Rekordní počet Američanů opouští Spojené státy, píše WSJ. Míří i do Česka

Novým americkým snem pro některé občany USA je už tam nežít, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Američané podle něj v rekordním počtu Spojené státy opouštějí a usazují se se svými rodinami v zemích, které považují za dostupnější a bezpečnější. Například v Česku se podle něj počet Američanů za posledních deset let více než zdvojnásobil.

Loni se z USA poprvé od Velké hospodářské krize ve třicátých letech minulého století více lidí odstěhovalo, než se do nich přistěhovalo, píše WSJ. Podle think tanku Brookings Institution, který se zabývá veřejnou politikou, byly loni USA v tomto ohledu odhadem 150 tisíc lidí v minusu a letos se pravděpodobně odliv obyvatel ještě zvýší.

Od dob administrativy Dwighta D. Eisenhowera Washington sice nemá k dispozici komplexní statistiky o počtu emigrantů, ale data o povoleních k pobytu, koupi nemovitostí, počtu zapsaných studentů na univerzitách a další údaje z více než padesáti zemí světa ukazují, že Američané v nebývalé míře „hlasují nohama“.

Někteří komentátoři označují tuto vlnu za „Donald Dash“ (dash = úprk), protože počet amerických emigrantů prudce vzrostl během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Podle WSJ ale tento fenomén sílí už léta – živí ho nárůst práce na dálku, rostoucí životní náklady a touha po zahraničním životním stylu, který je zejména v Evropě dosažitelný.

Američanů přibývá v Mexiku i v EU

Mimo USA žije odhadem čtyři až devět milionů Američanů, jednotný soubor dat, který by je přesně registroval, ale neexistuje, upozorňuje WSJ.

Cituje nicméně různé zdroje, podle nichž třeba v Mexiku žilo v roce 2022 více než jeden a půl milionu Američanů. Čtvrtmilion Američanů žijících v Kanadě pak plně nezahrnuje lidi s dvojím občanstvím ani pendlery z příhraničí. Více než milion a půl Američanů zase žije v Evropě, z toho přes 325 tisíc ve Spojeném království. Téměř ve všech 27 členských státech EU je počet Američanů, kteří sem přijíždějí žít a pracovat, rekordní a stále roste.

Celkový počet občanů USA žijících v Portugalsku od pandemie covidu vzrostl více než pětkrát a jen v roce 2024 se zvýšil o více než třetinu. Ve Španělsku a Nizozemsku se počet tam usazených Američanů za posledních deset let téměř zdvojnásobil a v České republice se více než zdvojnásobil.

Do Německa se loni přestěhovalo více Američanů než Němců do Ameriky. Totéž platilo pro Irsko, které loni přivítalo dvojnásobek nových obyvatel z USA oproti roku 2024.

Američany láká vyšší životní úroveň i sociální stát

Americkým úřadům se hromadí žádosti o vzdání se občanství, podotýká WSJ. V roce 2024 vzrostl jejich počet meziročně téměř o polovinu a loni bylo i toto číslo pravděpodobně překonáno.

Naopak zájem o britské občanství je mezi Američany nejvyšší od počátku sledování v roce 2004 a také počet žádostí o irské občanství je z jejich strany rekordní.

Jako motivaci pro odchod z USA uvádějí lidé ekonomické důvody, preferenci jiného životního stylu či rozčarování ze směřování své země, přičemž v této souvislosti zmiňují násilnou kriminalitu, životní náklady a turbulentní politiku. Pro mnohé bylo faktorem i Trumpovo znovuzvolení, jiní emigranti naopak pro současného prezidenta hlasovali.

Podle WSJ jde však o hlubší strukturální a společenský posun. Zatímco během recese v roce 2008 chtěl USA opustit každý desátý Američan, loni to byl každý pátý. Loňský průzkum Gallupova institutu uvádí, že čtyřicet procent amerických žen ve věku od 15 do 44 let by se rádo trvale přestěhovalo do zahraničí.

Konkrétně v Evropě Američany láká i sociální systém či dostupné kvalitní zdravotnictví a školství. „Platy jsou v USA vyšší, ale kvalita života je vyšší v Evropě,“ shrnuje jednačtyřicetiletý Chris Ford, který se s rodinou přestěhoval do Berlína.

Místní si stěžují na gentrifikaci

Naopak pro místní obyvatele v zemích, kam Američané ve velkém míří, mívá jejich příchod negativní dopad.

Na Bali, v Kolumbii či Thajsku způsobil příchod na dálku pracujících Američanů takový nápor na oblast bydlení, že vyvolal protesty místních proti gentrifikaci. Také v Portugalsku či Španělsku se diskutuje o tom, jak zajistit, aby místní obyvatelé nebyli znevýhodňováni novou vlnou usedlíků ze zahraničí.

Přibližně 58 procent zahraničních kupců nemovitostí v Portugalsku totiž pochází z USA a ceny domů se v některých historických čtvrtích Lisabonu za pět let zdvojnásobily. V Barceloně se zase na zdi objevilo graffiti: „Digitální nomádi, jděte domů!“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...