Putin si prohlédl „neviditelnou“ stíhačku Checkmate. Stroj bude zřejmě na export

Ruský prezident Vladimir Putin si na moskevském aerosalonu MAKS-2021 prohlédnul novou ruskou stíhačku, která dostala název Checkmate (Mat v šachu). S odvoláním na státní zbrojařský konglomerát Rostech to uvedla agentura Interfax. Pod konglomerát Rostech, který v zahraničí používá název Rostec, spadá i společnost OAK. Ta je výrobcem nového stroje. Letoun patří ke generaci takzvaných neviditelných, přesněji řečeno obtížně zjistitelných stíhacích strojů.

„Je to lehký jednomotorový stíhač páté generace, který v Rusku nemá obdoby,“ uvedl Rostech, když stroj představil prezidentovi. Letoun podle společnosti využívá inovativních řešení a technologií, včetně toho, že práci pilota podpoří umělá inteligence.

Současně stroj používá i řešení, která už jsou vyzkoušena v praxi. Šéf OAK Jurij Sljusar při prezentaci zdůraznil možnost přizpůsobení letounu potřebám konkrétního zákazníka, nízké provozní náklady a široké bojové možnosti.

Podle údajů poskytnutých výrobcem by připravovaný letoun měl být schopen vyvinout až dvojnásobnou rychlost zvuku. Udávaný dolet je tři tisíce kilometrů a hmotnost bojového zatížení 7400 kilogramů. Stroj lze upravit na bezpilotní verzi nebo dvojmístný model.

Nahrávám video

Nový stroj z konstrukční kanceláře Suchoj má být zřejmě určen na vývoz, ale zatím není jasné, zda je letadlo připraveno pro sériovou výrobu, uvedla agentura Reuters. Video zveřejněné v předvečer aerosalonu svěřilo stroj pilotům ze Spojených arabských emirátů, Indie, Argentiny a Vietnamu. Podle analytika Olega Pantelejeva by ruská stíhačka mohla soupeřit na trhu s americkým strojem F-35. Ve světě je poptávka po lehčím a levnějším stroji, jaký Rusko dosud nenabízelo, a takový letoun by byl také vhodnější pro menší státy, tvrdí analytik.

Stroj, jehož prototyp byl předveden na moskevském aerosalonu, by měl podle výrobce vzlétnout v roce 2023. Místopředseda ruské vlády Jurij Borisov k tomu v úterý řekl, že na zahraničním trhu by se Checkmate měl objevit nejpozději v roce 2026.

Miliardy do sovětských technologií

Rusko za Putina investovalo miliardy do vojenského letectva a nových zbraní určených jak pro vlastní armádu, tak ve snaze zvýšit příjmy z vývozu zbraní. Mnohé z nich se ale stále opírají o sovětské technologie z dob studené války, poznamenal Reuters a připomněl tak ruské stíhačky Su-27 a MiG-29.

Letos v květnu zdroj agentury TASS informoval o vývoji nového letounu, při kterém by se měly uplatnit poznatky z vývoje dosud nejnovější ruské stíhačky Su-57, vybavené technologií stealth. Právě ta zajišťuje, že letouny jsou těžko zjistitelné radarem. Oba stroje by měly sdílet nový motor, označovaný zatím krycím názvem „výrobek 30“.

Stíhačka Su-57 byla na aerosalonu poprvé předvedena před deseti lety.

Novinkou je dopravní letoun MS-21

Moskevský aerosalon se koná od 20. do 25. července na letišti v Žukovském poblíž hlavního města. Má na něm být podle tisku podepsán kontrakt na dodávku 19 nových civilních turbovrtulových letadel Il-114-300 pro leteckou společnost operující na ruském Dálném východě. Letoun Il-114-300 má podle dostupných informací nahradit na regionálních linkách zastaralé stroje Antonov An-24 ukrajinské konstrukce.

Deník Kommersant za hlavní novinku aerosalonu označil předvedení vyvíjeného ruského dopravního letounu MS-21 s novými ruskými motory a s křídlem z ruských kompozitů. Stroj by měl na nejrozšířenějších leteckých linkách konkurovat letounům firem Boeing a Airbus. Výrobce tvrdí, že už má na dvě stě objednávek, i když dodávky strojů mají začít až v příštím roce.

Západní země na aerosalonu bojová letadla skoro vůbec nevystavují, na ruském trhu totiž nemají šanci uspět, poznamenal zpravodaj ČT Karel Rožánek. Naopak dopravní stroje prezentuje třeba Airbus nebo výrobce českých dopravních letadel turbolet – Let Kunovice s modelem L-410 nové generace.

Ředitel prodeje pro Rusko Sergej Martynov ze společnosti Let Kunovice uvedl, že společnost počítá s tím, že se jejich letadlo bude prodávat hlavně na ruském trhu, třebaže se uplatní i v jiných zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...