Putin využívá zimu jako zbraň, je třeba dál podporovat Kyjev, řekl Stoltenberg

Severoatlantická aliance bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, ubezpečil v úterý v Bukurešti šéf této organizace Jens Stoltenberg. Je důležité, aby ruský vládce Vladimir Putin na Ukrajině nezvítězil, řekl také po prvním dni jednání ministrů zahraničí NATO a dodal, že Rusko používá zimu jako zbraň. Putinova výhra by byla podle něj tragédie nejen pro Ukrajinu. Její ministr zahraničí Dmytro Kuleba požádal v úterý o rychlejší dodávky zbraní a generátorů.

„Jsme všichni šokováni útoky na ukrajinská města a ukrajinskou infrastrukturu. Putin se snaží Ukrajince připravit o vodu, elektřinu, topení, světlo,“ řekl Stoltenberg. O to důležitější je podle něj Ukrajinu podporovat.

„Neustoupíme,“ dodal generální tajemník. Pokud by totiž Rusko, které Ukrajinu napadlo v únoru, uspělo, stal by se celý svět podle něj nebezpečnějším a zranitelnějším.

Podle generálního tajemníka se na úterní schůzce hovořilo i o tom, zda by mělo NATO poskytnout Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot. Například německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ale byla po jednání k takové možnosti skeptická.

„Dokázali jsme, že můžeme porazit Rusko, dokázali jsme, že můžeme vyhrát společně v zájmu celého euroatlantického světa,“ uvedl Kuleba. „Rychleji, rychleji, rychleji,“ podotkl také s tím, že to je přesně to, co teď Ukrajina potřebuje, ať už jde o dodávky zbraní či generátorů.

Kyjev podle něj potřebuje hlavně systémy protiletecké a protivzdušné obrany, jako jsou Patriot, Iris-T nebo Hawk. „Když budeme mít transformátory a generátory, budeme moci znovu naplnit naše energetické potřeby. Když budeme mít systémy protivzdušné obrany, budeme se moci chránit před dalšími ruskými raketovými údery,“ uvedl. 

Varování Medvěděva

Místopředseda ruské bezpečnostní rady, bývalý prezident a někdejší premiér Ruska Dmitrij Medvěděv v úterý Severoatlantickou alianci varoval, aby Ukrajině žádné systémy Patriot nedodávala. NATO přitom označil za zločinný útvar.

„Pokud, jak naznačil Stoltenberg, by NATO ukrajinským fanatikům dodalo systémy Patriot společně s vojáky Aliance, okamžitě by se stali legitimním cílem našich ozbrojených sil,“ napsal Medvěděv na Telegramu.

Rusové od začátku straší tím, že jakékoliv dodávky Ukrajině budou vnímat jako překročení nějaké linie, vidíme však, že všechny výhrůžky byly poměrně liché, podotkl ve vysílání Horizontu ČT24 bezpečnostní analytik Josef Kraus. „Není třeba se proto obávat, že by Rusové chtěli samovolně eskalovat konflikt do přímé konfrontace s NATO pouze na základě podpory a dodávek technologií, zbraní nebo materiálu ukrajinské straně,“ zmínil politolog.

„Jestli ale Ukrajinci protiletecké systémy z Aliance skutečně dostanou, je otázkou. Když se podíváme na to, jakým způsobem přistupuje Německo k dodávkám od začátku konfliktu, tak Němci byli schopni celou řadu dodávek torpédovat nebo minimálně obstruovat, aby k nim nedošlo, nebo byly dodány s nějakým zdržením. Tlak ze strany spojenců bude ovšem na Berlín tak velký, že k těm dodávkám dříve nebo později dojde. Pro Ukrajinu je teď skutečně nutné začít mnohem více chránit svůj vzdušný prostor,“ domnívá se Kraus.

Útoky budou pokračovat, domnívá se Stoltenberg

Stoltenberg už v pondělí vyjádřil přesvědčení, že Rusko bude v útocích na ukrajinskou energetickou síť, plynovou infrastrukturu a základní služby pokračovat. Kvůli nim Ukrajině i šest dní po poslední vlně těchto útoků chybí asi 30 procent elektřiny, uvedl v úterý ukrajinský premiér Denys Šmyhal. 

Americký ministr zahraničí Antony Blinken poznamenal, že NATO je i vzhledem k válce na Ukrajině v současnosti mnohem jednotnější než kdykoli v minulosti. Podle agentury Reuters se šéf americké diplomacie na schůzce chystá oznámit další pomoc Kyjevu, konkrétně právě s obnovou zásobování energiemi, které je kvůli ruským útokům silně narušené. Detaily zatím nejsou známé.

Nevojenská pomoc k překonání zimy

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) před jednáním řekl, že doufá ve shodu ohledně nevojenské pomoci Ukrajině, která zemi pomůže přežít zimu.

Část této pomoci, mezi níž patří pohonné hmoty, zdravotnické potřeby, zimní vybavení nebo rušičky dronů byla podle Reuters dodána prostřednictvím balíku pomoci NATO, který chce Stoltenberg navýšit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...