Řecká pobřežní stráž podle svědků házela migranty přes palubu

Nahrávám video
Události: Obvinění řecké migrační stráže ze smrti migrantů
Zdroj: ČT24

Řecká pobřežní stráž podle svědků během tří let zavinila smrt desítek migrantů ve Středozemním moři. Server BBC přinesl analýzu případů více než čtyřiceti lidí, kteří údajně zemřeli v důsledku vytlačení z řeckých teritoriálních vod tamní pobřežní stráží, z čehož devět mělo být úmyslně vhozeno do moře. BBC upřesňuje, že řecká vláda je již delší dobu obviňována z nucení uprchlíků k návratu do Turecka. Zdroji pro analýzu BBC byla především místní média, nevládní organizace a turecká pobřežní stráž. Řecké úřady obvinění z nezákonné činnosti důrazně odmítly.

Jedná se o „zjevně nezákonný čin“ a „mezinárodní zločin“ – to byla podle BBC slova bývalého vysokého důstojníka řecké pobřežní stráže Dimitrise Baltakose, která pronesl do telefonu po ukázce záběrů dvanácti lidí, kteří byli naloženi do lodě řecké pobřežní stráže, ale následně opuštěni na nafukovacím člunu. Baltakos se zřejmě domníval, že kamery jsou již vypnuty. A není to jediná situace, kdy obvinění míří proti řeckým představitelům. V pěti případech uprchlíci uvedli, že je řečtí představitelé hodili přímo do moře.

Velmi vážné obvinění podal Kamerunec, který uvedl, že v září 2021 po přistání na řeckém ostrově Samos se na skupinu uprchlíků vrhli maskovaní příslušníci policie. Jeho, dalšího Kamerunce a muže z Pobřeží slonoviny policisté údajně převezli na loď řecké pobřežní stráže. „Začali s tím druhým Kameruncem. Hodili ho do vody,“ popsal svou zkušenost uprchlík s tím, že druhý muž ho i přes prosby o život následoval.

„Na hlavu mi padaly rány,“ sdělil respondent. I on měl být následně bez záchranné vesty vhozen do vody. Na rozdíl od jeho kolegů se mu však podařilo doplavat ke břehu, vypověděl. Těla oněch dvou – Sidyho Keity a Didiera Martiala Kouamou Nana byla nalezena na tureckém pobřeží bez známek života. Právníci přeživších požadují, aby řecké úřady zahájily řízení o dvojnásobné vraždě.

Na nebezpečné cestě po moři zemřely i děti

Podobnou zkušenost popsal serveru BBC další muž ze Somálska. Toho po přistání na ostrov Chios v březnu 2021 chytila řecká armáda, ta ho předala pobřežní stráži. Na lodi mu pak pobřežní stráž měla svázat ruce za zády a vhodit ho do moře. „Svázaného mě hodili doprostřed moře. Chtěli, abych zemřel,“ řekl somálský uprchlík. Přežít se mu prý podařilo díky plavání na zádech, než se mu jedna ruka uvolnila. Dokázal doplavat k pevnině, kde ho spatřila turecká pobřežní stráž. Tři lidé z jeho skupiny, kvůli rozbouřenému moři, nepřežili.

Incident s nejvýraznějšími ztrátami na životech se stal v září 2022 poblíž ostrova Rhodos. Tehdy se loď s pětaosmdesáti migranty na palubě dostala do potíží. Jedním z nich byl i Mohamed ze Sýrie, ten BBC řekl, že kvůli poruše motoru zavolali na pomoc řeckou pobřežní stráž. Ta je údajně naložila na loď, vrátila do tureckých vod a následně přesunula do záchranných člunů. Ten, který Mohamed a jeho rodina dostali, však neměl řádně uzavřený ventil.

„Okamžitě jsme se začali potápět, viděli to a slyšeli nás všechny křičet,“ tvrdí s tím, že pobřežní stráž je nechala napospas osudu. „První dítě, které zemřelo, byl syn mého bratrance. Pak už to bylo jedno po druhém. Pak zmizel sám můj bratranec. Do rána zemřelo sedm nebo osm dětí,“ popsal tragédii uprchlík a dodal, že jeho děti zemřely až ráno, těsně před příjezdem turecké pobřežní stráže.

Maskovaní policisté

Řecké zákony umožňují všem migrantům, kteří žádají o azyl, zaregistrovat svou žádost na několika ostrovech ve speciálních registračních centrech, respondenti BBC však uvedli, že zadrženi byli dříve, než se do center dostali. Příslušníci bezpečnostních složek podle nich operují v utajení – bez uniforem a maskovaní.

Skupiny na ochranu lidských práv tvrdí, že tisíce lidí, kteří v Evropě žádají o azyl, byly nezákonně donuceny vrátit se z Řecka zpět do Turecka a bylo jim odepřeno právo požádat o azyl, které je zakotveno v mezinárodním právu a právu EU. Rakouský aktivista Fayad Mulla sdělil, že v únoru loňského roku na řeckém ostrově Lesbos na vlastní kůži zjistil, jak takové tajné operace vypadají.

Když jel na vytipované místo údajného nuceného návratu, zastavil ho muž v mikině s kapucí – později se prý ukázalo, že to byl policista. Policie se podle aktivisty pokusila vymazat záznam jeho zastavení z palubní kamery a obvinit ho z kladení odporu policistovi, nakonec však žádná další opatření nepřijala.

Bývalý vedoucí pobřežní stráže v angličtině odmítl spekulace, v řečtině je potvrdil

Mullovi se o dva měsíce později podařilo na podobném místě natočit nucený návrat, který zveřejnil deník The New York Times. Skupina, kterou tvoří i ženy a děti, je na záběrech vyložena ze zadní části neoznačené dodávky a odvedena po molu na malý člun. Podle BBC následovalo přeložení skupiny na plavidlo řecké pobřežní stráže dále od pobřeží, odvoz na moře, přesun na člun a ponechání napospas. Skupinu později zachránila turecká pobřežní stráž.

Takové záběry BBC ukázala bývalému vedoucímu speciálních operací řecké pobřežní stráže Dimitrisi Baltakosovi. Ten během rozhovoru odmítl spekulovat o tom, co záběry ukazují, zároveň popřel, že by řecká pobřežní stráž někdy dělala cokoli nezákonného. Během přestávky byl však zaznamenán, jak mimo záběr říká v řečtině pravý opak: „Moc jsem jim toho neřekl, že? Je to jasné, že ano. Není to jaderná fyzika. Nevím, proč to udělali za bílého dne. Je to samozřejmě nezákonné. Je to mezinárodní zločin.“

Záběry bývalého vedoucího Baltakose podle řeckého ministerstva pro námořní záležitosti a ostrovní politiku nyní vyšetřuje nezávislý Národní úřad pro transparentnost. Investigativní novinářka působící na ostrově Samos, se kterou měla BBC možnost hovořit, tvrdí, že měla možnost komunikovat s příslušníkem řeckých speciálních sil na seznamovací aplikaci Tinder. Tam jí prý muž prozradil, že uprchlíky „ženou zpět“ a to na základě „rozkazu od ministra“. Vyjádřil údajně obavu, že pokud se loď nepodaří zastavit, „budou potrestáni“.

Řecká pobřežní stráž na otázky ohledně vyšetřování Baltakose odpověděla, že její zaměstnanci pracovali „neúnavně, s maximální profesionalitou, silným smyslem pro odpovědnost a respektem k lidskému životu a základním právům“, a dodala, že „plně dodržovali mezinárodní závazky země“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 57 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...