Podle informací ukrajinského státního dozoru je Záporožská elektrárna ve stabilním stavu. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová mluví o napjaté situaci, ale díky ukrajinské obsluze a robustnosti bloků zatím elektrárna drží. I v případě havárie by však podle ní důsledky pro Česko byly zanedbatelné, nejhůře postiženou by zůstala oblast sto padesát až dvě stě kilometrů od elektrárny.
V posledních dnech z oblasti Záporožské jaderné elektrárny přicházely zprávy o ostřelování, z kterého se obvinily navzájem ukrajinská i ruská strana. Mezinárodní agentura pro atomovou energii varovala před možnou katastrofou.
Ukrajinští technici pracují v Záporožské jaderné elektrárně před hlavněmi ruských zbraní a čelí obrovskému tlaku, ale zůstávají, aby zajistili, že nenastane katastrofa podobná havárii v Černobylu, řekl agentuře Reuters jeden z pracovníků největší atomové elektrárny v Evropě.
SÚJB na svém webu uvedl, že situaci na Ukrajině včetně Záporožské jaderné elektrárny sleduje. „Je pochopitelné, že veřejnost je tímto vývojem znepokojena, a jistě není na místě situaci podceňovat. Na druhou stranu je však potřeba situaci hodnotit realisticky a nedat prostor apokalyptickým spekulacím,“ uvedl úřad. Všechna měření v bližším i vzdálenějším okolí elektrárny podle SÚJB vykazují standardní hodnoty.
„Jen blázen by střílel na jadernou elektrárnu“
Drábová ve vysílání ČT24 zmínila, že ze šesti bloků jsou v provozu dva a nedošlo tam k žádnému zvýšení radiace. Pokud by však unikla, hodně by podle ní záleželo na rozsahu poškození, na konkrétní meteorologické situaci a také na dalších bariérách, které by omezovaly únik radiace.
„Situace by se dala charakterizovat slovy, že průšvih visí na vlásku, ale díky skvělé ukrajinské obsluze a robustnosti bloků zatím Záporožská elektrárna drží,“ komentuje Drábová.
Podle Drábové bylo vytvoření vojenské základny právě v areálu elektrárny jedním z původních ruských záměrů, protože tam okupanty nebude nikdo ohrožovat. „Jen blázen by střílel na jadernou elektrárnu,“ konstatuje expertka.
„Podle našeho nejhoršího scénáře by došlo k destrukci ochranné obálky na jednom z bloků a samozřejmě tavení paliva v reaktoru. V takovém případě by ochranná opatření jako ukrytí, stabilní jód, případná evakuace nebo kontrola zemědělských produktů, byla třeba do sto padesáti až dvě stě kilometrů, to znamená pro Ukrajinu a přilehlou oblast Ruska by to jistě byla katastrofa,“ předesílá jaderná inženýrka.
Rizika pro Česko nejsou, uklidňuje Drábová
Česko je však vzdáleno víc než tisíc kilometrů, takže pravděpodobnost, že by v tuzemsku bylo potřeba přijímat ochranná opatření, je dle Drábové zanedbatelná. „Žádná zdravotní rizika by z toho nevyplývala, stejně jako nevyplývala z havárie Černobylu, i když tomu spousta lidí nevěří,“ doplnila.
„Radiace má dobrou, a zároveň ne úplně dobrou vlastnost. My ji umíme naměřit v koncentracích, které jsou daleko nižší než to, co by mohlo člověka jakkoli ohrozit,“ popisuje Drábová s tím, že při slovech jako „záření“ nebo „jaderný“ mají někteří lidé sklony k panice a cítí ohrožení.
„Znamenalo by to tedy, že bychom všichni, kteří zodpovídáme za ochranu obyvatelstva, museli bojovat především s panikou. Zcela jistě by monitorovací síť na území Česka v řádu několika dnů nějaké zvýšené úrovně radiace naměřila. Tomu bychom se nevyhnuli, stejně jako jsme se tomu nevyhnuli po havárii v jaderné elektrárně Černobyl. A bylo by na nás, abychom apelovali na důvěru lidí, že jim poskytujeme správné informace a že jim řekneme, jestli o něco jde, nebo nejde,“ předesílá šéfka úřadu.
