Referenda: Tři americké státy ochrání právo na potrat, dva povolí rekreační užívání marihuany

Obyvatelé amerických států Kalifornie, Vermont a Michigan si v referendech odhlasovali zakotvení práva na potrat do svých ústav. V Kentucky, které je považováno za republikánskou baštu, stále podle projekcí není jasné, zda se tuto iniciativu podařilo prosadit. V Montaně rozhodují o trestech pro lékaře za provedení potratu. Voliči v Marylandu a Missouri si v referendu odsouhlasili rekreační užívání marihuany a v několika státech také definitivní konec otroctví, které tam dosud bylo povoleno jako trest za zločin.

On-line přenos

Americké volby 2022

  • 23:22

    Vážení čtenáři, online zpravodajství webu ČT24 k letošním americkým volbám do Kongresu pro dnešek končí.

    V informování o průběhu povolební situace ve Spojených státech budeme pokračovat i nadále na zpravodajském webu ČT24 a ve vysílání České televize.

  • 23:14

    Úspěch Demokratické strany ve volbách prezidenta Bidena podle jeho slov povzbudil, rozhodnutí o kandidatuře chce přijmout spolu s manželkou Jill a probrat ho s rodinou během svátků.

  • 22:59

    Prezident Biden dnes navíc řekl, že zvažuje znovu se ucházet o nejvyšší úřad v USA. S rozhodnutím nespěchá, oznámí ho na začátku příštího roku.

Právo na interrupce bylo jedním z klíčových témat letošních voleb poté, co americký nejvyšší soud v červnu zrušil ústavní právo na potrat zrušením téměř padesát let starého precedenčního verdiktu z kauzy Roeová vs. Wade. Pětice konzervativních členů devítičlenného soudu tím regulaci potratů vrátila do rukou amerických států, což vedlo k téměř úplným zákazům umělých přerušení těhotenství v nejméně desítce z nich.

Ve svých volebních kampaních se na právo na potrat soustředili především demokraté. Republikáni naopak ve velké míře prosazují zákazy interrupcí s některými výjimkami.

Voliči v Michiganu hlasovali pro ochranu práva na potrat, čímž zrušili zákaz interrupcí z roku 1931. V hluboce konzervativním Kentucky by volební opatření naopak změnilo ústavu státu tak, že by neexistovalo právo na lékařské ukončení těhotenství.

Referenda o legalizaci marihuany

Voliči v Marylandu a Missouri se v referendech vyslovili pro legalizaci marihuany pro rekreační využití. Obyvatelé Arkansasu a Severní i Jižní Dakoty naopak tento krok podle projekcí serveru NBC News odmítli. 

V Missouri bude povoleno držení až 85 gramů marihuany k rekreačnímu využití. Doma lidé budou moci pěstovat až šest rostlin. Peníze ze šestiprocentní daně z prodeje by měly být poskytnuty například fondu zdravotní péče o veterány nebo použity na léčbu závislosti.

V Marylandu schválení znamená zlegalizování nákupu až 42 gramů marihuany počínaje červencem příštího roku. Tento stát povolil lékařské využití drogy roku 2013 a o rok později přestal trestat za držení marihuany, pokud jí nebylo více než deset gramů.

Povolení rekreačního využití marihuany bude platit v obou státech pro lidi starší 21 let. Díky legalizaci bude možné vymazat z trestního rejstříku většinu dřívějších záznamů o zatčeních a odsouzeních v souvislosti s držením marihuany.

Missouri a Maryland se tak připojí k devatenácti americkým státům, dvěma teritoriím a hlavnímu městu Washingtonu, kde je už rekreační použití marihuany legální. Použití jako léčebného prostředku je v USA nyní možné ve 37 státech, ve třech teritoriích a ve federálním distriktu hlavního města.

Zrušení výjimek ze zákazu otroctví

V pěti státech lidé v referendech rozhodovali, zda z ústav odstraní výjimky ze zákazu otroctví. I když americká ústava zakázala otroctví už před 157 lety, v jejím 13. dodatku zůstala výjimka povolující otroctví jako trest za zločin. Také zákony zhruba dvacítky států taková ustanovení stále obsahují. 

Voliči v Alabamě, Tennessee a Vermontu odstranění výjimek schválili, v Oregonu výsledky ještě nejsou jasné. V Louisianě lidé změnu odmítli. Demokrat Edmond Jordan, který odstranění reliktu prosazoval, uvedl, že výsledný návrh byl během legislativního procesu příliš rozředěn a formulován je tak nejednoznačně, že by mohl přinést opak. Vyzval proto voliče, aby opatření odmítli, a zákonodárci tak mohli formulaci opravit a přijít s návrhem znovu.

V řadě amerických států se konala další referenda. Například voliči v Kalifornii drtivou většinou odmítli snahy o rozšíření herního průmyslu sázením na sporty. Zamítli také zvýšení daní pro nejbohatší obyvatele, které mělo pomoci dostat na silnice více elektrických aut. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...