Proti sílícímu tlaku ostrými slovy. Írán obohacuje víc uranu než před jadernou dohodou, sdělil Rouhání

Írán v současné době obohacuje víc uranu než před uzavřením mezinárodní dohody o svém jaderném programu v roce 2015 (JCPOA). V televizním projevu to oznámil íránský prezident Hasan Rouhání. Evropští signatáři smlouvy podali stížnost na Teherán kvůli porušování dohody. Krize kolem Íránu se v poslední době vyhrotila po zabití významného íránského velitele Spojenými státy.

Do uzavření dohody Íránci obohacovali uran na 20 procent a instalovali moderní centrifugy na další obohacování. JCPOA byla sjednána právě ve snaze zpomalit íránský jaderný program a zabránit tomu, aby islámská republika mohla vyrobit vlastní jadernou zbraň. Výměnou byly zrušeny protiíránské sankce.

K signatářům patřily také Spojené státy, jež vyjednávání uzavřely za administrativy minulého prezidenta Baracka Obamy. Současný šéf Bílého domu Donald Trump ale dohodu v roce 2018 vypověděl jako neúčinnou a obnovil americké protiíránské sankce.

Íránci v reakci postupně vypovídali jednotlivé body dohody s tím, že se k ní mohou vrátit, pokud budou sankce zrušeny. Po nedávném americkém útoku na íránského generála Kásema Solejmáního v Bagdádu však Teherán oznámil, že se dohodu přestává řídit.

„Obohacujeme víc uranu než v době před uzavřením dohody. Tlak na Írán se zvyšuje, ale my postupujeme dál,“ zdůraznil v televizním projevu Rouhání.

Tři evropští signatáři dohody – Německo, Velká Británie a Francie – tento týden využili část dohody, která umožňuje podat stížnost za její porušování. Jejich cílem prý ale není obnovit mezinárodní sankce vůči Íránu, chtějí naopak Teherán tlačit k návratu k plnění podmínek smlouvy.

Trump Evropu vydírá, tvrdí íránský ministr

Šéf íránské diplomacie Mohammad Džavád Zaríf ale míní, že tyto země, jež označuje zkratkou E3, podlehly americkým hrozbám o zavedení nových cel na jejich zboží vyvážené do USA. „E3 prodaly zbytek JCPOA, aby se vyhnuly novým Trumpovým clům. Tak to fungovat nebude, přátelé. Pouze jste podráždili jeho apetit,“ napsal Zaríf na Twitteru.

List The Washington Post ve středu napsal, že Trumpova administrativa pohrozila uvalením 25procentního cla na dovoz evropských aut, pokud Británie, Francie a Německo formálně Írán neobviní z porušení JCPOA.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell se ve čtvrtek poprvé od vyhrocení napětí okolo Íránu sešel se Zarífem. Oba politici vedli „upřímný rozhovor“ o budoucnosti jaderné dohody.
Borrell podle svého mluvčího „zdůraznil trvající zájem EU zachovat dohodu, která je v současnosti důležitější než kdy dříve“.

Politici se na schůzce v indickém Dillí dohodli, že zůstanou i nadále v úzkém kontaktu. Borrell už dříve pozval Zarífa k jednáním do Bruselu, podle dostupných informací však odpověď zatím nedostal.

Jednání o nové dohodě Teherán odmítá

Íránský ministr zahraničí ve středu prohlásil, že dohoda není mrtvá. Neuvedl však, za jakých podmínek se k jejímu dodržování Írán hodlá vrátit.

Evropské země se snažily pomoci Teheránu obejít důsledky obnovených amerických postihů a navrhnout náhradní mechanismus, který by zemi umožnil prodávat ropu. Systém založený na barterové výměně se ale zatím nepodařilo zprovoznit.

Britský premiér Boris Johnson v úterý vyzval Trumpa, aby místo dohody navrhl novou úmluvu. Možnost uzavření nové smlouvy v nynější situaci však Rouhání odmítl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...