Do Rafahu vstoupíme v každém případě, oznámil Netanjahu

Šéf izraelské armády Herci Halevi schválil definitivní plány vojenské operace v Rafáhu na jihu Pásma Gazy spolu se zřízením uprchlických táborů v jeho střední části. Píše to server The Times of Israel s odkazem na zprávu zpravodajského webu Ynet. Operace údajně začne do 72 hodin, pokud nebude uzavřena dohoda o příměří a propuštění rukojmí s teroristickým palestinským hnutím Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci zdůraznil, že izraelské síly vstoupí do Rafáhu nehledě na to, zda se dohodu podaří uzavřít, či nikoli. Izraelský představitel řekl AFP, že Jeruzalém počká na odpověď Hamásu do středy a následně se rozhodne.

Izraelské tanky jsou sešikovány na hranici mezi Izraelem a Gazou v blízkosti Rafáhu a čekají pouze na pokyn k zahájení pozemní ofenzivy, píše Ynet. Izraelská vláda považuje tuto problematickou operaci za poslední nezbytný krok k vymýcení bojových sil Hamásu z Pásma Gazy, což je jedním z hlavních válečných cílů Izraele.

„Představa, že válku ukončíme dříve, než dosáhneme všech svých cílů, nepřichází v úvahu,“ uvedl Netanjahu podle zprávy, kterou vydal jeho úřad. „Vstoupíme do Rafáhu a zlikvidujeme tamní prapory Hamásu – s dohodou, nebo bez ní, abychom dosáhli úplného vítězství,“ prohlásil Netanjahu.

Mezinárodní společenství v čele se Spojenými státy mezitím varuje před humanitární katastrofou a hrozbou vysokých ztrát mezi civilním obyvatelstvem. Do Rafahu na jihu Pásma Gazy totiž uteklo před boji přes milion Palestinců. Izraelská armáda již oblast ostřeluje, i když ne tak intenzivně jako ostatní části enklávy, které už jsou válkou zdevastované.

V posledních dnech byly dokončeny taktické bojové plány, které zabíhají do nejmenších podrobností, tvrdí Ynet. Zahrnují podle webu invazi v několika fázích, která může být kdykoli zastavena nebo odložena v závislosti na pokroku v jednáních s Hamásem o propuštění rukojmí. „Počkáme do středy večer a pak se rozhodneme,“ řekl AFP vládní činitel.

Mluvčí americké diplomacie Vedant Patel uvedl, že USA zatím od Izraele neviděly věrohodné plány operace v Rafahu, které by řešily americké obavy.

Obrysy nové dohody o klidu zbraní

Zástupci Hamásu v pondělí večer opustili zprostředkované rozhovory v Káhiře a vrátí se s písemnou odpovědí na nejnovější návrh Izraele. Ten je podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena mimořádně velkorysý a Hamás by jej podle jeho soudu měl rychle přijmout.

Šéf americké diplomacie apel v úterý zopakoval v Jordánsku, kde jednal také o navýšení humanitární pomoci pro Palestince. „Už žádná další zdržení, už žádné další výmluvy. Nyní je nutné jednat,“ zdůraznil Blinken. Také jordánský král Abdalláh II. prohlásil, že „Hamás by měl přijmout návrh, který je na stole,“ příměří má za nezbytné. Blinken v úterý večer přicestoval do Izraele, jednat tam bude s prezidentem Jicchakem Herzogem a premiérem Netanjahuem.

Agentura Reuters napsala, že součástí návrhu klidu zbraní je ochota Izraele souhlasit v první fázi s propuštěním méně než čtyřiceti rukojmí výměnou za palestinské vězně a ve druhé fázi příměří s „obdobím trvalého klidu“. To je kompromisní odpověď Izraele na požadavek Hamásu, který dlouhodobě požadoval trvalý klid zbraní.

Po první fázi by Izrael umožnil volný pohyb lidí mezi jižní a severní částí Pásma Gazy a také by částečně stáhl své vojáky z Pásma Gazy, dodal zdroj Reuters.

Střety s policií v Tel Avivu

V pondělí se konala v Tel Avivu demonstrace za klid zbraní a propuštění rukojmí. Protestu se účastnili i příbuzní lidí, které uneslo teroristické palestinské hnutí Hamás při říjnovém brutálním útoku na Izrael. Na manifestaci přišla rovněž rukojmí, která Hamás koncem listopadu propustil během dosud jediného příměří v této válce. Hamás drží v zajetí ještě na 130 lidí, několik desítek z nich je ale zřejmě po smrti.

Účastníci protestu došli k ústředí vládní strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, kde se několik lidí střetlo s policií. Ta použila vodní dělo a pět osob zatkla. Demonstranti také v Tel Avivu zapálili oheň před sídlem izraelské armády, kde nesli transparent s nápisem „Rafah může počkat, rukojmí ne“.

Policie tvrdí, že bránila lidem v ilegálním protestu a snaze dostat se do ústředí vládní strany Likud. Někteří účastníci protestu ji ale obvinili z nepřiměřeného zásahu, píše server Times of Israel.

Demonstrace za propuštění rukojmí v Tel Avivu
Zdroj: Reuters/Shannon Stapleton

Manifestace za dohodu s Hamásem a propuštění rukojmí se konají v Izraeli pravidelně, v posledních dnech zesílily zřejmě i proto, že Hamás zveřejnil videa s několika unesenými.

Rozkol v izraelské vládě

Matka jednoho z unesených v projevu na pondělní demonstraci vyzvala Netanjahua, aby si vybral mezi záchranou rukojmí a udržením se u moci. V jeho koaličním kabinetu totiž jsou i krajně pravicoví ministři, kteří jsou proti dohodě o propuštění rukojmí za cenu uzavření příměří a požadují pokračovat ve válce do úplného zničení Hamásu.

Podle webu listu Times of Israel bylo zrušeno jednání izraelského válečného kabinetu plánované na úterní večer, zřejmě právě kvůli panujícím rozdílným názorům klíčových politických hráčů na možnou dohodu s Hamásem i operaci v Rafahu.

Kritici premiéra tvrdí, že se při rozhodování v době války řídí spíše politickými motivy než národními zájmy. Netanjahu to odmítá. Jeho vláda by mohla padnout, pokud by z ní odešla kterákoli ze stran, které se staví proti dohodě s Hamásem. Takovému scénáři se Netanjahu snaží vyhnout s ohledem na to, že jeho popularita od začátku válku podle průzkumů veřejného mínění prudce klesla.

V pondělí uspořádali v Izraeli tiskovou konferenci příbuzní dvou rukojmí, kteří se o víkendu objevili na Hamásem zveřejněné videonahrávce. „Žádám všechny (politiky), aby přestali mluvit a začali jednat,“ prohlásila dcera čtyřiašedesátiletého Keitha Siegela.

Naopak skupina příbuzných vojáků, kteří padli v této válce, v pondělí pohrozila hladovkou, pokud izraelská armáda nezahájí operaci v Rafahu. „Nechceme, aby naši synové padli zbytečně,“ řekl jeden z rodičů, jehož syn zemřel v Gaze začátkem prosince. Dodal, že válka nesmí skončit jinak než úplným zničením Hamásu a osvobozením rukojmí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...