Řešil spor o Gabčíkovo nebo válku v bývalé Jugoslávii. Soudní dvůr OSN zasedá už sto let

Přesně před sto lety začal právní spory mezi jednotlivými státy řešit Stálý dvůr pro mezinárodní spravedlnost v nizozemském Haagu. Od roku 1946 pak jeho pravomoci převzal Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ), který je nejvyšším soudním orgánem a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud se zabývá například četnými územními spory, v posledních letech soudí i případy obvinění z genocidy.

„Soud nemohl vzniknout, dokud nebyly ostatní státy velmocím ochotné připustit zvýhodněné zacházení,“ vysvětluje impuls události před sto lety Jiří Malenovský. On sám strávil šestnáct let jako soudce u Soudního dvora Evropské unie. Mimo to byl třeba i vrchním ředitelem právní a konzulární sekce na ministerstvu zahraničí a dosud působí jako profesor v oboru mezinárodního práva veřejného na Masarykově univerzitě v Brně.

ICJ tvoří 15 soudců volených na devět let Valným shromážděním OSN a Radou bezpečnosti. Měli by být vybíráni podle kvalifikace, nikoliv podle národnosti - ve sboru soudců však nemůže být více než jeden příslušník téhož státu.

Snahou je, aby byly zastoupeny všechny hlavní právní systémy světa. Velmoci v podobě Francie, Velké Británie, Spojených států, Číny a Ruska pak mají až na výjimky vždy svého soudce, v čemž mimo jiné spočívá jejich speciální postavení. ICJ se usnáší prostou většinou hlasů za přítomnosti nejméně devíti členů soudu, při rovnosti hlasů pak rozhoduje hlas předsedy.

Jiří Malenovský
Zdroj: ČT24

„Jde o spory o suverenitu, hranice, to je velmi časté. Ve své době to byly spory o závazky ze světových válek, které vyplývaly státům. Jde také o spory o mořské prostředí a ekonomické zájmy. Obecně se k němu nedostanou bagatelní věci, protože řízení stojí moc peněz. Státy k němu ale nejdou ani v příliš vážných věcech, například když by mohly ztratit část území, protože to už je příliš velké riziko, že prohrajete. To mají potom spíše snahu domluvit se politickou cestou. Soud je do určité míry ruleta,“ říká Malenovský.

Význam soudu ale nesnižuje, spíš naopak. V mezinárodním systému je podle něj potřeba co nejvíce prostředků, kterými lze spory řešit, ať už je to přímé diplomatické jednání nebo soud. „Soud zmenšuje riziko, že se mezinárodní spor vymkne kontrole a sáhne se ke zbraním. Je také jediným soudem na světě, který vykládá a aplikuje obecné mezinárodní právo,“ upozorňuje Malenovský.

Spory o Gabčíkovo nebo genocidu

Od svého vzniku řešil ICJ 179 případů. Navázal na činnost Stálého dvora pro mezinárodní spravedlnost v nizozemském Haagu, který začal fungovat v únoru 1922. Ten třeba v roce 1924 rozhodoval československo-polský spor o území obce Javorina na Spiši a rozhodl ve prospěch Československa.

Před ICJ se dostaly například i spory USA se SSSR a Československem kvůli leteckým incidentům v letech 1952 až 1954. Československo tehdy mělo nechat stíhačku Mig přeletět hranice s Německem, kde potom zaútočila na americké hlídkující letadlo. Soud ale nakonec rozhodl, že k řešení těchto sporů není kompetentní.

ICJ se zabýval také četnými územními  neshodami či sporem Slovenska a Maďarska o vodní dílo Gabčíkovo-Nagymaros. V červenci 2004 označil za ilegální výstavbu bezpečnostního plotu mezi Izraelem a palestinským územím na Západním břehu Jordánu a vyzval Izrael, aby již postavené části plotu zboural.

Mezinárodní soudní dvůr OSN
Zdroj: Peter Dejong/ČTK/AP

Asi největší pozornost v uplynulých letech vyvolal rozsudek z roku 2007, který očistil Srbsko z přímé odpovědnosti za vraždění, znásilňování a etnické čistky v Bosně. Soud ale dospěl k závěru, že Srbsko selhalo při naplňování své odpovědnosti zabránit genocidě.

