Putin schválil novou námořní strategii Ruska

Ruský vládce Vladimir Putin schválil novou námořní strategii, jejímž cílem je plně „obnovit“ pozici Ruska coby velmoci na moři. Podle agentury Reuters o tom informoval poradce Kremlu Nikolaj Patrušev. Putin podle něj podepsal dokument nazvaný Strategie pro rozvoj ruského námořnictva do roku 2050 na konci května.

Rusko má po Číně a USA co do počtu válečných plavidel třetí největší námořnictvo na světě, nicméně během více než tři roky trvající války na Ukrajině zaznamenala tato část jeho ozbrojených sil několik významných ztrát, připomíná Reuters.

„Pozice Ruska coby jedné z největších námořních velmocí se postupně obnovuje,“ prohlásil Patrušev s tím, že podle něj není možné něco takového dělat bez dlouhodobé vize scénářů pro vývoj situace na světových mořích a bez určení dlouhodobých cílů ruského námořnictva.

Strategie zahrnuje podle Patruševa, který je bývalým kolegou Putina z tajné služby KGB, také poučení, jaké si Rusko vzalo z invaze na Ukrajinu. Server The Moscow Times připomíná, že významné ztráty utrpěla Černomořská flotila v důsledku ukrajinských dronových a raketových útoků. Hned zkraje ruské invaze Ukrajinci poslali ke dnu křižník Moskva, vlajkovou loď Černomořské flotily.

Rusko v poměru k HDP výdaje na obranu zvýšilo na úroveň z doby studené války. V dubnu Putin řekl, že během příštích deseti let Rusko na pořízení nových lodí pro námořnictvo vyčlení 8,4 bilionu rublů (2,3 bilionu korun).

Ruské námořnictvo má 79 ponorek a 222 bitevních lodí

Podle zprávy amerického ministerstva obrany z roku 2021 měla co do počtu plavidel největší námořnictvo na světě Čína. Podle dat z otevřených zdrojů disponuje ruské námořnictvo devětasedmdesáti ponorkami, čtrnáct z nich má jaderný pohon a jsou vyzbrojené balistickými raketami. K tomu má 222 bitevních lodí. Jeho hlavní flotilou je Severní flotila, jejíž velení se nachází v Severomorsku u Barentsova moře.

Ruská námořní doktrína z roku 2022 za hlavní hrozbu pro Rusko označila „strategickou politiku Spojených států, jejichž cílem je ovládnout světové oceány“, a přibližování Severoatlantické aliance k ruským hranicím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 9 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...