Princ Charles neveřejně kritizoval plány na deportace migrantů do Rwandy

Princ Charles v soukromí označil za „otřesné“ plány britské vlády na deportaci žadatelů o azyl do Rwandy. Podle agentury Reuters to uvedla některá britská média. Připojil se tak k řadě dalších kritiků, podle nichž je plán předražený, neefektivní nebo nezákonný. Kabinet premiéra Borise Johnsona chce deportacemi bojovat proti převaděčství. První let s migranty by měl být na východ Afriky vypraven příští týden.

Následník britského trůnu Charles byl slyšen, jak tuto politiku kritizuje, napsaly listy The Times a bulvární The Daily Mail. Princ si podle The Times dělá obavy, že kontroverzní azylová politika zastíní summit Commonwealthu ve Rwandě, kde má koncem měsíce reprezentovat královnu Alžbětu II.

„Uvedl, že ho tato politika nesmírně zklamala a že celý přístup vlády k této problematice považuje za otřesný,“ dodává The Times.

Charlesův mluvčí nepopřel, že se Charles k otázce deportací soukromě vyjadřoval. „Údajné soukromé konverzace s princem nebudeme komentovat, pouze zopakujeme, že princ zůstává politicky neutrální. O politických záležitostech rozhoduje vláda,“ prohlásil.

Kritický není jen Charles

V Británii začal v dubnu platit zákon, který umožňuje vládě posílat některé utečence nelegálně vstupující na její území do třetích zemí. Za tímto účelem Británie uzavřela dohodu se Rwandou. Podle dřívějšího vyjádření britského ministerstva vnitra a rwandské vlády lidé odeslaní do více než šest tisíc kilometrů vzdálené africké země nebudou mít možnost vrátit se do Spojeného království.

Nový zákon se setkal s vlnou kritiky od mezinárodních i nevládních organizací. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) například prohlásil, že norma „porušuje zavedené mezinárodní zákony a zvyklosti týkající se ochrany uprchlíků“.

Steve Valdez-Symonds z britské pobočky lidskoprávní organizace Amnesty International záměr označil za „šokujícím způsobem nedomyšlený“. Podle něj jen zesílí utrpení migrantů a při tom ještě bude „vyplýtván obrovský objem veřejných peněz“. „Katastrofální“ situace okolo ochrany lidských práv ve Rwandě vše jen zhoršuje, řekl.

Plán odmítá také nejvyšší duchovní anglikánské církve, arcibiskup z Canterbury, což britského premiéra velmi rozhořčilo. Ozvala se i bývalá premiérka Theresa Mayová, která jako exministryně vnitra sama proslula tvrdým přístupem k ilegální migraci. „Nepodporuji politiku přemístění do Rwandy, a to na základě zákonnosti, praktičnosti a efektivnosti,“ sdělila.

Třikrát dražší než doposud, zní z opozice

Podle dohody, kterou podepsala britská ministryně vnitra Priti Patelová, Londýn slíbil Rwandě v první fázi 120 milionů liber (přes 3,5 miliardy korun) na rozvoj její ekonomiky a také nespecifikovanou částku na podporu imigračních procesů a infrastruktury. Opozice vyčítá, že za každého běžence budou britští daňoví poplatníci platit třikrát víc, než je to stojí doposud.

Kolik migrantů by africká země za tuto částku přijala, nebylo jasné. Johnson v projevu řekl, že Rwanda bude schopna v příštích letech přijmout desetitisíce lidí. Podle Patelové si Londýn zemi vybral pro její údajné úspěchy s přijímáním běženců. Premiér zase Rwandu označil za „jednu z nejbezpečnějších zemí na světě“.

Britská vláda přitom ještě loni v lednu vyjadřovala znepokojení nad „pokračujícím omezováním občanských a politických práv a svobod médií“ ve Rwandě. Organizace Human Rights Watch v roce 2020 uvedla, že lidé, kteří jsou v zemi zadržovaní, čelí špatnému zacházení i mučení.

Dle oficiálních vyjádření může být do Rwandy odeslán kdokoli, kdo od začátku roku dorazil na britské území za pomoci převaděčů, bez ohledu na to, zda má daná osoba nárok na azyl či nikoli. Ministryně Patelová nevyloučila, že by přesídlení mohlo potkat i válečných uprchlíky z Ukrajiny.

Boj s převaděčstvím

Londýn věc prezentuje jako „partnerství pro migraci a ekonomický rozvoj“. Zároveň hovoří o snaze narušit aktivity zločineckých organizací, které migrantům pomáhají dostat se do Spojeného království. Kromě zisku finančních prostředků chce Rwanda krokem upevnit svou pozici jako spojence Západu.

Interní analýza britské vlády však podle televize ITV zpochybňuje úspěšnost takovýchto programů a hovoří o smíšených důkazech týkajících se efektivity. Dokument prý také uvádí, že zavedení takového systému by přineslo riziko žalob, nicméně se stávajícími zákony je možné jej uplatnit.

Loni přes Lamanšský průliv na malých člunech dorazilo na ostrovy nejméně 28,5 tisíce běženců, což je více než trojnásobek oproti roku 2020. Letos jich nebezpečnou cestu absolvovalo více než čtyři a půl tisíce. Roční součet by tak mohl stanovit nový rekord.

S Rwandou vyjednává o přebírání uprchlíků také Dánsko. Dánský ministr pro uprchlíky, imigranty a integraci Mattias Tesfaye agentuře Reuters sdělil, že dohoda by měla za cíl „zajistit důstojnější přístup než (jaký poskytuje) zločinecká síť obchodníků s lidmi, která dnes charakterizuje migraci přes Středozemní moře“.

Dánský parlament loni také schválil zákon, který umožňuje posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo Evropu. Proti předloze tehdy protestovaly organizace na ochranu lidských práv, podle nichž se právo na azyl může ocitnout v ohrožení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...