Proti Smeru. Poslední průzkum před slovenskými volbami zvýrazňuje vzestup OĽANO

Nahrávám video

Na Slovensku před nadcházejícími parlamentními volbami výrazně stoupla popularita opozičního hnutí Obyčajní ľudia (OĽANO), které se prezentuje jako protikorupční. V nejnovějším žebříčku preferencí agentury AKO se přiblížilo k dlouhodobě nejoblíbenější vládní straně Smer-sociálna demokracia (Smer-SD), jejíž popularita u voličů naopak dál klesá. Stávající tříčlenná koalice by neměla většinu v parlamentu, do kterého by se podle průzkumu dostalo až devět stran, hnutí či koalic. Od soboty až do uzavření hlasovacích místností v den voleb 29. února bude na Slovensku platit zákaz zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů. Ztráty Smeru-SD a nárůst popularity OĽANO ukázaly už i dřívější průzkumy.

Data z posledních dvou veřejně prezentovaných průzkumů na Slovensku
Zdroj: ČT24/Focus/AKO

Podle zmíněné sondáže, jejíž výsledky agentura AKO poskytla České tiskové kanceláři, preference Smeru-SD expremiéra Roberta Fica dosáhly 16,9 procenta. Ficova strana, která vyhrála všechny parlamentní volby od roku 2006, v posledních letech ztrácí na oblibě; ještě v roce 2012 získala 44,4 procenta hlasů, o čtyři roky později 28,28 procenta.

Nahrávám video

Hnutí OĽANO, které se dlouhodobě vymezuje vůči Smeru-SD, skončilo v sondáži na druhém místě s podporou 15,5 procenta ze skupiny rozhodnutých voličů. Ještě loni na podzim byly preference hnutí pod šesti procenty.

Šéf OĽANO Igor Matovič v probíhající kampani používá jednoduchá hesla a nepřidal se k několika opozičním a neparlamentním formacím, které dříve podepsaly dohodu o vzájemném neútočení před volbami. Podle sociologů má Matovič podporu i u protestních voličů. Média ho označují za nepředvídatelného politika či muže konfliktu, představitelé koalice za šaška a poloblázna.

Kotlebovci také posílili

Znalci tady na Slovensku říkají, že tak nejisté volby, jejichž výsledek se prakticky nedá předpovídat, nepamatují.
Petr Obrovský
zpravodaj ČT na Slovensku

Na třetím místě v sondáži skončila krajně pravicová strana Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko (LSNS) se ziskem 10,3 procenta.

Koalice neparlamentních stran Progresívne Slovensko (PS)/Spolu by podle průzkumu získala 9,4 procenta hlasů rozhodnutých voličů. Tato koalice musí ve volbách obdržet alespoň sedm procent hlasů, aby se dostala do sněmovny. Pro strany, které kandidují samostatně, platí pětiprocentní limit.

Až na pátém místě s podporou 8,9 procenta skončila nová strana Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky. Ve čtvrtek na internetu někdo zveřejnil nahrávku, na které jeden podnikatel nařkl Kisku z nekalého jednání při koupi pozemků. Exprezident označil nahrávku za zinscenovanou a ohlásil trestní oznámení. Zmíněný podnikatel, který se v reakci Kiskovi omluvil, jakož i další osoba z nahrávky mezitím médiím potvrdili, že video je autentické a že zaznamenalo jejich setkání ze závěru minulého roku.

Křesla ve sněmovně by získala i další dvě opoziční seskupení, a to hnutí Sme rodina (7,2 procenta) a strana Sloboda a solidarita (6,1 procenta). Do sněmovny by se těsně dostalo neparlamentní Kresťanskodemokratické hnutie (5,3 procenta) a koaliční Slovenská národná strana (rovných pět procent). Blízko pětiprocentní hranice skončily v průzkumu vládní strana Most-Híd (4,7 procenta) a nová strana Dobrá voľba (4,3 procenta).

Nahrávám video

Internetová iniciativa

I přes zákonem stanovené moratorium na mediálně zveřejňované průzkumy volebních preferencí nemusí jít o poslední čísla, která Slováci uvidí. Do voleb se totiž očekávají ještě dva velké průzkumy, na které se lidé složili na internetu. Byla to původně reakce na pokus politiků prodloužit moratorium na padesát dnů před volbami. Tento nápad se sice uskutečnit nepodařilo, organizátoři iniciativy ale myšlenku neopustili.

Zapojilo se přes devět tisíc lidí, kteří dali dohromady 46 tisíc eur. To umožnilo objednat šetření u dvou agentur najednou. „Pošleme to e-mailem. Pokud by to někdo chtěl poslat svojí rodině nebo kamarádům, tak přes e-mail je to asi nejjednodušší cesta,“ přibližuje spoluorganizátorka realizace průzkumů Zuzana Suchová. Takto se výsledky patrně dostanou k desetitisícům lidí na Slovensku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...