou údržbou. Nord Stream 2 sice byl dokončen, ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu a protiruským sankcím nebyl spuštěn.

Kdo stál za poškozením plynovodů, dosud není jasné. Rusko označilo incident za teroristický útok a naznačilo, že za ním stojí západní země. Západní politici ruská obvinění odmítli, a někteří z nich naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. List The New York Times později napsal, že za sabotáží mohla být proukrajinská skupina. Také Kyjev ale jakékoli zapojení do věci odmítá.

Minulý měsíc severská veřejnoprávní média ve svém investigativním dokumentárním seriálu uvedla, že Rusko využívá flotilu plavidel maskovaných jako rybářské a výzkumné lodě, s jejichž pomocí plánuje sabotáže větrných elektráren, plynovodů a komunikačních kabelů v Severním moři. Kreml v reakci uvedl, že se severská média mýlí a Rusko obviňují ze špionáže nepodloženě.

Oslovení analytici jsou přesvědčeni o tom, že vysvětlení pohybu ruských plavidel u plynovodu Nord Stream může být pouze jedno. „Vyplývá z toho, že shromažďovali informace a sledovali přesné místo operace,“ prohlásil námořní důstojník a vojenský analytik Jens Wenzel Kristoffersen.  „Všechny tyto aktivity dohromady vytvářejí přesvědčivý obraz, podle kterého to má přímou souvislost s incidentem Nord Streamu,“ dodal britský námořní analytik H. I. Sutton.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...