Rakouskem rezonuje špionážní kauza, její stopy vedou do Ruska

Nahrávám video

Rakousko rozkrývá největší špionážní kauzu v moderní éře státu. Podle vyšetřovatelů měla dvojice mužů – bývalý kontrarozvědčík a manažer – donášet Rusku citlivá data. Případ se navíc dále rozrůstá, a to i do nejvyšších pater politiky. Druhý z vyšetřovaných je v současnosti na útěku. Kritice v souvislosti s případem čelí i rakouská vláda, podle expertů zůstává Vídeň křižovatkou ruských zpravodajců.

Kauza ve spolkové zemi začala zatčením bývalého agenta Egista Otta. Ten měl údajně sloužit jako spojka mezi Vídní a ruskou tajnou službou FSB. „To, co nepochybně udělal, je, že vybudoval celou síť a obchodoval s informacemi a daty – abych tak řekl – mimo svou přímou působnost,“ přiblížil ředitel Rakouského centra pro výzkum tajných služeb, propagandy a bezpečnosti Paul Schliefsteiner.

Otta vyšetřovaly úřady celkem sedm let, zadržely jej až na základě údajů britské rozvědky MI5. Podle ní získal bývalý agent údaje z mobilů minimálně tří někdejších zástupců rakouského ministerstva vnitra a poskytl je dál do Ruska. „Nikdy jsem žádná oficiální data nikomu nepředal a nikdy jsem za nic takového nebral peníze,“ oponoval Ott.

Bývalý agent měl mít vazby hlavně na populistickou Svobodnou stranu Rakouska, to však její lídr ve středu popřel. „Je to čirá lež. Tohoto pana Otta neznám, nikdy jsem o něm neslyšel, kromě současných článků v médiích. A nemám zájem se s ním jakkoliv poznat,“ prohlásil předseda strany Herbert Kickl.

„Jediné, co se zatím ukázalo, jsou různé řekněme zprávy, které si vyměnil Egisto Ott s významnými politiky strany Svobodných, kde se například hovoří o tom, aby jim sehnal informace na toho či onoho – zkrátka, aby nějakým způsobem uplatnil svůj vliv v rámci tajné služby,“ uvedl ve vysílání ČT24 Robert Schuster, který vede zahraniční zpravodajství v Lidových novinách.

Doplnil, že takové důkazy jsou nepřímé, nicméně naznačují, že mezi Svobodnými a Ottem byly relativně intenzivní vazby.

V otázce zahraniční politiky i obecně politické orientace se dá podle Schustera Svobodná strana Rakouska označit jako dvojče německé AfD (Alternative für Deutschland). „Odmítá kritizovat paušálně Rusko, odjakživa kritizovali i sankce, které proti němu Západ vyhlásil už po anexi Krymu,“ podotknul.

Připomněl také, že zástupci rakouských Svobodných jeli během konání pseudoreferenda o připojení k Ruské federaci na Krym jako pozorovatelé a „legitimizovali“, že vše proběhlo v pořádku. „Určitá ruská linka – pokud jde o stranu Svobodných – je velmi silná,“ uzavřel.

Komplic s údajnými vazbami na Kreml

Ke špionáži měl Ottovi pomáhat komplic – finančník a manažer Jan Marsalek. Ten je aktuálně na útěku, podle policie se skrývá pravděpodobně pod jinou identitou v Rusku.

Bývalý provozní ředitel společnosti Wirecard Marsalek využíval zkompromitované pracovníky zpravodajských služeb ve Vídni ke špehování evropských občanů a k plánování vloupání a atentátů elitními ruskými údernými jednotkami. Nové důkazy od britské rozvědky také prý dokazují, že Marsalek „získal špičkový kryptografický přístroj velení NATO a pašoval do Moskvy ukradené telefony vysokých rakouských státních úředníků“.

Obvinění jsou součástí rakouského policejního zatykače na Otta, kopii dokumentu získal deník Financial Times (FT). Jako první o kauze informoval rakouský deník Der Standard.

Marsalek mohl být podle obvinění jedním z nejmocnějších evropských zpravodajských prostředků Kremlu. Využíval prý své pozice provozního ředitele už zkrachovalé společnosti Wirecard k usnadnění násilných tajných operací na celém kontinentu a v Africe.

Na 86 stranách zatykače také stojí, že Marsalek pověřil Otta a dalšího vysokého bezpečnostního úředníka Martina Weisse, šéfa rakouských zpravodajských operací, aby po dobu nejméně pěti let umožnili tajnou práci pro ruskou vojenskou rozvědku (GRU) a kontrarozvědku (FSB) na evropské půdě. Weiss následně z Rakouska uprchl a nyní žije v Dubaji.

Podle FT obvinění dokazuje, že společnost Wirecard mohla být léta využívána jako stínová síť k placení a usnadňování ruských tajných operací mimo dosah bezpečnostních služeb NATO.

Rakouská vláda je pasivní, říkají její kritici

Kritice však čelí i úřadující spolkový kancléř Karl Nehammer – za to, že ruský vliv dlouhodobě neřeší, či řešit nechce. Kvůli případu ovšem šéf rakouské vlády svolal bezpečnostní radu. Rakouská ministryně spravedlnosti Alma Zadicová přislíbila, že v reakci na odhalení urychleně přezkoumá rakouskou legislativu týkající se špionáže.

Exrozvědčík Ott měl navíc prolomit policejní databáze ve stovkách případů. Hledal údaje i o aktivistce Julii Spacilové, která zkoumá krajně pravicové skupiny. Té se prý někdo dokonce pokoušel vloupat do bytu. Důkazy o spojitosti ale žena nemá. „Těžko říct, jestli se snažili nejprve dostat dovnitř, nebo ne, to nedokážu říct. Ale nahlásila jsem to policii,“ uvedla Spacilová.

Alpský stát ruskou invazi na Ukrajině odsoudil, experti ovšem tvrdí, že Vídeň zůstává křižovatkou ruských zpravodajců. Město totiž na rozdíl od jiných masivně nevyhošťovalo diplomaty. Rakouská metropole je podle západních představitelů jedním z hlavních evropských center politické špionáže. Třetina ze 180 akreditovaných ruských diplomatů, kteří zde sídlí, jsou podle západních představitelů tajní agenti rozvědky.

A za tradiční neutralitou tak Rakousko podle analytiků může dál skrývat obchodní zájmy na východě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...