Řecká pobřežní stráž podle svědků házela migranty přes palubu

Nahrávám video

Řecká pobřežní stráž podle svědků během tří let zavinila smrt desítek migrantů ve Středozemním moři. Server BBC přinesl analýzu případů více než čtyřiceti lidí, kteří údajně zemřeli v důsledku vytlačení z řeckých teritoriálních vod tamní pobřežní stráží, z čehož devět mělo být úmyslně vhozeno do moře. BBC upřesňuje, že řecká vláda je již delší dobu obviňována z nucení uprchlíků k návratu do Turecka. Zdroji pro analýzu BBC byla především místní média, nevládní organizace a turecká pobřežní stráž. Řecké úřady obvinění z nezákonné činnosti důrazně odmítly.

Jedná se o „zjevně nezákonný čin“ a „mezinárodní zločin“ – to byla podle BBC slova bývalého vysokého důstojníka řecké pobřežní stráže Dimitrise Baltakose, která pronesl do telefonu po ukázce záběrů dvanácti lidí, kteří byli naloženi do lodě řecké pobřežní stráže, ale následně opuštěni na nafukovacím člunu. Baltakos se zřejmě domníval, že kamery jsou již vypnuty. A není to jediná situace, kdy obvinění míří proti řeckým představitelům. V pěti případech uprchlíci uvedli, že je řečtí představitelé hodili přímo do moře.

Velmi vážné obvinění podal Kamerunec, který uvedl, že v září 2021 po přistání na řeckém ostrově Samos se na skupinu uprchlíků vrhli maskovaní příslušníci policie. Jeho, dalšího Kamerunce a muže z Pobřeží slonoviny policisté údajně převezli na loď řecké pobřežní stráže. „Začali s tím druhým Kameruncem. Hodili ho do vody,“ popsal svou zkušenost uprchlík s tím, že druhý muž ho i přes prosby o život následoval.

„Na hlavu mi padaly rány,“ sdělil respondent. I on měl být následně bez záchranné vesty vhozen do vody. Na rozdíl od jeho kolegů se mu však podařilo doplavat ke břehu, vypověděl. Těla oněch dvou – Sidyho Keity a Didiera Martiala Kouamou Nana byla nalezena na tureckém pobřeží bez známek života. Právníci přeživších požadují, aby řecké úřady zahájily řízení o dvojnásobné vraždě.

Na nebezpečné cestě po moři zemřely i děti

Podobnou zkušenost popsal serveru BBC další muž ze Somálska. Toho po přistání na ostrov Chios v březnu 2021 chytila řecká armáda, ta ho předala pobřežní stráži. Na lodi mu pak pobřežní stráž měla svázat ruce za zády a vhodit ho do moře. „Svázaného mě hodili doprostřed moře. Chtěli, abych zemřel,“ řekl somálský uprchlík. Přežít se mu prý podařilo díky plavání na zádech, než se mu jedna ruka uvolnila. Dokázal doplavat k pevnině, kde ho spatřila turecká pobřežní stráž. Tři lidé z jeho skupiny, kvůli rozbouřenému moři, nepřežili.

Incident s nejvýraznějšími ztrátami na životech se stal v září 2022 poblíž ostrova Rhodos. Tehdy se loď s pětaosmdesáti migranty na palubě dostala do potíží. Jedním z nich byl i Mohamed ze Sýrie, ten BBC řekl, že kvůli poruše motoru zavolali na pomoc řeckou pobřežní stráž. Ta je údajně naložila na loď, vrátila do tureckých vod a následně přesunula do záchranných člunů. Ten, který Mohamed a jeho rodina dostali, však neměl řádně uzavřený ventil.

„Okamžitě jsme se začali potápět, viděli to a slyšeli nás všechny křičet,“ tvrdí s tím, že pobřežní stráž je nechala napospas osudu. „První dítě, které zemřelo, byl syn mého bratrance. Pak už to bylo jedno po druhém. Pak zmizel sám můj bratranec. Do rána zemřelo sedm nebo osm dětí,“ popsal tragédii uprchlík a dodal, že jeho děti zemřely až ráno, těsně před příjezdem turecké pobřežní stráže.

Maskovaní policisté

Řecké zákony umožňují všem migrantům, kteří žádají o azyl, zaregistrovat svou žádost na několika ostrovech ve speciálních registračních centrech, respondenti BBC však uvedli, že zadrženi byli dříve, než se do center dostali. Příslušníci bezpečnostních složek podle nich operují v utajení – bez uniforem a maskovaní.

Skupiny na ochranu lidských práv tvrdí, že tisíce lidí, kteří v Evropě žádají o azyl, byly nezákonně donuceny vrátit se z Řecka zpět do Turecka a bylo jim odepřeno právo požádat o azyl, které je zakotveno v mezinárodním právu a právu EU. Rakouský aktivista Fayad Mulla sdělil, že v únoru loňského roku na řeckém ostrově Lesbos na vlastní kůži zjistil, jak takové tajné operace vypadají.

Když jel na vytipované místo údajného nuceného návratu, zastavil ho muž v mikině s kapucí – později se prý ukázalo, že to byl policista. Policie se podle aktivisty pokusila vymazat záznam jeho zastavení z palubní kamery a obvinit ho z kladení odporu policistovi, nakonec však žádná další opatření nepřijala.

Bývalý vedoucí pobřežní stráže v angličtině odmítl spekulace, v řečtině je potvrdil

Mullovi se o dva měsíce později podařilo na podobném místě natočit nucený návrat, který zveřejnil deník The New York Times. Skupina, kterou tvoří i ženy a děti, je na záběrech vyložena ze zadní části neoznačené dodávky a odvedena po molu na malý člun. Podle BBC následovalo přeložení skupiny na plavidlo řecké pobřežní stráže dále od pobřeží, odvoz na moře, přesun na člun a ponechání napospas. Skupinu později zachránila turecká pobřežní stráž.

Takové záběry BBC ukázala bývalému vedoucímu speciálních operací řecké pobřežní stráže Dimitrisi Baltakosovi. Ten během rozhovoru odmítl spekulovat o tom, co záběry ukazují, zároveň popřel, že by řecká pobřežní stráž někdy dělala cokoli nezákonného. Během přestávky byl však zaznamenán, jak mimo záběr říká v řečtině pravý opak: „Moc jsem jim toho neřekl, že? Je to jasné, že ano. Není to jaderná fyzika. Nevím, proč to udělali za bílého dne. Je to samozřejmě nezákonné. Je to mezinárodní zločin.“

Záběry bývalého vedoucího Baltakose podle řeckého ministerstva pro námořní záležitosti a ostrovní politiku nyní vyšetřuje nezávislý Národní úřad pro transparentnost. Investigativní novinářka působící na ostrově Samos, se kterou měla BBC možnost hovořit, tvrdí, že měla možnost komunikovat s příslušníkem řeckých speciálních sil na seznamovací aplikaci Tinder. Tam jí prý muž prozradil, že uprchlíky „ženou zpět“ a to na základě „rozkazu od ministra“. Vyjádřil údajně obavu, že pokud se loď nepodaří zastavit, „budou potrestáni“.

Řecká pobřežní stráž na otázky ohledně vyšetřování Baltakose odpověděla, že její zaměstnanci pracovali „neúnavně, s maximální profesionalitou, silným smyslem pro odpovědnost a respektem k lidskému životu a základním právům“, a dodala, že „plně dodržovali mezinárodní závazky země“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...