Protesty v Íránu nabraly na síle

Protirežimní protesty v Íránu se podle agentury AP rozšířily do všech provincií. Lidé vyjadřovali nesouhlas křikem z oken a masově demonstrovali v ulicích. Podpořil je syn bývalého šáha Rezá Pahlaví. Podle některých zpráv demonstranti zapalovali vládní budovy a v ulicích byla slyšet střelba. V noci celou zemi zasáhlo odstřižení od internetu. Prezident Masúd Pezeškján vyzval ke zdrženlivosti. Protesty si od konce prosince vyžádaly už nejméně 45 obětí, informovala agentura AFP s odvoláním na organizaci Iran Human Rights (IHR).

Protesty pokračovaly napříč celou zemí. Syn bývalého šáha a zástupce opozice v exilu Pahlaví vybídl odpůrce režimu, aby svou nespokojenost projevili ve čtvrtek a v pátek ve 20:00 místního času (17:30 SEČ). Podle AP lidé v různých čtvrtích Teheránu skandovali ze svých oken hesla jako „Smrt diktátorovi“ a „Smrt islámské republice“.

Večer se v ulicích metropole i dalších měst objevily davy lidí, AP označila čtvrteční protesty za další eskalaci hnutí. Část významného bulváru v severozápadní části Teheránu zaplavil dav demonstrantů, které troubením podporovali i řidiči aut. Na sociálních sítích se objevily také záběry z rozsáhlých protestů například ve městě Tabríz na severu země či Mašhad na východě.

„Určitě je to nejintenzivnější a nejmasovější protest, který jsme za posledních dvanáct třináct dní – od 28. prosince – mohli zaznamenat,“ popsal zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. Zdůraznil, že demonstrace mohly být zaznamenány „jen díky tomu, že lidé, kteří jsou na těch protestech, uploadují svá videa a fotografie přes nejrůznější zařízení na nejrůznější sociální sítě“.

Nahrávám video

Státní televize prolomila mlčení

Íránská státní televize prolomila mlčení o demonstracích v pátek. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali „terorističtí agenti“ Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Nahrávám video

Státní médium uvedlo, že protesty provázelo násilí, které si vyžádalo oběti, bližší podrobnosti však v reportáži nebyly. Televize dále tvrdí, že během protestů došlo k žhářským útokům na „automobily občanů, motocykly i veřejné prostředky, jako je metro, hasičská vozidla a autobusy“.

Demonstruje se zřejmě ve více než 111 íránských městech, což je o zhruba dvě desítky více, než tomu bylo ve středu.

Po výzvě íránské kurdské opozice sídlící v Iráku zahájili majitelé obchodů v íránském Kurdistánu a dalších městech stávku. Podle íránské exilové organizace na ochranu lidských práv Hengaw se sídlem v Norsku se k této výzvě připojili lidé přibližně ve třiceti městech a vesnicích. Organizace publikovala snímky uzavřených obchodů v provinciích Ílám, Kermánšáh a Lúrestán.

Prezident Pezeškján vyzval ke zdrženlivosti. „Je třeba se vyvarovat jakéhokoli násilí nebo donucování,“ uvedl v prohlášení zveřejněném na svých internetových stránkách a vyzval k dialogu a k naslouchání požadavkům lidu.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda s odvoláním na skupinu NetBlocks uvádí, že Írán byl dvanáct hodin bez internetu. Podle serveru se tím tamní úřady snaží nepokoje potlačit. V Teheránu a dalších velkých městech po celé zemi je vypnuté také pevné telefonní připojení. Íránské bezpečnostní složky zadržely za dvanáct dnů trvání protestů přes 2270 lidí.

Největší protesty za tři roky

Protesty, které jsou největší za tři roky, zahájili 28. prosince v Teheránu obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů a demonstrace získaly politický ráz. Demonstranti podle AFP skandují slogany jako „Toto je poslední bitva, Pahlaví se vrátí“, čímž odkazují na dynastii svrženou islámskou revolucí v roce 1979. Volají také po odstoupení íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

Šéf německé diplomacie Johann Wadephul odsoudil spolu s mezinárodními organizacemi nadměrné použití síly ze strany íránských úřadů proti demonstrantům. „Vyzývám představitele Íránu, aby dodržovali mezinárodní závazky,“ doplnil německý ministr zahraničí na síti X. Organizace Amnesty International uvedla, že íránské síly zabily demonstranty i svědky protestů. Bezpečnostní složky viní také z provádění razií v nemocnicích s cílem zatknout zraněné účastníky protestního hnutí.

