Putin vyhlásil stanné právo v okupovaných ukrajinských regionech. Rusko ostřeluje elektrárny

Ruský vůdce Vladimir Putin vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast, které Moskva okupuje a na které si činí nárok. Dokument následně potvrdila Rada federace, horní komora ruského parlamentu, což bylo považováno za formalitu. Okupační správa mezitím přesouvá či deportuje obyvatele Chersonské oblasti na Krym a do Ruska. Rusko také znovu ostřeluje Kyjev i další města.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Putin neupřesnil, jaké kroky budou v rámci stanného práva podniknuty, ale uvedl, že jeho příkaz platí od čtvrtka, píše agentura AP. Návrhy zákonů podle ní naznačují, že může zahrnovat omezení cestování a veřejných shromáždění, přísnější cenzuru nebo širší pravomoci pro donucovací orgány.

Zpravodaj ČT na Ukrajině David Miřejovský doplnil, že stanné právo znamená, že civilisté musejí ruským vojákům odevzdat všechno, co armáda potřebuje, tedy například auta. Dodal, že dle jeho zpráv je zatím evakuace obyvatel regionu dobrovolná, lidé k přesunu nejsou nuceni. Sbalit si mají mimo jiné teplé oblečení či jídlo na tři dny. 

Prezidentský výnos nařizuje vytvoření sil územní obrany ve čtyřech ukrajinských regionech, kterých se týká. Podle AP z Putinova dekretu rovněž vyplývá, že opatření, která předpokládají stanné právo, mohou být zavedena i v Rusku.

Nahrávám video

Šéf Kremlu podle agentury Reuters také podepsal dekret, který omezuje vstup do ruských regionů sousedících s Ukrajinou – týká se Krasnodarského kraje, dále Belgorodské, Brjanské, Voroněžské, Kurské a Rostovské oblasti. Kromě nich se týká ukrajinského poloostrova Krym včetně Sevastopolu, které Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014.

Putin rovněž udělil mimořádné pravomoci šéfům všech ruských regionů. Podle Reuters jim mají umožnit chránit kriticky důležitá zařízení, udržovat veřejný pořádek a zvýšit výrobu na podporu „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou invazi do sousední země. 

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak odmítl Putinův krok jako pokus o legalizaci „drancování majetku“ Ukrajinců a uvedl, že pro Kyjev se nic nemění. 

Okupanti deportují obyvatele Chersonské oblasti

Okupační úřady začaly přesouvat lidi z Chersonské oblasti na levý břeh Dněpru, napsala ruská státní agentura TASS. Podle Moskvou dosazeného šéfa oblasti Volodymyra (Vladimira) Salda chtějí úřady během týdne přemístit padesát až šedesát tisíc lidí.

„V Chersonu začal organizovaný přesun obyvatel na druhý břeh Dněpru,“ cituje TASS z prohlášení městské správy Olešek, tedy města nacházejícího se právě na levém břehu. Podle agentury převážejí Ukrajince do Olešek a do obce Hola Prystaň lodě. Agentura RIA Novosti napsala, že na ně čekají autobusy, které je mají odvézt na ilegálně anektovaný Krym nebo přímo do Ruska.

Okupanti tvrdí, že hrozí ukrajinský útok

Šéf ruské loutkové správy Chersonské oblasti Saldo tvrdí, že důvodem přesunů je chystaná ukrajinská protiofenziva. Podle ruské státní agentury RIA Novosti zopakoval své dřívější tvrzení, že ukrajinské ozbrojené síly by mohly zničit hráz přehrady Kachovské vodní elektrárny, což by vedlo k zatopení některých míst a voda by se dostala až do Chersonu.

„Voda na některých místech stoupne o metr, lidé tam musí být rychle evakuováni,“ řekl v ruské televizi Saldo. Samotný Cherson je podle něj položený výše, přesto jsou některé části případným zatopením ohrožené. V uplynulých dnech podle něj opustilo město asi pět tisíc lidí.

„Nikdo se nechystá vzdát Chersonu, ale pro obyvatele je nežádoucí, aby se nacházeli ve městě, kde budou probíhat vojenské akce,“ uvedl tento člen okupační správy podle agentury Reuters a dodal, že se očekává ukrajinský útok. Tvrdil rovněž, že ruské síly mají dostatek možností ho odrazit a přejít do protiútoku.

