Putin využívá zimu jako zbraň, je třeba dál podporovat Kyjev, řekl Stoltenberg

Severoatlantická aliance bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, ubezpečil v úterý v Bukurešti šéf této organizace Jens Stoltenberg. Je důležité, aby ruský vládce Vladimir Putin na Ukrajině nezvítězil, řekl také po prvním dni jednání ministrů zahraničí NATO a dodal, že Rusko používá zimu jako zbraň. Putinova výhra by byla podle něj tragédie nejen pro Ukrajinu. Její ministr zahraničí Dmytro Kuleba požádal v úterý o rychlejší dodávky zbraní a generátorů.

„Jsme všichni šokováni útoky na ukrajinská města a ukrajinskou infrastrukturu. Putin se snaží Ukrajince připravit o vodu, elektřinu, topení, světlo,“ řekl Stoltenberg. O to důležitější je podle něj Ukrajinu podporovat.

„Neustoupíme,“ dodal generální tajemník. Pokud by totiž Rusko, které Ukrajinu napadlo v únoru, uspělo, stal by se celý svět podle něj nebezpečnějším a zranitelnějším.

Podle generálního tajemníka se na úterní schůzce hovořilo i o tom, zda by mělo NATO poskytnout Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot. Například německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ale byla po jednání k takové možnosti skeptická.

„Dokázali jsme, že můžeme porazit Rusko, dokázali jsme, že můžeme vyhrát společně v zájmu celého euroatlantického světa,“ uvedl Kuleba. „Rychleji, rychleji, rychleji,“ podotkl také s tím, že to je přesně to, co teď Ukrajina potřebuje, ať už jde o dodávky zbraní či generátorů.

Kyjev podle něj potřebuje hlavně systémy protiletecké a protivzdušné obrany, jako jsou Patriot, Iris-T nebo Hawk. „Když budeme mít transformátory a generátory, budeme moci znovu naplnit naše energetické potřeby. Když budeme mít systémy protivzdušné obrany, budeme se moci chránit před dalšími ruskými raketovými údery,“ uvedl. 

Varování Medvěděva

Místopředseda ruské bezpečnostní rady, bývalý prezident a někdejší premiér Ruska Dmitrij Medvěděv v úterý Severoatlantickou alianci varoval, aby Ukrajině žádné systémy Patriot nedodávala. NATO přitom označil za zločinný útvar.

„Pokud, jak naznačil Stoltenberg, by NATO ukrajinským fanatikům dodalo systémy Patriot společně s vojáky Aliance, okamžitě by se stali legitimním cílem našich ozbrojených sil,“ napsal Medvěděv na Telegramu.

Rusové od začátku straší tím, že jakékoliv dodávky Ukrajině budou vnímat jako překročení nějaké linie, vidíme však, že všechny výhrůžky byly poměrně liché, podotkl ve vysílání Horizontu ČT24 bezpečnostní analytik Josef Kraus. „Není třeba se proto obávat, že by Rusové chtěli samovolně eskalovat konflikt do přímé konfrontace s NATO pouze na základě podpory a dodávek technologií, zbraní nebo materiálu ukrajinské straně,“ zmínil politolog.

„Jestli ale Ukrajinci protiletecké systémy z Aliance skutečně dostanou, je otázkou. Když se podíváme na to, jakým způsobem přistupuje Německo k dodávkám od začátku konfliktu, tak Němci byli schopni celou řadu dodávek torpédovat nebo minimálně obstruovat, aby k nim nedošlo, nebo byly dodány s nějakým zdržením. Tlak ze strany spojenců bude ovšem na Berlín tak velký, že k těm dodávkám dříve nebo později dojde. Pro Ukrajinu je teď skutečně nutné začít mnohem více chránit svůj vzdušný prostor,“ domnívá se Kraus.

Útoky budou pokračovat, domnívá se Stoltenberg

Stoltenberg už v pondělí vyjádřil přesvědčení, že Rusko bude v útocích na ukrajinskou energetickou síť, plynovou infrastrukturu a základní služby pokračovat. Kvůli nim Ukrajině i šest dní po poslední vlně těchto útoků chybí asi 30 procent elektřiny, uvedl v úterý ukrajinský premiér Denys Šmyhal. 

Americký ministr zahraničí Antony Blinken poznamenal, že NATO je i vzhledem k válce na Ukrajině v současnosti mnohem jednotnější než kdykoli v minulosti. Podle agentury Reuters se šéf americké diplomacie na schůzce chystá oznámit další pomoc Kyjevu, konkrétně právě s obnovou zásobování energiemi, které je kvůli ruským útokům silně narušené. Detaily zatím nejsou známé.

Nevojenská pomoc k překonání zimy

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) před jednáním řekl, že doufá ve shodu ohledně nevojenské pomoci Ukrajině, která zemi pomůže přežít zimu.

Část této pomoci, mezi níž patří pohonné hmoty, zdravotnické potřeby, zimní vybavení nebo rušičky dronů byla podle Reuters dodána prostřednictvím balíku pomoci NATO, který chce Stoltenberg navýšit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 45 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 59 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 5 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 11 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...