Francouzská vláda začala podnikat kroky proti umělé inteligenci pojmenované Grok, kterou vyvinula firma miliardáře Elona Muska. Rozhodla se tak poté, co umělá inteligence na Muskově síti X vytvořila příspěvek ve francouzském jazyce, který zpochybňuje účel plynových komor v koncentračním táboře Osvětim, píše agentura AP. Grok byl vytvořen Muskovou společností xAI a je integrovaný do sociální sítě X, kterou miliardář také vlastní.
V hojně sdíleném příspěvku napsal Grok, že plynové komory v koncentračním táboře Osvětim byly určeny k „dezinfekci cyklonem B proti tyfu“, a ne k hromadnému vraždění. Muzeum Osvětim na tento příspěvek upozornilo s tím, že zkresluje historická fakta a porušuje pravidla platformy.
Systém Grok již v minulosti generoval antisemitské komentáře, včetně příspěvků na začátku tohoto roku, které obsahovaly chválu Adolfa Hitlera. Grok později uznal, že jeho příspěvek byl nesprávný a následně ho smazal.
Pařížská prokuratura v pátek agentuře AP sdělila, že komentáře popírající holocaust byly zahrnuty do již existujícího vyšetřování platformy X. To bylo zahájeno na začátku tohoto roku poté, co francouzští úředníci vyjádřili obavy, že algoritmus sociální sítě X by mohl být použit k prosazování zahraničního vlivu v zemi.
Obsah je zjevně nezákonný, napsali ministři
Několik francouzských ministrů, včetně ministra průmyslu Rolanda Lescurea, také nahlásilo příspěvky Groka pařížskému prokurátorovi na základě ustanovení, které vyžaduje, aby veřejní činitelé upozorňovali na možné trestné činy. Ve vládním prohlášení ministři označili obsah generovaný umělou inteligencí za zjevně nezákonný. Uvedli, že by se mohlo jednat o rasově motivovanou pomluvu a popírání zločinů proti lidskosti.
Francie má jeden z nejpřísnějších zákonů o popírání holocaustu v Evropě. Zpochybňování nacistických zločinů může být trestáno, stejně jako jiné formy podněcování k rasové nenávisti.
V koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi a Osvětimi-Březince mezi lety 1940 až 1945 podle historiků zahynulo zhruba 1,1 milionu lidí, většinou Židů, ale také Romů, sovětských válečných zajatců a dalších. K vězňům osvětimského tábora patřilo i 50 tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc.
