Trump získal Nevadu, tvrdí média

Nahrávám video

Republikán Donald Trump podle projekcí stanic NBC News a CBS News porazil demokratku Kamalu Harrisovou také ve státě Nevada. Republikánská strana posílila i v Senátu, kam se dostal David McCormick z Pensylvánie, když porazil demokrata Boba Caseyho. Zahraniční média mezitím přinesla informace o tom, kdo se stane členem budoucí Trumpovy administrativy.

Ke čtvrtečnímu večeru měl Trump podle CBS News v Nevadě po sečtení 97 procent hlasů 50,8 procentního bodu, zatímco Harrisová 47,4. S vítězstvím v Nevadě tak Trump podle projekcí stanice získal 301 volitelských hlasů.

Nevada naposledy republikánského prezidentského kandidáta zvolila v roce 2004, kdy tam zvítězil George Bush mladší. V roce 2016 Trumpa v Nevadě porazila demokratka Hillary Clintonová a v roce 2020 Joe Biden. V obou případech však rozdíl činil méně než 2,5 procentního bodu, připomněla stanice NBC News.

Trump a jeho Republikánská strana si v Nevadě od té doby získali přízeň mnoha hispánských voličů. Trump v rámci kampaně opakovaně navštívil Las Vegas, kde mimo jiné sliboval, že spropitné nebude podléhat zdanění. Mnoho obyvatel města pracuje v pohostinství a v zábavním průmyslu. Harrisová při návštěvě státu nedanění spropitného také podpořila.

V Nevadě je velmi oblíbené korespondenční hlasování, které Trump ve volbách v roce 2020 kritizoval a označoval za nespolehlivé. Letos však Republikánská strana své voliče podporovala v korespondenční volbě a sám Trump své stoupence vyzval, aby hlasovali jakýmkoliv možným způsobem.

Podle projekcí amerických stanic tak Trump získal všechny klíčové státy kromě Arizony, kde sčítání pokračuje a kde má Trump výrazný náskok. Po sečtení 74 procent hlasů měl v Arizoně 52,5 procentního bodu, zatímco Harrisová 46,6. Pokud by se tento trend potvrdil, tak by se Trump stal prvním prezidentským kandidátem za čtyřicet let, kterému se povedlo získat všechny klíčové státy. Naposledy se to podařilo v roce 1984 republikánovi Ronaldu Reaganovi, který získal 49 z 50 států, upozornil server New York Post.

Republikáni v Senátu

V senátních volbách zatím není jasno o výsledku v Arizoně a Nevadě, kde těsně vedou kandidáti Demokratické strany. V Senátu dosud drželi většinu 51 křesel demokraté, a to díky 47 svým mandátům a podpoře čtyř nezávislých senátorů.

V nynějších volbách se obměňovala třetina křesel, mandát senátorů je šestiletý. Pokud by byl poměr sil vyrovnaný, má rozhodující hlas při zasedání této kongresové komory viceprezident USA, který je z titulu své funkce zároveň předsedou Senátu.

V případě Sněmovny reprezentantů voliči každé dva roky vybírají všech 435 zákonodárců. Většinu v podobě 220 mandátů dosud drželi republikáni. V nově složené dolní komoře budou mít podle AP nejméně 211 mandátů, demokraté nejméně 199.

Stanice CNN uvedla, že republikáni budou ve sněmovně mít nejméně 212 křesel a demokraté 200. Republikánům se podle televizní stanice podařilo získat šest křesel, která dříve měli demokraté, a demokratům pět dříve republikánských mandátů. K získání většiny ve Sněmovně reprezentantů je zapotřebí nejméně 218 křesel a podle CNN je možné, že sčítání bude trvat ještě týden.

Trumpova administrativa

Personální šéfkou Bílého domu se v nadcházející administrativě stane Susie Wilesová, uvedla agentura Reuters. Wilesová společně s Chrisem LaCivitem vedla Trumpovu úspěšnou prezidentskou kampaň. „Susie je tvrdá, chytrá, inovativní a je všeobecně obdivovaná a respektovaná. Bude dál neúnavně pokračovat, aby učinila Ameriku opět skvělou,“ uvedl Trump, jenž ženu nazývá „ledovou lady“.

To, že Trump svěří významnou funkci právě Wilesové, není překvapivé. Americká média ještě během předvolební kampaně často zmiňovala, že Wilesová by se personální šéfkou mohla stát.

V pátek list Financial Times (FT) informoval, že se do nastupující administrativy nevrátí Trumpův zeť Jared Kushner. FT s odvoláním na své zdroje uvedl, že Kushner by mohl působit jako poradce v oblasti blízkovýchodní politiky, napsala agentura Reuters.

Republikán Trump v úterních prezidentských volbách porazil demokratickou kandidátku a nynější viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Ta už Trumpovo vítězství uznala a k návratu do Bílého domu mu pogratulovala.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...