Možný americký zásah

K pokračujícím protestům se znovu vyjádřil také americký prezident Donald Trump. „Informoval jsem je, že pokud začnou zabíjet protestující, což mají ve zvyku dělat během nepokojů, kterých mají hodně, udeříme velmi tvrdě,“ uvedl podle AFP v rozhovoru s konzervativním rozhlasovým moderátorem Hughem Hewittem.

„Rád bych poděkoval vůdci svobodného světa, prezidentu Trumpovi, za to, že znovu potvrdil svůj závazek pohnat režim k odpovědnosti. Je načase, aby jej následovali i další, včetně evropských lídrů, prolomili mlčení a jednali rozhodněji na podporu íránského lidu,“ napsal Pahlaví v příspěvku v noci na pátek.

„Vyzývám je, aby využili veškeré dostupné technické, finanční i diplomatické prostředky k obnovení komunikačních kanálů pro obyvatele Íránu, aby jejich hlas a jejich vůle mohly být slyšet i vidět. Nenechte umlčet hlasy mých statečných krajanů,“ dodal Pahlaví.

Bezpečnostní expert z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza se domnívá, že v tuto chvíli je americký úder spíše nepravděpodobný. „Je ale otázka, na jaké intenzitě protesty naberou. Ve chvíli, kdy by dosáhly bodu varu a íránské revoluční gardy, které již jsou aktivovány, by neváhaly použít sílu ve větším měřítku než dosud – muselo by se jednat o stovky mrtvých a systematické potlačování napříč celým Íránem – tak nelze vyloučit zásah prezidenta Trumpa. Jeho síla je ostatně v nevyzpytatelnosti,“ řekl expert.

Nahrávám video

Chybějící vůdce a Trumpova varování

„Lidé jsou naštvaní. Nemají žádné vyhlídky do budoucnosti a každodenní život se pro ně stává daleko složitější,“ komentovala protesty v Íránu pro server BBC ředitelka programu Blízkého východu a Severní Afriky v expertní organizaci Chatham House Sanam Vakilová.

K pokračování demonstrací přispěl také zástupce opozice v exilu Pahlaví. Podle expertů je ale nejasné, jak bude ovlivňovat protesty v dalších dnech, a současné íránské opoziční hnutí zůstává bez jasného vůdce. „Nedostatek reálné alternativy už v minulosti podryl důvěru v protesty v Íránu,“ řekl agentuře AP Nate Swanson ze think-tanku Atlantická rada (Atlantic Council).

Nahrávám video

„Možná existuje tisíc íránských disidentů a aktivistů, kteří by se při vhodné příležitosti mohli stát respektovanými státníky, podobně jako odborový předák Lech Walesa v Polsku na konci studené války. Dosud však íránské bezpečnostní složky zatkly, pronásledovaly a vyhnaly ze země všechny potenciální vůdce, kteří by mohli přinést změnu,“ míní expert.

Dynastie Pahlaví byla v Íránu u moci od roku 1925. Šáhova rodina opustila zemi začátkem roku 1979, kdy šíitské duchovenstvo rozdmýchávalo protesty a později se chopilo moci. Žila střídavě v Egyptě, Maroku, Mexiku a na Bahamách. Šáh onemocněl rakovinou a rok po islámské revoluci v Káhiře zemřel.

Íránská politická expertka Jásamín Máserová uvedla, že vláda se na rozdíl od předchozích protestů nesnažila jejich existenci zatajit. „Myslím, že se částečně poučila z předchozích protestů a uvědomila si, že lidé čtou a vidí videa na sociálních sítích a sledují zahraniční televizní stanice,“ uvedla.

Máserová také popsala rozpor v přístupu íránské vlády k současným demonstracím. „Na jedné straně uvádí, že jsou to legitimní protesty, a snaží se vyjednávat a mluvit s lidmi. Na druhé straně ale velmi tvrdě zasahují proti účastníkům pochodů, kteří na útoky policie následně odpovídají. Kvůli tomu se nelze vyhnout cyklu násilí,“ doplnila pro server televize Sky News.

Podle profesora politologie Sádeka Zíbákaláma z Teheránské univerzity je možné, že íránské úřady zatím protesty jasně a plně nepotlačily kvůli varováním amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Někteří íránští vůdci jsou možná více opatrní a tentokrát nespěchají s potlačením protestů, protože se obávají, že by to mohlo vést k americkému zákroku,“ sdělil Zíbákalám BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...