Putin sedí na tygru, z kterého nemůže slézt, říká historik Kelin

Nahrávám video
Interview ČT24 - Alexej Kelin (23. 2. 2022)
Zdroj: ČT24

Ruský prezident Vladimir Putin chce mít Ukrajinu pod kontrolou, protože kdyby se jí podařilo zbavit problémů s korupcí či oligarchy a začala by prosperovat, mohlo by to ohrozit jeho pozici. V Interview ČT24 to uvedl historik Alexej Kelin. Protiruské sankce podle něj budou mít minimální efekt. Problém vidí v tom, že Putin je vždy o krok napřed a Západ se jen brání. Nadějí by podle něj mohlo být ekonomické pozvednutí Ukrajiny, ale to by jí musela Evropa výrazněji pomoct.

„Putinovi ani tak nejde o území. Jemu jde o to, aby přežil,“ konstatuje Kelin, který je spoluautorem knihy Dějiny Ruska ve 20. století.

„Vývoj Ukrajiny ho znervózňuje, protože kdyby se tam začalo dařit, kdyby se tam dařilo vyrovnat se s korupcí, s oligarchy a tak dále, kdyby tamní lidé nemuseli jezdit za prací do ciziny a země začala prosperovat, tak by to znamenalo ohrožení Putina,“ pokračoval historik.

„Už teď spousta opozice říká, že Putin dělá ekonomiku zoufale špatně, že se to všechno zoufale propadlo, ale většina lidí pořád věří lživé propagandě. Ale pokud by si mohli osahat, že to jde i bez této demagogie – bez zloby, nenávisti a nepřátelství celého světa – tak by to znamenalo, že by se v Rusku mohly dát věci výrazně do pohybu,“ míní Kelin, bývalý člen Rady vlády pro národnostní menšiny.

„Putin hraje o to, aby zůstal sedět na tygru, z kterého nemůže slézt,“ shrnul pozici šéfa Kremlu. „Kdyby se nějakým zázrakem v Rusku obnovila demokracie, tak by ho samozřejmě odsoudili a v lepším případě by seděl na doživotí.“

Sankce prý budou mít minimální efekt

Sankce, které na Rusko v reakci na poslední vývoj na Ukrajině uvalil Západ, budou mít podle Kelina jen minimální efekt. „Žádnými sankcemi nelze změnit Putinovu podstatu.“ Naději by podle něj mohla představovat právě situace, že by se „zadařilo“ Ukrajině. „Ovšem to by musela Evropa Ukrajině pomoct se postavit ekonomicky na nohy. To Evropa příliš nedělá.“

Potíž tkví podle historika v tom, že Putin je vždy o tah napřed. „On expanduje, Západ se brání,“ podotýká Kelin a připomíná, že ruský režim mohutně investuje do hybridní války a propagandy. „Západ není schopen udělat něco, co by toto zabrzdilo. Obrana je vždycky o krok pozadu za útokem. A miliardy, které do toho Rusko dává, do toho nikdy EU nedá, protože se jim zdá, že je to nevratná investice.“

Kelin se proto domnívá, že sankce Putinovo postavení neohrozí, nýbrž naopak posílí. „Všechny ty ekonomické problémy, které v Rusku jsou kvůli té zlodějině a neschopnosti (současného režimu), se dají teď svést perfektně na Západ,“ uzavřel v Interview ČT24.

Alexej Kelin mluvil v Interview ČT24 také o tom, jak se Putin změnil, jestli mu Rusové věří či jak Rusové vnímají Ukrajince. Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody, a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 28 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...