Reportéři ČT: Od propuštění posledních unesených Čechoslováků v Angole uplynulo čtyřicet let

Nahrávám video
Reportéři ČT: Vzpomínky na Angolu
Zdroj: ČT24

Hlad, nemoci, nedostatek pitné vody a strach o život. To všechno zažívali Češi a Slováci v Angole během největšího únosu v tuzemských dějinách. Oběťmi soupeření východního a západního bloku se tehdy stali českoslovenští pracovníci tamní papírny, včetně jejich rodin s malými dětmi. Ti všichni museli absolvovat 1300 kilometrů dlouhý pochod africkou divočinou. Zatímco ženy a děti angolští partyzáni propustili po třech měsících, dvacetičlenná skupina mužů se domů vrátila až po více než roce, v červnu před 40 lety. Jejich příběh pro pořad Reportéři ČT zpracoval Karel Vrána.

12. března 1983 vtrhlo do angolského města Alto Catumbela komando povstalců z organizace UNITA. Ta bojovala proti tehdejší angolské vládě podporované Sovětským svazem. Ve městě působila skupina československých expertů, kteří tu uváděli do provozu papírnu. „V období, kdy nás zajali, to znamená březen na jaře, na mě přichází takové, říkám tomu africké noci, kdy třeba i vykřikuju ze sna,“ svěřil se téměř čtyřicet let od propuštění bývalý rukojmí Lubomír Sazeček.

Celý únos tehdy proběhl za značně dramatických okolností. „Bylo to tvrdé, protože se u toho střílelo. Alto Catumbela byla přepadena dvěma jednotkami o síle asi pěti set chlapů a ti si poradili s obránci velice rychle a snadno“ sdělil své vzpomínky Sazeček s tím, že několik obránců během útoku padlo.

Fotografie unesených Čechoslováků v Angole
Zdroj: ČT Brno/Archiv: Ján Bereg

Propuštění předcházela složitá vyjednávání

Partyzány z UNITA vedl v boji proti vládnoucí levicové MPLA Jonas Savimbi. Jan Klíma, bývalý chargé d'affaires v Angole tvrdí, že Savimbi byl dobrý politik a válečník. V době, kdy k únosu došlo, Angolou zmítala občanská válka. „Moskva MPLA, Západ UNITA. A tihle se oháněli marxismem, moc jim na tom nezáleželo, a tamti, což je Savimbi, se oháněli demokracií a taky jim na tom nezáleželo,“ dodal k tehdejší situaci Klíma.

Trasa unesených Čechoslováků
Zdroj: ČT24

Československá vláda před únosem o hnutí UNITA mluvila v souladu se sovětskými zájmy jako o banditech. Únosci požadovali, aby hnutí bylo oficiálně uznáno. A tak, zatímco šestašedesát československých mužů, žen a dětí pochodovalo africkou divočinou, v diplomatických kruzích probíhala intenzivní vyjednávání.

V červnu 1983, tři měsíce od únosu, byla propuštěna většina rukojmí, hlavně ženy a děti. Dvacítku mužů však čekal ještě další rok zajetí v táboře v Jambě.

V červnu 1984 proběhly v bývalé hospodě U Sojků v pražských Holešovicích závěrečné rozhovory mezi partyzány a tuzemskými diplomaty. O propuštění se psychicky vyčerpaní muži dozvěděli dva dny před odjezdem. Někteří z rukojmí byli po návratu režimu nepohodlní. Třeba Lubomír Sazeček se stal mluvčím zajatců nespokojených s tím, že jim stát dlouho zadržoval nevyplacenou mzdu a nabízel jim směšné odškodnění. Díky své aktivitě se dostal do hledáčku StB. Více o dramatickém únosu ve videu výše.

Čechoslováci unesení v Angole
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 39 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...