„Rostoucí ruská agrese.“ Do britských vod se vrátila špionážní loď Moskvy

Spojené království tento týden sledovalo ruskou špionážní loď v Lamanšském průlivu, oznámil britský ministr obrany John Healey, který v této souvislosti mluvil o rostoucí agresi Moskvy. Plavidlo se do britských vod vrátilo poté, co se v nich pohybovalo už loni v listopadu. Londýn se podle Healeyho rozhodl v reakci na tajné operace ruských lodí upravit některá pravidla pro námořnictvo. Zapojí se také do nedávno oznámené mise NATO Baltic Sentry (Baltská stráž).

Healey, který označil pohyb lodi za „další příklad rostoucí ruské agrese“, řekl tento týden poslancům, že ruské špionážní plavidlo Jantar vstoupilo do britských výsostných vod v pondělí. Královské námořnictvo ho po dva dny sledovalo, dokud neodplulo do nizozemských vod.

Loď byla poprvé zaznamenána sedmdesát kilometrů od britského pobřeží, tedy hluboko uvnitř výlučné ekonomické zóny Spojeného království, uvedl The Guardian. K lodi se poté přidala dvě britská plavidla, fregata HMS Somerset a hlídková loď HMS Tyne, které ji hlídaly po zbytek plavby v britských vodách.

„Dovolte mi říct to jasně, toto je ruská špionážní loď používaná ke shromažďování zpravodajských informací a mapování kritické podvodní infrastruktury Spojeného království,“ řekl Healey ve středu v Dolní sněmovně. „Můj vzkaz (ruskému) prezidentu (Vladimiru) Putinovi je jasný,“ pokračoval. „Víme, co děláte, a nebudeme se vyhýbat razantním akcím na ochranu Británie.“

Druhý případ od listopadu

Healey řekl, že loď Jantar byla zachycena v britských vodách už v listopadu, kdy se pohybovala nad kabely. Poté vplula do irských vod východně od Dublinu, což vyvolalo obavy, že by mohla provádět špionáž ohledně internetových konektorů mezi Spojeným královstvím a Irskem. Podle ministra tehdy ruské plavidlo sledovala ponorka, válečné lodě a hlídková letadla.

Britská ponorka – podle The Guardian šlo o stroj HMS Astute – dostala podle Healyho rozkaz vynořit se blízko Jantaru, „aby bylo jasné, že jsme skrytě sledovali každý její pohyb“. BBC napsala, že podle jejích zdrojů se ruské lodi dostalo také slovního varování. Jantar pak odplul do Středozemního moře, ale tento týden se vrátil.

Vynoření britské ponorky v blízkosti ruské lodě je podle Healyho odstrašujícím opatřením, které nově odsouhlasil. Uvedl také, že vzhledem k aktivitám Jantaru změnil pravidla působení britského námořnictva tak, aby se jeho lodě mohly více přiblížit i cizí stroj pronásledovat.

Kromě ruských lodí zaznamenává Londýn v posledních měsících rovněž zvýšenou aktivitu ruských průzkumných letadel, která opakovaně vlétají do jeho vzdušného prostoru. Podobné incidenty evidují i další evropské země.

Jantar je „vysoce sofistikovaná špionážní loď“

Ruská ambasáda v Londýně odmítla vyjádření britského ministra ohledně ruské špionážní lodi jako „naprosto nepodložená“, uvádí ruská státní tisková agentura TASS. Moskva oficiálně prezentuje Jantar jako oceánské výzkumné plavidlo se schopností podvodní záchrany.

Plavidlo je ale součástí ruského námořnictva, provozuje ho hlavní ředitelství hlubinného výzkumu, které spadá pod ministerstvo obrany. Kromě sledovacího zařízení může loď používat i ponorné drony schopné dosáhnout dna oceánu, píše BBC.

