Přijetím Putina by Maďarsko podruhé ignorovalo mezinárodní zatykač

Nahrávám video
Horizont ČT24: Na Vladimira Putina je vydán mezinárodní zatykač
Zdroj: ČT24

Oznámená schůzka představitelů Ruska a Spojených států se má uskutečnit v Budapešti. Pokud k ní opravdu dojde, mezinárodní izolace, ve které se ocitlo Rusko, a zejména vládce Vladimir Putin, se opět výrazně posune. Pro země Evropské unie je Putin persona non-grata. Ve všech státech sedmadvacítky by navíc měl být v platnosti zatykač na Putina vydaný Mezinárodním trestním soudem. Maďarsko ale již loni v listopadu přijmutím izraelského premiéra Benjamina Netanjahua dalo najevo, že soud nehodlá respektovat.

Pokud Budapešť bude hostit setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a Putina, mělo by druhého ze jmenovaných zadržet a dopravit jej do Mezinárodního trestního soudu. Ten před více než dvěma lety na ruského diktátora vydal zatykač. Obviněn je z nezákonných deportací ukrajinských dětí.

Maďarsko ale Putina nezadrží. „Potvrzuje to, že se Maďarsko v Evropské unii dlouhodobě chová jako černý pasažér. Na jednu stranu velmi rádo natahuje ruku směrem Bruselu, na druhé straně podkopává integritu evropské spolupráce,“ míní politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha.

Návštěva izraelského premiéra

Každá země, která uznala působnost mezinárodního tribunálu, je zavázána také ke spolupráci se soudem. Tyto závazky má i Budapešť. Již v dubnu ale na ně rezignovala s návštěvou izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Na něj byl vydán zatykač v listopadu 2024 v souvislosti s válkou v Gaze.

Maďarsko ale už tehdy dalo najevo, že jej nehodlá respektovat. Netanjahua pozvalo na státní návštěvu a v jejím průběhu oznámilo odstoupení od Mezinárodního trestního soudu. Parlament toto rozhodnutí o měsíc později potvrdil.

„V posledních letech tento orgán už nebyl nestranným, na pravidlech založeným soudem, ale soudem politickým. A to jasně prokázala rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu týkající se Izraele,“ tvrdil maďarský premiér Viktor Orbán.

Posun mezinárodní izolace

Podle Římského statutu (smlouvy o zřízení soudu) ovšem odstoupení od Mezinárodního trestního soudu nabývá účinnosti jeden rok od data doručení oficiálního oznámení. V případě Maďarska tedy v květnu 2026. Budapešť s tím nesouhlasí a odkazuje se na to, že Římský statut se nikdy nestal součástí maďarského právního systému. Postoj, který teď garantuje bezproblémový pobyt v metropoli na Dunaji i pro ruského diktátora.

Ve všech ostatních státech sedmadvacítky mezinárodní zatykač na Vladimira Putina platí stále. Ale nejen to. Součásti tlaku na Rusko byla a je také snaha o jeho izolaci. To se může změnit právě v Budapešti. Putinova první cesta do Evropy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu (pokud nepočítáme kaliningradskou exklávu) může být pro Kreml důležitým symbolickým vítězstvím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 57 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...