O přemístění obyvatel Chersonské oblasti hovořil v úterý rovněž nedávno jmenovaný nový velitel ruských invazních sil na Ukrajině Sergej Surovikin. Podle RIA Novosti označil vojenskou situaci za „velmi složitou“, a aniž by své vyjádření nějak upřesnil, tvrdil, že se ukrajinské síly chystají u Chersonu uchýlit k zakázaným metodám boje.

Kyjev: Okupanti děsí lidi falešnými zprávami o ukrajinském ostřelování

Ukrajina tvrzení okupantů odmítá. Šéf kanceláře prezidenta Andrij Jermak označil přesuny obyvatelstva za „propagandistickou show“ a okupanty obvinil, že se snaží lidi vyděsit rozšiřováním falešných zpráv o ukrajinském ostřelování Chersonu.

Člen chersonské oblastní rady Serhij Chlan už dříve označil okupanty organizované přesuny obyvatel za deportace. Takzvané evakuace, jak Ruskem dosazení úředníci přesuny nazývají, se podle Chlana týkají kolaborantů, kteří mají být přesunuti do Ruska. 

Šéf okupační správy Saldo rovněž prohlásil, že se na sedm dní uzavírá vstup do Chersonské oblasti pro civilisty. Na levý břeh Dněpru se podle něj začaly přesouvat rovněž všechny úřady z Chersonu, které dosadilo Rusko. Komunální služby a záchranné složky ve městě zůstávají, sdělil Saldo podle agentury TASS. 

Podle guvernéra sousední oblasti chystají Rusové útok na Cherson

Šéf oblastní správy sousední Mykolajivské oblasti Vitalij Kim podle ukrajinské agentury Unian varoval, že se Rusové chystají Cherson ostřelovat. Surovikin v úterý řekl, že nemůže vyloučit nutnost přijmout těžká rozhodnutí – co to znamená, není známo, napsala agentura Unian.

„Rozesílají zprávy ‚evakuujte se, ukrajinské ozbrojené síly budou ostřelovat Cherson‘. Znám ruskou taktiku… a mám pocit, že se Rusové chystají zasáhnout Cherson,“ obává se Kim.

Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, měl před válkou přibližně 280 tisíc obyvatel. Stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po letošním únorovém vpádu na Ukrajinu. Následně ruské vojsko získalo kontrolu nad velkou částí Chersonské oblasti, ukrajinským silám se ale od léta podařilo několik okupovaných obcí osvobodit.

Rusové patrně očekávají přenesení bojů do samotného města Cherson, uvedlo minulý týden britské ministerstvo obrany. Chersonská oblast je jedním ze čtyř ukrajinských regionů, které Moskva nedávno vyhlásila za ruské území. Prakticky celý svět tento nejnovější pokus ruského vůdce Vladimira Putina o připojení dalšího ukrajinského území odmítá.

Kyjev čelí dalšímu ruskému náletu

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad hlavním městem několik ruských střel, oznámil kyjevský starosta Vitalij Klyčko. V centru metropole, ve čtvrtích na levém břehu a ve městě Vyšhorod v Kyjevské oblasti byly slyšet výbuchy, napsal na webu list Ukrajinska pravda. Vyšhorod někdy bývá označován za severní předměstí Kyjeva. Leží na pravém břehu Dněpru, poblíž vodní elektrárny.

Rusové současně podnikají vzdušný útok i na Vinnyckou oblast, místní úřady vybízejí obyvatele, aby zůstali v krytech, uvedla agentura Unian. Terčem jsou zřejmě, stejně jako v posledních dnech, především energetické objekty, na místě zásahů pracují záchranáři.

Výbuch byl také v Černihivu na severu Ukrajiny, podle úřadů šlo o útok dronu íránské výroby Šáhed-136. „Pozor! V Černihivu vybuchl šáhed, střílí protivzdušná obrana. Zůstaňte v krytech!“ napsal šéf oblastní správy Vjačelslav Čaus v aplikaci Telegram.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...