Puigdemont je zpět v Belgii, řekl tajemník jeho strany

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který se ve čtvrtek po téměř sedmi letech v exilu krátce objevil v Barceloně, je zpět v Belgii. Podle španělských médií to katalánskému rozhlasu RAC1 řekl generální tajemník Puigdemontovy strany Junts Jordi Turull, večer to tvrdil i sám Puigdemont. To ale odmítla potvrdit katalánská policie. Na expremiéra je ve Španělsku vydán zatykač, a ačkoliv měl v Barceloně projev na veřejnosti, katalánská policie ho nezatkla.

„Nyní jsem ve Waterloo po několika extrémně těžkých dnech,“ napsal na síti X Puigdemont. V příspěvku dále uvedl, že se nikdy nechtěl vzdát úřadům či ulehčit své zadržení, protože vůli španělské justice ho postavit před soud v souvislosti s referendem o nezávislosti z roku 2017 považuje za politicky motivovanou.

Puigdemontův spolupracovník Turull také uvedl, že Puigdemont byl ve Španělsku už v úterý večer. Ve čtvrtek ráno se katalánský expremiér objevil na demonstraci svých příznivců před budovou regionálního parlamentu. V krátkém projevu zopakoval, že „každý národ má právo na sebeurčení“, a rozloučil se zvoláním: „Ať žije svobodné Katalánsko!“ Pak zmizel v davu.

Předtím přitom tvrdil, že se vrací do Španělska kvůli zasedání katalánského parlamentu, na němž se ve čtvrtek hlasovalo o novém premiérovi regionu. Tím se po čtrnácti letech stal socialista, a nikoli zástupce separatistů. Separatisté totiž v květnových volbách ztratili většinu v místním zákonodárném sboru.

Může být stále v Katalánsku, míní policie

„Nevěřím tomu, co říkají jeho blízcí,“ řekl k tvrzení, že Puigdemont je v Belgii, šéf katalánské policie Eduard Sallent a na tiskové konferenci dodal, že pátrání po něm pokračuje. Podle šéfa policie totiž nejsou žádné objektivní důkazy pro to, že Puigdemont vycestoval z Katalánska. Sallent také uvedl, že je možné, že se expremiér nachází stále v Barceloně. Před Puigdemontovým domem ve Waterloo u Bruselu se podle agentury EFE shromáždili novináři. U domu však panuje klid a katalánský politik se tam zatím neobjevil.

Sallent odůvodnil nezadržení katalánského expremiéra tím, že se události seběhly velmi rychle. Podle něj policie počítala se scénářem, že se Puigdemont zúčastní zasedání parlamentu, jak před tím politik prohlašoval. Puigdemont, který nakonec na zasedání nešel, svůj slib nesplnil, čímž policii zaskočil. „Je to člověk, který předsedal vládě, ne člen Jodorovichů (známého zločineckého gangu v Katalánsku, pozn. red.) či osobou, která se věnuje organizovanému zločinu,“ uvedl Sallent. Konání policie začne prověřovat nejvyšší katalánský soud.

Puigdemont je obviněn ze zpronevěry

Puigdemont čelí ve Španělsku obvinění ze zpronevěry kvůli referendu o nezávislosti Katalánska, které jeho vláda uspořádala v říjnu 2017, ač takové hlasování španělská ústava nepřipouští. Do loňského ledna, kdy začala platit změna trestního zákona prosazená španělskou vládou socialisty Pedra Sáncheze, čelil i obvinění ze vzpoury.

Sánchezova vláda, za podpory separatistů v dolní komoře parlamentu, prosadila také zákon o amnestii pro nenásilné činy spojené s referendem. Soudce Pablo Lllarena, který má Puidgemontovu kauzu na starost, ale odmítl zatykač zrušit s tím, že katalánský expremiér se při tom osobně obohatil.

Llarena v pátek vyzval katalánskou policii a španělské ministerstvo vnitra, aby mu podaly vysvětlení a našly osoby zodpovědné za Puidgemontův čtvrteční útěk. Ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska novinářům podle AFP při cestě do Paříže řekl, že za operaci, při níž měl být zatčen Puigdemont, je zodpovědná katalánská policie.

Kvůli referendu, které se v Katalánsku konalo za předchozí španělské pravicové vlády lidovců Mariana Rajoye, dostalo devět separatistických politiků v roce 2019 tresty vězení devět až třináct let. V roce 2021 jim Sánchezova vláda udělila milost.

V pátek se ujímá úřadu katalánský premiér Salvador Illa, jehož strana katalánských socialistů (PSC) vyhrála v regionu květnové volby. Druhá skončila Puigdemontova Junts a třetí další separatistická strana Republikánské levice Katalánska (ERC), od níž si Illa dojednal podporu. Slíbil za to jednání o změně financování katalánského regionu. Ve čtvrtečním projevu v katalánském parlamentu Illa také uvedl, že on i jeho strana jsou pro „aplikování zákona o amnestii na všechny“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody, a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 28 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...