Řecko musí otevřít hranici pro uprchlíky, prohlásil Erdogan. Trvá na nové migrační dohodě s EU

Turecko si kvůli náporu syrských uprchlíků z Idlibu přeje vyjednat v nadcházejících dvou týdnech novou migrační dohodu s Evropskou unií. V rozhovoru pro státní agenturu Anadolu to řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. V pondělí v Bruselu jednal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten zdůraznil, že jeho země hranici pro uprchlíky zatím neuzavře, „otevřít brány“ by podle něj mělo Řecko.

Turecko-unijní jednání se koná kvůli krizi na řecko-turecké hranici, kde se nahromadily tisíce běženců poté, co Ankara oznámila, že nadále nebude bránit uprchlíkům v cestě do Evropy. Země tvrdí, že jí Unie dostatečně nepomáhá s miliony běženců, o které se musí postarat.

„Pokud se nám podaří dosáhnout dohody do 26. března, pak ji dostanou evropští lídři na stůl na summitu,“ řekl agentuře Anadolu Cavusoglu. Vrcholná schůzka premiérů a prezidentů členských zemí Evropské unie by se měla uskutečnit ve čtvrtek 26. a v pátek 27. března.

Erdogan: Je načase, aby Řecko otevřelo hranice

V pondělí se v Bruselu setkal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Unijní představitelé následně zdůraznili, že migrační dohoda z roku 2016 je stále platná. Neshody ohledně naplňování paktu se mají snažit vyřešit šéf unijní diplomacie Josep Borrell se svým tureckým protějškem.

Samotný Erdogan se na tiskové konferenci po jednání neobjevil. V úterý ale prohlásil, že unijní lídři údajně připustili, že zatímco Turecko plnilo své povinnosti vyplývající z dohody, EU postupovala v plnění slibů pomalu. Ankara podle prezidenta prozatím neuvažuje o opětovném uzavření hranic dál do Evropy. Je načase, aby hranici otevřelo Řecko, zdůraznil Erdogan.

Na základě migrační dohody z roku 2016 má Ankara bránit migrantům v cestě do Evropy výměnou za finanční pomoc z Bruselu, příslib bezvízového styku pro Turky a obnovení jednání o vstupu Turecka do EU. Plnění dohody ze strany Unie, především v oblasti finanční pomoci, Erdogan ale považuje za nedostatečné. Turecko přijalo už asi 3,6 milionu běženců ze Sýrie.

V úterý na řecko-turecké hranici panuje podle agentury DPA „napjatý klid“. Migranti se hraniční plot či hraniční řeku pokoušejí překonat jen ojediněle. Od pondělního do úterního rána zabránily podle řeckých médií bezpečnostní složky v nelegálním překročení hranic asi tisícovce lidí. Relativního klidu Řekové využívají k tomu, aby opravili poškozený plot u přechodu Pazarkule/Kastanies.

Bulharsko začalo na žádost Řecka pouštět z přehradní soustavy do přítoku řeky Evros, která tvoří velkou část hranice mezi Řeckem a Tureckem. Vyšší hladina řeky má ztížit ilegální přechody hranice.

Ankara s Moskvou si rozdělily hlídky u dálnice v Idlibu

Turecko mezitím ohlásilo, jakým způsobem se bude jeho armáda dělit s ruskou v hlídkování kolem strategické dálnice v syrském Idlibu, která spojuje západosyrskou Latákíji se Sarákibem v Idlibu. Právě z této provincie uprchl v minulých měsících na milion lidí a Turecko kvůli tomu čelilo nové migrační vlně.

Podle dohody o příměří z minulého týdne mají být zajištěny hlídky v pásech širokých šest kilometrů kolem dálnice M4 jižně i severně od ní. Rusové budou střežit jižní úsek, zatímco Turci severní, sdělil nyní turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Ten znovu varoval Damašek, že pokud syrská armáda poruší klid zbraní, turečtí vojáci zasáhnou.

Šéf turecké diplomacie také prohlásil, že Spojené státy nabídly, že poskytnou tajné informace týkající se Idlibu. Dodal, že pokud Washington Turecku nabídne rakety Patriot, nebude turecký nákup ruského protiraketového systému S-400 překážkou v jejich rozmístění.

Americký prezident Donald Trump při loňském setkání s Erdoganem označil dodávku tohoto ruského systému za komplikující faktor americko-tureckých vztahů.

Ankara a Moskva se na nákupu dohodly roku 2017 a Rusko začalo systém Turecku dodávat loni v červenci. Pentagon přitom Ankaře nabízel svůj srovnatelný systém Patriot, ovšem nepřistoupil na požadavek přenést část výroby do Turecka. Rusko postupovalo přesně opačně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...