V Rusku ožívá politická angažovanost a udavačství. Jen za první polovinu loňského roku stoupl počet udání více než o čtvrtinu v porovnání s rokem 2021. Z údajů ruského cenzurního úřadu vyplývá, že oznámení úřadům podalo na své spoluobčany na 145 tisíc Rusů. Hlášení přicházejí hlavně v souvislosti s protiválečnými a protivládními postoji.
Anna Šatunovskaja veřejně vystupovala proti válce na Ukrajině. Následně ji někdo udal, byla předvolána na policii a souzena. Krátce po začátku invaze dostala za odpor k ruské agresi pokutu 15 tisíc rublů, v přepočtu necelých pět tisíc korun. „Rozšiřovali jsme v naší čtvrti letáky, které vyzývaly k zastavení té hrůzy, která 24. února začala,“ přibližuje svůj příběh právnička Šatunovskaja.
Podobnou zkušenost má i její kolegyně z oboru Maja Bajdakovová. Na internetu podporovala uvězněného vůdce demokratické opozice Alexeje Navalného. Moskevský soud ji po udání poslal na deset dní do vězení. Udavačství podle ní v Rusku začíná nabírat na obrátkách. „Člověk si nemůže být jistý, když jde po ulici a povídá si s kamarádkou, že je někdo neuslyší a někam nezavolá,“ popisuje své obavy.
Obě ženy prý přesně vědí, kdo je policii nahlásil. Šatunovskaja zmínila ženu ze sousední ulice, která pracuje na samosprávě ve čtvrti, kde právnička bydlí. Bajdakovovou zas prý udala dívka, s níž se osobně neznala.
Podle sociální antropoložky Alexandry Archipovové se udává obecně ze tří důvodů. Kvůli materiálním výhodám, antipatii anebo z ideologického přesvědčení. Zmíněné typy podle ní existovaly vždy. „Ale teď na ně začala policie více reagovat a využívat jako nástroj konkrétní represe,“ popisuje Archipovová.
Rusko je policejní stát, říká tamní sociolog
Podle jedné z legend ruské nezávislé sociologie Lva Gudkova se už země proměnila v policejní stát. „Je to faktický totalitní režim. Ten vládní moc využívá k tomu, aby měl pod kontrolou všechny aktivity ve společnosti,“ hodnotí kremelský režim Gudkov.
Od začátku obnovené invaze na Ukrajinu v únoru 2022 přijal ruský parlament zatím 38 represivních zákonů. Nový návrh části poslanců pak chce přidat další, který by klasifikoval jako trestný čin i zobrazení mapy země bez anektovaných pěti ukrajinských oblastí včetně Krymu.
