Protesty jsou projevem zdravé demokratické společnosti, řekl ve čtvrtečních Událostech, komentářích sociolog z Oxfordské univerzity Michael Biggs. Za jejich krajní formu považuje sebeobětování, k němuž se uchýlil v roce 1969 po okupaci Československa Jan Palach.
Rozsáhlé protesty, které už několik dní probíhají napříč Francií kvůli vládní penzijní reformě, Biggs považuje v podstatě za obvyklé. „Domnívám se, že Francie byla vždy zemí, kde se hodně protestovalo. Francouzi tak vyjadřují svoji politickou vůli,“ je přesvědčený sociolog z renomované univerzity.
Doplnil, že to, co se nyní děje v ulicích francouzských měst, není nic nevídaného. Připomněl v této souvislosti dřívější protesty takzvaných žlutých vest. Rozsáhlé demonstrace přitom nedávno zažila i Velká Británie. „Tyto protesty byly daleko mírnější, nebyly tak rušivé. A většina lidí demonstrující zdravotníky podporovala, sympatizovala s nimi,“ podotkl Biggs.
Zmínil, že pokud se demonstranti střetnou v ulicích s policisty a některého ze strážců zákona zraní, mohou ztrácet kredibilitu a důvěryhodnost. Ale podle Biggse to funguje i opačně – pokud policisté zraní demonstranty, může to pro ně představovat výhodu.
Přesvědčit veřejnost
Domnívá se, že protesty samotné nemusí být primárně cílené na politiky. „Možná nepřesvědčíte politiky, ale veřejnost ano. A potom už si toho politici musejí všímat, protože budou další volby,“ vysvětlil sociolog.
Předpovídat protesty je podle něj velmi složité – „velice nenadálé“ podle něj byly například demonstrace v Evropě v roce 1989. Biggs také zkoumal činy Jana Palacha, který se v roce 1969 na protest proti okupaci Československa upálil a jehož čin se pokusil v Rize o pár měsíců později zopakovat student Elijahu Rips.
Rips před časem v rozhovoru pro ČT řekl, že pro něj bylo paradoxně těžší rozvinout plakát s nápisem odsuzujícím okupaci Československa než posléze škrtnutí sirkou. A to prý proto, že rozvinutí transparentu považoval za bod, z nějž už není návratu, a následné sebezapálení tak vnímal jako snadněji proveditelné.
„Toto vyžaduje obrovskou odvahu, je to nejextrémnější způsob protestu – sebeupálení, sebeobětování. A to má důsledky i pro další generace,“ nepochybuje Biggs. Protesty a aktivitu společenských hnutí považuje za důležitou součást zdravé demokratické společnosti. „K demokracii to patří stejně jako svoboda slova,“ uzavřel.
