USA propustily výměnou za Fogela ruského občana, tvrdí Kreml

Spojené státy propustily výměnou za Američana Marka Fogela ruského občana. Jeho jméno zatím Moskva neuvedla. Podle agentury Reuters by to měl být Alexandr Vinnik, podezřelý z praní špinavých peněz. Prezident Donald Trump tvrdí, že šéf Kremlu Vladimir Putin dostal výměnou za propuštění učitele jen velmi málo. Dohodu s Moskvou označil za férovou. Jeden Američan byl pak spolu s dalšími dvěma lidmi propuštěn z běloruského vězení.

Spojené státy prozatím oficiálně neoznámily, co Moskva obdržela výměnou za Fogelovu svobodu. „Oceňujeme, co Putin udělal,“ nechal se slyšet šéf Bílého domu po Fogelově příletu do vlasti. Trump označil dohodu o výměně vězňů za skutečně spravedlivou a řekl, že je jiná, než jaké byly v předchozích letech. Odmítl však říct, zda kvůli Fogelově propuštění jednal přímo s šéfem Kremlu Putinem.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl jméno propuštěného ruského občana sdělit, dokud nebude na území země. To se stane „v následujících dnech“, sdělil pouze. Agentura Reuters později napsala, že má jít o Rusa Alexandra Vinnika, podezřelého z praní špinavých peněz prostřednictvím kryptoměny bitcoin.

Rus Vinnik provozoval BTC-e, kdysi jednu z největších kryptoměnových směnárenských platforem na světě. V roce 2017 byl na žádost Washingtonu zatčen v Řecku kvůli podezření z praní špinavých peněz. Podle obvinění takto vypral čtyři miliardy dolarů (96,6 miliardy korun). Vinnik se minulý rok v květnu přiznal v USA ke spiknutí za účelem praní špinavých peněz a hrozilo mu dvacet let vězení.

Moskva propustila učitele

Třiašedesátiletý Marc Fogel je americký učitel, jehož v srpnu 2021 zatkla policie na moskevském letišti Šeremeťjevo se sedmnácti gramy konopí. Fogel o něm tvrdil, že je pro lékařské účely. V červnu 2022 ho ruský soud uznal vinným z obchodování s drogami a poslal na čtrnáct let do vězení.

„Právě teď se cítím jako nejšťastnější muž na Zemi,“ prohlásil Fogel, který je rodák z Pensylvánie. Po setkání s Trumpem se podle agentury AP shledal se svou rodinou. Řekl, že Trumpovi už bude navždy zavázán.

Fogelovo propuštění by podle Trumpa mohlo být začátkem nového vztahu USA s Moskvou, který v konečném důsledku povede k ukončení ruské války na Ukrajině.

Plnohodnotnou vojenskou invazi do sousední země zahájilo Rusko skoro před třemi lety. „Myslím, že pokud jde o válku, tak je zde dobrá vůle,“ konstatoval nyní Trump. Ten dříve tvrdil, že zastaví konflikt do 24 hodin od nástupu do úřadu a že by k válce vůbec nedošlo, kdyby byl v roce 2022 prezidentem.

Po inauguraci však připustil, že vyjednat klid zbraní potrvá déle. V nejnovějším rozhovoru pro Fox News Trump připustil, že Ukrajina by v budoucnu „mohla, a nemusela být ruská“. Šéf Bílého domu navíc žádá za pomoc napadené zemi její vzácné kovy.

Další „rukojmí“ na cestě ke svobodě

Zmocněnec amerického prezidenta pro záležitosti rukojmí Adam Boehler oznámil, že na svobodu se ve středu SEČ dostane další Američan, který je zadržován v zahraničí. „Bude to zítřejší překvapení,“ řekl Boehler v úterý večer místního času. Odmítl komentovat, zda je onen člověk vězněn v Rusku.

Ve světě je vězněno vícero Američanů, jejichž zadržování USA považují za politické, nespravedlivé, případně protiprávní. V takových případech Washington označuje své občany jako rukojmí. Například v Pásmu Gazy zadržuje palestinské teroristické hnutí Hamás Edana Alexandera, který je americko-izraelského původu. Jeho osud Boehler v úterý sdílel na síti X.

Loni v létě se odehrála dosud největší výměna vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války, jejíž součástí bylo 26 lidí. Do Ruska se dostalo deset lidí včetně v Německu usvědčeného vraha a důstojníka ruské tajné služby FSB.

Tři lidé pak zamířili do USA a třináct do Německa: byli mezi nimi Američané, ale i ruští oponenti Kremlu, kteří byli v Rusku vězněni. Bělorusko v rámci výměny propustilo německého občana.

Z běloruského vězení byli propuštěni tři lidé

Tři lidé byli propuštěni z běloruského vězení, včetně jednoho Američana, řekl televizi CNN řekl zmocněnec amerického prezidenta pro záležitosti rukojmích Adam Boehler. Jméno Američana nesdělil, stejně tak není jasné, zda jde o muže nebo ženu.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) oznámilo, že na svobodu se dostal reportér jejího běloruského servisu Andrej Kuznečyk a běloruská exilová opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská na sociálních sítích informovala také o propuštění aktivistky Aleny Maušukové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...