Soud se poté odmítl zabývat odvoláním Bosny a Hercegoviny. ICJ také jednal o legálnosti vyhlášení nezávislosti Kosova a v červenci 2010 dospěl k závěru, že mezinárodní právo nebylo vyhlášením samostatnosti porušeno.

V roce 2019 pak podala Gambie k ICJ žalobu na Barmu (Myanmar), v níž tento asijský stát obvinila z genocidy menšinového etnika Rohingů. Západoafrická Gambie tak učinila jménem Organizace islámské spolupráce (OIC), která sdružuje 57 států. Nedávno soud také například připustil žalobu Íránu na americké sankce nebo se zabývá snahou Nizozemska dovést Sýrii před ICJ kvůli používání chemických zbraní a porušování lidských práv.

  • Mezinárodní trestní soud - od roku 2002 v Haagu - stíhá konkrétní osoby za genocidu nebo válečné zločiny
  • Evropský soud pro lidská práva - od roku 1959 ve Štrasburku - zřízený v rámci Rady Evropy - vynucuje dodržování Evropské úmluvy o lidských právech - řešil například případ odebrání dětí Evě Michalákové
  • Soudní dvůr Evropské unie - od roku 1952 v Lucemburku  - zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění smluv EU
  • Soudní dvůr Evropského sdružení volného obchodu - od roku 1994 - sídlí v Lucemburku - vynucuje dodržování Dohody o Evropském hospodářském prostoru
  • Další specializované tribunály - například pro bývalou Jugoslávii, pro mořské právo

Povolení jurisdikce

Soudní dvůr je přístupný všem signatářům jeho statutu, tedy všem členům Organizace spojených národů. Stát, který není členem OSN, se může připojit ke statutu. Soudní dvůr není přístupný soukromým osobám.

Řeší spory mezi členskými státy a předává OSN a jejím specializovaným organizacím odborné posudky. Jeho statut je nedílnou součástí Charty OSN.

Valné shromáždění i Rada bezpečnosti mohou požádat Soudní dvůr o posudek k jakékoliv právní otázce, další orgány OSN a specializované organizace OSN mohou požádat o posudek k otázkám spadajícím do rámce jejich činnosti, pokud k tomu mají zmocnění Valného shromáždění.

„Mezinárodní soudní dvůr OSN je fakultativním soudem, to znamená, že nemůžete druhou stranu přinutit, aby spor soud projednával, ledaže s tím souhlasí,“ popisuje Malenovský. Souhlasu může být dosaženo třemi způsoby. Buďto již spor vznikl a obě strany se shodnou, že ho nechají vyřešit právě soud v Haagu. „K tomu dojde velmi zřídka, když je spor mezi státy, tak už je napjatá diplomatická atmosféra,“ přibližuje Malenovský.

Každý členský stát OSN také může kdykoliv říct, že přijímá jurisdikci soudního dvora třeba na pět let a může i omezit příslušnost věcí, které může soud rozhodovat. „Třetí způsob je nejběžnější, když se uzavře mnohostranná mezinárodní smlouva, tak tam bývá doložka, že spory bude řešit právě soud,“ doplňuje Malenovský.

Mezinárodní právo na úroveň toho evropského

V praxi se pak podle Malenovského stává, že strana, která si více věří, chce, aby věc soud projednal - a druhá ne. Tudíž se značnou dobu řeší, jestli je soud vůbec příslušný se problémem zabývat. „Týká se to třeba sporu mezi Ukrajinou a Ruskem o Krym. Ukrajina žaluje a Rusko dělá všechno pro to, aby dokázalo, že soud není příslušný,“ ilustruje Malenovský.

Například Česká republika jurisdikci také neakceptovala na rozdíl například od Slovenska.

Kdyby mohl Malenovský vylepšit fungování soudu, změnil by formu souhlasu stran se sporem. „Pokud by jedna strana zažalovala, tak by se tomu druhá musela postavit, na tomhle principu je založena jurisdikce evropských soudů,“ navrhuje Malenovský.

Mezinárodní právo by tak bylo postaveno na stejném principu jako to evropské. Narazilo by to ale na odpor velmocí jako Spojené státy nebo Rusko. Kdyby ne, tak by soud mohl hrát na mezinárodní scéně stejnou roli jako ten evropský například při sporu mezi Polskem a Českem o důl Turów, uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...