Putin a jeho oligarchové nyní moc dobře vědí, že jim lidé nevěří, uvádí ruský aktivista Osečkin

Ruskému aktivistovi Vladimiru Osečkinovi je příkaz k zatčení, který na něj vydalo ruské ministerstvo vnitra, k smíchu. Denně totiž žije s tím, že ho mohou kdykoliv zavraždit. Jeho projekt Gulagu.net odhaluje informace, které se nikdo nikdy dozvědět neměl – o týrání, korupci a vraždění v ruských věznicích. Ve své práci pokračuje z francouzského exilu a stále věří, že v Rusku brzy nastane změna režimu.

Očekával jste, že Putin v únoru rozpoutá válku na Ukrajině, nebo vás to zaskočilo?

Týden před invazí, když Putin rozhodnul o nezávislosti „republik“ na Donbasu, jsem si říkal, že válka velmi vážně hrozí. V únoru jsem publikoval zprávu pro ukrajinské vězně, ať nepořádají žádné manifestace, žádné akce proti své zemi, protože jsem 19. února obdržel dopis o tom, že ruské speciální síly připravují operaci k destabilizaci ukrajinských věznic. Týden před válkou jsme tedy věděli, že se chystá něco proti Ukrajině.

Před měsícem jste britskému deníku The Times řekl, že Putin čelí reálnému riziku vzpoury nebo převratu ze strany příslušníků tajných služeb, v jejichž řadách kvůli sankcím po invazi na Ukrajinu roste nespokojenost. Stále tomu věříte?

Nyní už máme hodně zpráv od našich informátorů, abychom mohli předpokládat, že je toto poslední rok Vladimira Putina v Kremlu. Neříkám, že za rok budeme mít demokracii s Alexejem Navalným, to ne. Ale Putin udělal mnoho chyb v taktice a strategii a Rusko dostal do největší krize v historii země. Myslím, že Rusové se hodně změnili.

Jak se změní režim, to nechci specifikovat. Ale myslím, že je to velmi pravděpodobné. Hodně lidí v Rusku dělá hodně věcí. Není to lehké, je tam hodně oligarchů a generálů, kteří Putina podporují.

Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než osmdesát procent Rusů. Je to dle vás pravda? 

Ne, tak to není. My si děláme vlastní průzkumy v našem telegramovém kanálu, kde máme sto tisíc sledujících, a na YouTube, tam máme více než 350 tisíc sledujících. A všichni řekli, že nedůvěřují Putinovi a ruským ozbrojeným silám, více než osmdesát procent lidí nám řeklo, že válka na Ukrajině je velmi špatná a nebezpečná a že by měla skončit, ruští vojáci by se měli vrátit zpět do Ruska a mělo by se najít řešení ekonomických a sociálních problémů.

A kdo jsou ti lidé, vaši sledující na Telegramu?

My nejsme opozice. Jsme skupina novinářů, blogerů, advokáti, důstojníci a strážníci z FSB (tajná služba) a FSIN (správa věznic), bývalí vězni, rodiny vězňů, soudci, veřejní žalobci… naši sledující jsou prostě Rusové od Kaliningradu až po Vladivostok. A jsou jich stovky tisíc. A naše statistika je jiná než ta oficiální, tu kontrolují Putinovi oligarchové. Oni je vždycky falšují. To, že Putina podporuje tolik lidí, není pravda. Je to největší lež.

Mají lidé v Rusku ještě nějaký nezávislý přístup k informacím, nebo mají všechno z televize, která je kontrolovaná státem?

Putin a jeho oligarchové nyní moc dobře vědí, že jim lidé nevěří. A chtějí režim chránit, proto zablokovali sociální sítě, média jako Novaja Gazeta, Dožď, předtím také zničili naše sociální sítě Gulagu.net. Dělají všechno možné, aby lidem zacpali uši. Mnoho lidí je proti válce a moc dobře o ní ví, když ale vyjdou do ulic, tak je zatknou a půjdou do vězení. A ve vězení je čeká týrání, znásilňování, ponižování a mnoho lidí se toho bojí.

Dne 17. dubna jste zveřejnil zprávu, že válka na Ukrajině už zasáhla i ruskou vězeňskou správu (FSIN). Řada bloků moskevských a petrohradských věznic byla nově vybavena pro umístění válečných zajatců, stovky Ukrajinců byly chyceny na území Ukrajiny a pracovníky FSB a FSIN uneseny do věznic v Moskvě a Petrohradu. Tito lidé se na území Ruské federace nedopustili žádných trestných činů.

