Připomínka narození Kim Čong-ila se v KLDR odehrála bez přehlídky a mimo hlavní město

Severní Korea si v úterý koncertem, ohňostrojem a slavnostním obřadem připomněla osmdesáté výročí narození zesnulého vůdce Kim Čong-ila. Ceremonie na počest svého otce se zúčastnil i nynější nejvyšší představitel země Kim Čong-un. Při podobných výročích KLDR často pořádá vojenské přehlídky nebo testy vyspělých zbraní, to se ale tentokrát nestalo, napsala agentura Reuters.

Severní Korea vzpomenula výročí narození bývalého vůdce trochu jiným způsobem, než je v této totalitní zemi běžné. Obvykle se pořádají velké vojenské akce s testováním zbraní nebo raket a podle původních spekulací tomu tak mělo být i tentokrát. Realita byla ale úplně jiná, dokonce se ani neslavilo v hlavním městě Pchjongjangu, nýbrž ve městě Samčijon nedaleko hranic s Čínou.

Poblíž tohoto města se totiž nachází hora Pektusan, která je posvátná pro zdejší režim. Na úpatí této hory s vrcholem v nadmořské výšce 2744 metrů nad mořem se měl podle režimní legendy narodit právě Kim Čong-il, přestože faktické stopy vedou k rodišti v bývalém Sovětském svazu. Tak jako tak se v tomto městě odehrál na severokorejské poměry komornější ceremoniál, při kterém současný vůdce Kim Čong-un položil květiny u sochy svého otce.

Nahrávám video
Zpravodajka Šámalová k připomínce výročí narození Kim Čong-ila v KLDR
Zdroj: ČT24

Zatímco zakladatel režimu v Severní Koreji Kim Ir-sen má přízvisko Velký vůdce, o jeho synovi Kim Čong-ilovi se mluví jako o Drahém vůdci. Přestože se může zdát, že prvnímu z rodu Kimů se dostává větší pocty v podobě posmrtného titulu (funkce prezidenta byla v zemi po jeho smrti zrušena a Kim Ir-sen byl jmenován věčným prezidentem), kult uctívání obou osobností je v KLDR srovnatelný.

Oba mají obří sochy v hlavním městě a fotografie na všech významných místech, jako jsou úřady, školy, nebo dokonce i vagony pchongjangského metra. A i vzpomínkové události jsou podobného rázu. Režim zkrátka nechce jednoho z bývalých vládců země stavět před druhého.

Starší bratři nebyli vůdčí typy

Se současným vůdcem Kim Čong-unem se původně na „trůn“ nepočítalo,  je totiž nejmladší z Kim Čong-ilových synů. Starší bratři však nebyli vyhodnoceni vládnoucí stranou jako vhodní kandidáti. Prostřední bratr, Kim Čong-čchul, byl režimem považován za příliš zženštilého a změkčilého a sám prý nikdy neměl o politiku zájem.

Nejstarší Kim Čong-nam pak byl černou ovcí rodiny. V roce 2001 byl totiž zatčen na letišti v Tokiu s falešným pasem. Byl zadržen a převezen do Číny, kde při vyšetřování tvrdil, že chtěl v Japonsku navštívit Disneyland. Oficiální důvody jeho cesty nakonec nebyly nikdy zveřejněny, jeho otec ale musel kvůli mezinárodnímu skandálu přerušit cestu do Číny a severokorejské vztahy s Pekingem se kvůli tomu mírně pošramotily. 

Do tohoto incidentu se s Kim Čong-namem počítalo jako s nástupcem. Jenže v roce 2003 začala Korejská lidová armáda veřejně chválit a vyzdvihovat Ko Jong-hui, Kim Čong-ilovu choť a matku Kim Čong-una, což bylo vnímáno jako snaha protlačit jejího syna na pozici budoucího vládce země. Naopak, Kim Čong-nam byl odstaven a vyslán do Macaa. Tam měl na starosti hazardní hry, které byly a stále jsou významným zdrojem peněz pro severokorejský režim.

Osud Kim Čong-nama však neměl šťastný konec. V roce 2017 byl za bílého dne zavražděn v Kuala Lumpur v Malajsii, údajně na pokyn svého bratra-vůdce. Na letišti se k němu přiblížily dvě ženy a do obličeje mu vstříkly jakousi kapalinu, která byla později identifikována jako látka VX, prudký nervový jed a jedna z nejjedovatějších látek na světě.

Rozdílné etapy severokorejské historie

Při porovnávání jednotlivých stylů vlád je zapotřebí se podívat i na rozdíly v jednotlivých etapách severokorejské historie. Během vlády Kim Ir-sena (1972–1994) na tom byla KLDR ekonomicky relativně dobře, měla podporu SSSR a všech zemí bývalého socialistického bloku, včetně Československa. Lidem se vedlo poměrně dobře a díky principům nově vzniklé ekonomické doktríny a ideologie čučche z dílny Kim Ir-sena byla víra v režim silná.

Naopak vláda Kim Čong-ila (1994–2011) byla zatím tou historicky nejhorší etapou, během níž země prošla obdobím hladomoru a zemřel obrovský počet lidí. Oficiální severokorejské prameny přiznávají kolem 230 tisíc mrtvých, mezinárodní organizace však udávají daleko vyšší počty obětí, zhruba dva až tři miliony.

Uprchlíci před režimy rodu Kimů se shodují, že to bylo pravě v tomto krizovém okamžiku, kdy většina lidí pochopila, že je ideologie nezachrání. Úplně tehdy zkolaboval přídělový systém, lidé nedostávali jídlo a byli odkázáni na to, co najdou v lese nebo na louce. Někteří dokonce říkali, že jedli trávu. A v tu chvíli si uvědomili, že se musí spoléhat sami na sebe, přestali ideologii tolik prožívat a začali se více věnovat tomu, jak přežít.

V této době se také začala rozvíjet šedá ekonomika, začaly vznikat černé trhy, což se ještě víc prohloubilo za vlády Kim Čong-una (od roku 2011), který udělal některé ekonomické reformy a začal více tolerovat šedou ekonomiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 37 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...