První mexickou prezidentku čeká nelehký mandát, dědí obrovský rozpočtový deficit

Nahrávám video

Do funkce mexické prezidentky nastoupila Claudia Sheinbaumová, která v červnových volbách zvítězila s historicky nejvyšším výsledkem přesahujícím šedesát procent hlasů. Ve svém inauguračním projevu prohlásila, že bude vládnout v linii svého předchůdce Andrése Manuela Lópeze Obradora. Uklidnila také zahraniční investory a odmítla kritiku nové justiční reformy. Její mandát má skončit v roce 2030. Zvolena může být jen jednou.

Dvaašedesátiletá vědkyně a bývalá starostka hlavního města přebírá zemi s řadou bezprostředních problémů, mezi něž patří především přetrvávající vysoká míra násilí, nepříliš výkonná ekonomika a hurikánem poničené letovisko Acapulco.

Choreografie celé inaugurace se zhlížela v bohatých dějinách státu, kde se španělský vliv mísí s kulturou původních obyvatel. Prezidentce byl předáno třásněmi ozdobené žezlo, domorodý symbol moci.

V inauguračním slibu sdělila, že bude pokračovat v linii svého předchůdce Lópeze Obradora. Ten nastoupil do úřadu před šesti lety s heslem: „Pro dobro všech, především chudých“ a slibem historické změny oproti neoliberální hospodářské politice svých předchůdců. Prezidentka slibuje kontinuitu včetně větší podpory nemajetných a posílení vnitřní bezpečnosti.

Levicová prezidentka uklidňuje investory

Hlavní poselství jejího projevu se týkalo ekonomiky. „Cena benzinu, nafty, elektřiny a místního plynu nebude stoupat nad rámec inflace,“ slíbila.

Po svém předchůdci ale zdědí obrovský rozpočtový deficit, nedokončené stavební projekty a rostoucí výdaje na sociální programy, což by mohlo způsobit pád finančních trhů.

Právě státní zásahy, rozhazovačnost a zadluženost mexického státu je jádrem problému. Sheinbaumová jako stoupenkyně levicového smýšlení, proto hned nasadila jiný tón a ve svém projevu adresovala problematiku investic. „Budeme podporovat veřejné investice i soukromé investice. Jasně říkám, buďte bez obav, investice domácích akcionářů i těch z ciziny zůstanou v bezpečí.“

Její největší obavou je pravděpodobně možnost vítězství Donalda Trumpa v amerických listopadových prezidentských volbách, napsala agentura AP. Trump už totiž slíbil, že uvalí stoprocentní cla na vozidla vyrobená v Mexiku. Pravděpodobně by tím porušil stávající obchodní dohodu mezi USA, Mexikem a Kanadou.

Existují i další oblasti, ve kterých by Trump, jakožto možný americký prezident, mohl Sheinbaumové ztížit život, jedná se především o migraci. Trump hrozí masivní deportací migrantů, kteří se z Mexika dostávají na území USA.

Obhajoba kritizované justiční reformy

Ve středečním inauguračním projevu prezidentka odmítla kritiku nedávno schválené reformy justice, ta mimo jiné zavádí přímou volbu soudců. Schválena byla v rekordním čase zhruba dvou týdnů, připomněl deník El País. Proces provázely bouřlivé demonstrace.

Kritici se obávají, že oslabí právní stát a povede k politizaci soudců. Například americký velvyslanec Ken Salazar ji označil za „ohrožení demokracie“, za což si vysloužil kritiku od bývalého prezidenta Lópeze Obradora, který mu vzkázal, aby se „naučil respektovat svrchovanost Mexika“.

Mnozí také vyjadřují obavy, že soudnictví nebude nezávislé, což odradí zahraniční investory. Podle Sheinbaumové naopak reforma posílí demokracii. „Kdo rozhodne? Bude to lid,“ uvedla.

Podle reformy by měli Mexičané volit už příští rok více než šestnáct set soudců, včetně členů nejvyššího soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...