Ano, jsou jich tam tisíce. Zfalšovali dokumenty o jejich zatčení a odvlekli je do ruských vězení. Nemají žádné právo toto udělat. To jsou fašistické metody. Posledních deset let publikujeme s kolegy informace o Putinově režimu a jeho fašismu. Všem na Západě jsme říkali, že tento režim je velmi nebezpečný. Je to režim, který kontroluje životy lidí, používá mnoho praktik jako Hitler v roce 1939. Nyní celý svět velmi dobře chápe, že Putinův režim je nejnebezpečnější na světě.

Co si myslíte o bývalé ruské moderátorce Marině Ovsjannikovové ze státní televize První kanál, která na sebe upozornila 14. března tím, že narušila vysílání s protiválečným transparentem?

Mnoho lidí opouští Rusko. Přijdou na Západ, kde mají sílu médií, ale nejsou skutečnou opozicí. Ta skutečná opozice, jako Alexej Navalnyj, je ve vězení. V Rusku je diktatura, mnoho lidí pracovalo s režimem a nyní odcházejí a tváří se, jako že jsou opozice. Ale je to falešná opozice, je to jenom jejich maska. Chtějí zničit strategii Západu.

V Moskvě na vás vydali zatykač. Když půjdete zpátky do Ruska, tak vás pošlou do vězení?

Vězení? (smích) Já myslím, že mě i tady třeba do tří dnů zabijou. Oni vědí, že mě nemohou zatknout ve Francii, ale už byl vydán rozkaz k mé vraždě. Už někomu zaplatili, aby mě zabil.

Jak to víte?

Mám doma ochranku a během poslední dvou měsíců dostávám informace, že v Moskvě chtějí zaplatit nějakým Čečencům, aby mě zabili. Chtějí jim dát 100 tisíc eur. Provedou to jako konflikt na ulici.

Bojíte se?

Takhle to prostě je, nemáme jinou možnost. Musíme pokračovat v našem projektu, který děláme už jedenáct let, pokračovat v nezávislém vyšetřování týrání a korupce. Když mě zabijou, tak myslím, že moji přátelé a kolegové budou v Gulagu.net pokračovat. Je to ta nejdůležitější věc.

Co na to říká vaše rodina?

Moje rodina se o mě bojí, ale respektují moji volbu. Není jiná možnost. Je to obrovská tragédie pro Rusy, pro Rusko. Když se rozpadl Sovětský svaz, tak největší chybou Západu bylo to, že Rusku nepomohl změnit speciální síly, nevymohl si na Rusku, aby otevřelo archivy KGB, aby se protestovalo proti KGB a gulagům. To byla ta největší chyba. V devadesátkách přišel exkomunista Jelcin a jeho vláda, ti sice změnili KGB na FSB, ale zůstali v Kremlu, v Lubjance (moskevském sídle KGB i FSB) a nelidské zacházení a týrání ve vězeních zůstalo.

Rusové nemají žádnou zkušenost s demokracií. Po totalitě přišli oligarchové s Jelcinem, zničili opozici, zabili například Galinu Starovojtovou, která prováděla lustrace, aby se zavřely dveře do politiky pro lidi jako Putin. Zabili novináře Vlada Lisťjeva v roce 1995 a připravili zemi na návrat gulagů.

Pociťujete ve Francii, kde nyní žijete, nějakou nenávist vůči Rusům, vůči vám osobně, protože jste Rus?

Ne, tady jsou velmi chytří lidé. Velmi dobře chápou situaci, chtějí pomoct Ukrajincům a chtějí pomoct také Rusům k vytvoření demokracie v Rusku. 

Nevládní organizace Gulagu.net byla založena v roce 2011 kvůli obraně práv vězňů v ruských věznicích. Projekt publikoval fotografie a videa dokazující, že stovky vězňů jsou podrobovány mučení a znásilňování jinými vězni na rozkaz vězeňských dozorců. V květnu 2021 oficiálně ukončila svou činnost v Rusku, v červenci 2021 byla projektu v Rusku zablokována webová stránka.

Největší mezinárodní pozornosti se projektu dostalo poté, co začátkem října 2021 zveřejnil videozáznamy mučení a znásilňování spoutaného vězně v saratovské vězeňské nemocnici. Podle informací organizace se násilí dělo pod dohledem a se souhlasem FSB a FSIN. Po jejich zveřejnění úřady zahájily vyšetřování. Soud ale koncem října vydal zatykač na dříve vězněného programátora Sergeje Saveljova, který videozáznamy s mučením spolku předal. Zatykač úřady zrušily 10. listopadu 2021 s tím, že stíhání bylo neoprávněné a nelegální. Saveljov pobývá ve Francii, kde požádal o azyl.

Projekt založil ochránce lidských práv Vladimir Osečkin, který byl v roce 2015 nucen emigrovat do Francie po domovních prohlídkách souvisejících s vyšetřováním údajného podvodu při prodeji pojistek příbuzným vězňů. V listopadu 2021 na něj ruské ministerstvo vnitra vydalo zatykač. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...