Řecko musí otevřít hranici pro uprchlíky, prohlásil Erdogan. Trvá na nové migrační dohodě s EU

Turecko si kvůli náporu syrských uprchlíků z Idlibu přeje vyjednat v nadcházejících dvou týdnech novou migrační dohodu s Evropskou unií. V rozhovoru pro státní agenturu Anadolu to řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. V pondělí v Bruselu jednal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten zdůraznil, že jeho země hranici pro uprchlíky zatím neuzavře, „otevřít brány“ by podle něj mělo Řecko.

Turecko-unijní jednání se koná kvůli krizi na řecko-turecké hranici, kde se nahromadily tisíce běženců poté, co Ankara oznámila, že nadále nebude bránit uprchlíkům v cestě do Evropy. Země tvrdí, že jí Unie dostatečně nepomáhá s miliony běženců, o které se musí postarat.

„Pokud se nám podaří dosáhnout dohody do 26. března, pak ji dostanou evropští lídři na stůl na summitu,“ řekl agentuře Anadolu Cavusoglu. Vrcholná schůzka premiérů a prezidentů členských zemí Evropské unie by se měla uskutečnit ve čtvrtek 26. a v pátek 27. března.

Erdogan: Je načase, aby Řecko otevřelo hranice

V pondělí se v Bruselu setkal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Unijní představitelé následně zdůraznili, že migrační dohoda z roku 2016 je stále platná. Neshody ohledně naplňování paktu se mají snažit vyřešit šéf unijní diplomacie Josep Borrell se svým tureckým protějškem.

Samotný Erdogan se na tiskové konferenci po jednání neobjevil. V úterý ale prohlásil, že unijní lídři údajně připustili, že zatímco Turecko plnilo své povinnosti vyplývající z dohody, EU postupovala v plnění slibů pomalu. Ankara podle prezidenta prozatím neuvažuje o opětovném uzavření hranic dál do Evropy. Je načase, aby hranici otevřelo Řecko, zdůraznil Erdogan.

Na základě migrační dohody z roku 2016 má Ankara bránit migrantům v cestě do Evropy výměnou za finanční pomoc z Bruselu, příslib bezvízového styku pro Turky a obnovení jednání o vstupu Turecka do EU. Plnění dohody ze strany Unie, především v oblasti finanční pomoci, Erdogan ale považuje za nedostatečné. Turecko přijalo už asi 3,6 milionu běženců ze Sýrie.

V úterý na řecko-turecké hranici panuje podle agentury DPA „napjatý klid“. Migranti se hraniční plot či hraniční řeku pokoušejí překonat jen ojediněle. Od pondělního do úterního rána zabránily podle řeckých médií bezpečnostní složky v nelegálním překročení hranic asi tisícovce lidí. Relativního klidu Řekové využívají k tomu, aby opravili poškozený plot u přechodu Pazarkule/Kastanies.

Bulharsko začalo na žádost Řecka pouštět z přehradní soustavy do přítoku řeky Evros, která tvoří velkou část hranice mezi Řeckem a Tureckem. Vyšší hladina řeky má ztížit ilegální přechody hranice.

Ankara s Moskvou si rozdělily hlídky u dálnice v Idlibu

Turecko mezitím ohlásilo, jakým způsobem se bude jeho armáda dělit s ruskou v hlídkování kolem strategické dálnice v syrském Idlibu, která spojuje západosyrskou Latákíji se Sarákibem v Idlibu. Právě z této provincie uprchl v minulých měsících na milion lidí a Turecko kvůli tomu čelilo nové migrační vlně.

Podle dohody o příměří z minulého týdne mají být zajištěny hlídky v pásech širokých šest kilometrů kolem dálnice M4 jižně i severně od ní. Rusové budou střežit jižní úsek, zatímco Turci severní, sdělil nyní turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Ten znovu varoval Damašek, že pokud syrská armáda poruší klid zbraní, turečtí vojáci zasáhnou.

Šéf turecké diplomacie také prohlásil, že Spojené státy nabídly, že poskytnou tajné informace týkající se Idlibu. Dodal, že pokud Washington Turecku nabídne rakety Patriot, nebude turecký nákup ruského protiraketového systému S-400 překážkou v jejich rozmístění.

Americký prezident Donald Trump při loňském setkání s Erdoganem označil dodávku tohoto ruského systému za komplikující faktor americko-tureckých vztahů.

Ankara a Moskva se na nákupu dohodly roku 2017 a Rusko začalo systém Turecku dodávat loni v červenci. Pentagon přitom Ankaře nabízel svůj srovnatelný systém Patriot, ovšem nepřistoupil na požadavek přenést část výroby do Turecka. Rusko postupovalo přesně opačně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 10 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...