Jantar, který je v provozu zhruba deset let, je vysoce sofistikovaná špionážní loď vyvinutá právě hlavním ruským ředitelstvím pro hlubinný výzkum speciálně pro hledání kriticky důležitých podvodních kabelů, řekl listu The New York Times Justin Crump, výkonný ředitel firmy Sibylline, která se zabývá rizikovým poradenstvím a loď roky sleduje. Dvě autonomní ponorná zařízení, kterými je loď vybavena, mají podle něj rozsáhlé využití a mohou fungovat do značné míry bez toho, aby byly detekovány.

Ačkoli Jantar by mohl být schopný sabotáže, je podle Crumpa pravděpodobnější, že loď bude spíše sbírat informace o kabelech pro budoucí operace. „(Rusové) vynaložili spoustu času a peněz na vývoj těchto lodí, které mají v této oblasti spoustu působivých schopností,“ uvedl expert. „A uvědomili si, že pro účely rozbití potrubí nebo kabelů vlastně jen stačí táhnout kotvu po mořském dnu.“

Incidenty v Baltském moři

Právě záměrným tažením kotvy po dně byly podle vyšetřovatelů loni v prosinci poškozeny čtyři telekomunikační kabely a jeden kabel pro vedení elektrické energie mezi Finskem a Estonskem. Finové z činu podezřívají posádku tankeru Eagle S, který zadrželi a který patří k ruské stínové flotile.

Už předtím, v listopadu 2024, byla přerušena také dvojice telekomunikačních kabelů spojujících Litvu se Švédskem, respektive Německo s Finskem. Rovněž v těchto případech mluví dotčené země o sabotáži. Podezření padlo na loď plující pod vlajkou Číny, která je spojencem Ruska.

V říjnu 2023 byl v Baltském moři poničen plynovod Balticconnector mezi Finskem a Estonskem a dva optické kabely spojující Estonsko s Finskem a Švédskem. Poškozen byl rovněž ruský kabel vedoucí z Kingiseppu v Leningradské oblasti do Kaliningradské oblasti. Finští i estonští vyšetřovatelé označili za nejpravděpodobnějšího viníka čínskou nákladní loď New Polar Bear, která za sebou vlekla kotvu.

Reakce NATO

K těmto incidentům dochází v době rostoucího znepokojení v Evropě z ohrožení kritické infrastruktury a sabotáží ze strany Moskvy. Západní zpravodajské služby varují, že Kreml chce potrestat Evropu za podporu Ruskem napadené Ukrajiny.

Generální tajemník NATO Mark Rutte minulý týden oznámil novou alianční misi Baltic Sentry (Baltská stráž) zaměřenou mimo jiné právě na ochranu podmořských kabelů v Baltském moři. Aliance zřídí baltské centrum, jehož součástí budou vojenské lodě, hlídkové letouny či menší čluny a námořní drony, které budou provádět „rozšířený průzkum a odstrašení“, uvedl Rutte.

Do mise se zapojí mimo jiné Švédsko, které do ní vyšle korvety, podpůrná plavidla a radarový průzkumný letoun. Jde o první případ od vstupu země do NATO, kdy se švédská plavidla octnou v operaci pod přímým velením Aliance, uvedlo námořnictvo. Švédská vláda dodala, že Stockholm tak poprvé od svého vstupu do organizace přispívá svými ozbrojenými silami k obraně a odstrašování.

Finsko, další nováček v Alianci, se mise účastní s plavidly pod národním velením a Alianci zpřístupní raketový člun.

Londýn poskytne misi hlídkové a průzkumné letouny a zapojí Nordic Warden, počítačový systém podporovaný umělou inteligencí, který poprvé aktivoval minulý měsíc a který by měl monitorovat ruskou stínovou flotilu a chránit podmořskou infrastrukturu. „Posilujeme naši reakci, aby ruské lodě a letadla nemohly tajně operovat v blízkosti území Spojeného království nebo NATO,“ prohlásil Healey.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...