Rada Evropy vrátila Rusku hlasovací práva. Ukrajina obratem ruší účast v Parlamentním shromáždění

Nahrávám video

Rada Evropy schválila vrácení hlasovacích práv Rusku, které o ně přišlo v roce 2014 po anexi ukrajinského Krymu. Důvodem k nynějšímu rozhodnutí rady byla obava, že země společenství opustí. Navíc by Rusové ztratili šanci obracet se na soud ve Štrasburku. Ukrajina ale v reakci na pondělní hlasování zruší svou účast na Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Ukrajinská delegace se bude napříště účastnit pouze těch jednání, na nichž se bude hlasovat o sankcích proti Rusku.

Rozhodnutí o ruských hlasovacích právech schválilo v pondělí pozdě večer Parlamentní shromáždění Rady Evropy, hlavní poradní orgán této mezinárodní organizace. Podle vydaného prohlášení bylo Rusku obnoveno právo „hlasovat, hovořit a být zastoupeno na shromáždění a v jeho orgánech“.

Pro obnovení hlasovacích práv se vyslovilo 118 členů shromáždění, 62 bylo proti a deset se hlasování zdrželo. Pro vrácení hlasovacích práv se vyslovili i dva ze čtyř českých zástupců ve shromáždění – Pavel Staněk a Jaroslav Kytýr (oba ANO). Proti návrhu naopak hlasoval František Kopřiva (Piráti), Miroslav Nenutil (ČSSD) se hlasování zdržel.

Rusko údajně pohrozilo odchodem z Rady Evropy v případě, že mu bude zabráněno zúčastnit se středeční volby nového generálního tajemníka této organizace.

Šéf ukrajinské delegace Volodymyr Arjev ovšem kritizoval, že rozhodnutí vysílá „velmi špatnou zprávu“ do Moskvy a dalších zemí. „Dělejte si, co chcete, anektujte území jiné země, zabíjejte lidi, a přesto nic neztratíte,“ upřesnil.

„Když byla válka v Čečensku, nepřišly žádné sankce Rady Evropy. Válka v Gruzii a zase žádné sankce Rady Evropy. Nakonec agrese vůči Ukrajině, sankce na pět let a promiňte, my se vracíme,“ prohlásil člen ukrajinské delegace Oleksij Hončarenko.

Ve středu se ukrajinská delegace dočasně vrátí do sálu, kde chce společně s Gruzií proti rozhodnutí obnovit hlasovací práva Rusku podat odvolání. Bude požadovat, aby Rusové v této organizaci byli zbaveni všech pravomocí a práv zastávat výkonné funkce ve výborech. Poté už se Ukrajina jednání PACE účastnit nebude. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na znovuudělení hlasovacího práva Rusku uvedl, že tohoto kroku lituje. „Škoda, že nás naši evropští partneři neposlechli a rozhodli se jednat jinak,“ napsal prezident na svém facebooku s tím, že o záležitosti předem diskutoval s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Delegáti těchto dvou zemí však až na výjimky navrácení hlasovacích práv Rusku podpořili. „Návrat Ruska v uplynulých měsících prosazovalo zejména Německo a Francie. Jejich zástupci nedávno vyjednali kompromisní dohodu, která obsahuje i mechanismy, na jejichž základě by v budoucnu bylo možné trestat členské země, které porušují právní předpisy,“ uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. 

Ruské občany by odchod odstřihl od přístupu k Evropskému soudu pro lidská práva

Odchod Ruska z Rady Evropy by znamenal, že se Rusové nebudou moci obracet na Evropský soud pro lidská práva coby poslední instanci, kde mohou napadnout rozhodnutí ruské justice. Ruské příspěvky navíc tvoří asi sedm procent rozpočtu organizace, která kvůli jejich neplacení v posledních letech přišla o 90 milionů eur (2,3 miliardy korun).

„Okamžitý dopad odchodu Ruska z rady by nepocítil Kreml, ale spíše ruští občané,“ uvedla v oficiálním prohlášení loni v prosinci organizace na ochranu lidských práv nazvaná Nizozemský helsinský výbor. „Odchod Ruska z rady by Rusům odepřel ochranu a spravedlnost poskytované soudem a zhoršil by v zemi lidská práva,“ upozornila organizace.

Agentura AP uvedla, že tribunál se sídlem ve Štrasburku se v posledních letech stal důležitým místem pro občany Ruska, kteří se nemohou domoci spravedlnosti doma kvůli korupci a vlivu vlády na soudní systém. Podle výroční zprávy štrasburského soudu za loňský rok se více než pětina případů, kterými se zabýval, týkala ruských občanů.

„Samozřejmě nemůžeme opustit Ukrajinu. Musíme jí dávat podporu, já jsem jednoznačně pro, ale to je věc, která se musí řešit na mezinárodním poli. A my se tady musíme zastat občanů Ruské federace, pro které je štrasburský soud poslední ochranou,“ míní europoslanec Stanislav Polčák (STAN).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...