Televizní diváci v Moskvě neměli zájem sledovat povídání prezidenta Vladimira Putina s americkým bývalým moderátorem stanice Fox Tuckerem Carlsonem. Nedostalo se ani mezi deset nejpopulárnějších televizních pořadů v uplynulém týdnu.
Statistiku, z níž vyšel pořad až na 11. místě ve sledovanosti, uvedl na svém webu list The Moscow Times s odvoláním na údaje od společnosti Mediascope. Na žebříčku této společnosti skončil daleko za seriálem z lékařského prostředí a těsně před televizním kvízem.
Podle žebříčku, sestaveného na základě průměrného počtu diváků starších čtyř let a jejich podílu na celkovém počtu obyvatel, se povídání s ruským vládcem ocitlo na stejné úrovni jako dokumentární seriál o zločinech spáchaných v sovětské éře.
Putin podle těchto čísel výrazně „prohrál“ i s pořadem o „nových ruských senzacích“ v podobě moderátorky Xenije Sobčakové. Ta je jednou z celebrit liberálních kruhů v Rusku a v prezidentských volbách v roce 2018 jí režim povolil kandidovat, podle oficiálních výsledků získala 1,7 procenta hlasů. U televizních diváků Putin nedostihl ani propagandistické pořady typu Vesti něděli Dmitrije Kiseljova a Moskva, Kreml, Putin.
Skutečnost, že se povídání, jehož většinu tvořil Putinův výklad jeho vidění dějin, nedostalo mezi desítku nejsledovanějších pořadů „je nečekané překvapení“, usoudila televizní kritička Anna Borodinová. Údaje společnosti Mediascope jsou zatím jen za Moskvu, za celou zemi mají být k dispozici později, dodal deník.
Putin v rozhovoru znovu zopakoval svou interpretaci dějin, která řadu fakt vynechává a mnohá jiná zveličuje. Putin dlouhodobě tvrdí, že Ukrajina patří mezi „historická území“ Ruska, a příčiny ruské invaze hledal v éře Kyjevské Rusi v devátém století. Kromě toho prohlašoval, že je nemožné, aby Rusko bylo na Ukrajině poraženo. Ruský prezident také odmítl, že by Rusko mohlo napadnout i další země východní Evropy, jako jsou Polsko či Lotyšsko. Napadení Ukrajiny v minulosti také odmítal.
Carlson podle portálu Meduza nedal Putinovi ani jedinou nepříjemnou otázku, jakkoli to před rozhovorem sliboval, a nechal autokrata, aby „vyprávěl to, co vždycky“.
Putin během rozhovoru rovněž zopakoval své dlouholeté výtky, že jej Západ „oklamal“ a „vodil za nos“ údajnými sliby, že se NATO nerozšíří na východ, a domáhal se ukončení dodávek amerických zbraní Ukrajině ještě před zahájením případných jednání o míru. Tvrdil, že v ruské ekonomice se „nic nezhroutilo“, a odmítl pokládat za problém rostoucí závislost Ruska na Číně. Filozofie čínské zahraniční politiky podle Putina „není agresivní“ a „vždy hledá kompromis“, poznamenaly The Moscow Times.
