Prigožin vytvořil kult násilí. Wagnerovcům imponoval kriminální minulostí

Podle informací ruských úřadů ve středu zemřel šéf žoldnéřů Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Byl na seznamu pasažérů soukromého letadla, které havarovalo v ruské Tverské oblasti. Prigožin, který se již jako mladý dostal za kriminální aktivity do vězení, se před spoluzaložením wagnerovců věnoval podnikání v gastronomii. Sblížil se tak s ruským vládcem Vladimirem Putinem a brzy se dostal až na vrchol válečné mašinérie. Příležitost mu nabídly konflikty v Sýrii či Africe, a zejména ruská válka na Ukrajině.

Jevgenij Prigožin se narodil v Leningradu, dnešním Petrohradu, v červnu 1961. Absolvoval sportovní internátní učiliště, závodně běhal na lyžích. Jako profesionální sportovec se však neprosadil, po dokončení školy se dostal mezi skupinu drobných kriminálníků.

V roce 1981 byl odsouzen na dvanáct let vězení za loupež v organizované zločinecké skupině a další trestné činy. Poslední léta Sovětského svazu strávil za mřížemi, po propuštění se vrátil do Petrohradu a začal podnikat v gastronomii. Začínal skromně, nejprve jako prodavač párků v rohlíku. „Vydělali jsme tisíc dolarů ročně, což byla v rublech hora. Moje máma to stěží dokázala spočítat,“ řekl v roce 2011 petrohradskému serveru Gorod 812.

Později Prigožin získal podíl v řetězci supermarketů a v roce 1995 se rozhodl, že si se svými obchodními partnery otevře restauraci. Tento krok byl úspěšný, luxusní petrohradský podnik si oblíbila tamní smetánka. Několikrát ji navštívil i současný ruský vládce Vladimir Putin, se kterým se Prigožin postupně sblížil. 

Následně získal z Kremlu řadu zakázek na VIP služby nebo otevřel restauraci v budově parlamentu. Jeho restaurace a cateringové podniky pořádaly večere, kterých se účastnil Putin se zahraničními hodnostáři, včetně těch západních. Díky tomu si vybudoval vazby na mnohé vlivné lidi v Rusku, čehož podle médií dokázal využívat ve svůj prospěch. Zahraniční novináři mu přiřkli přezdívku „Putinův šéfkuchař“.

Jeho stravovací podnik Concord Catering získal také zakázky na zásobování ruských ozbrojených sil. Dlouhodobě rovněž patřil k hlavním dodavatelům jídel do školních jídelen. 

Jevgenij Prigožin s Vladimirem Putinem v roce 2011
Zdroj: Reuters

Vznik wagnerovců

Nové příležitosti se pro Prigožina naskytly, když Rusko v březnu 2014 anektovalo Krym a vojensky intervenovalo na Donbase. Tehdy vznikla soukromá žoldnéřská Wagnerova skupina. To, že stojí za Wagnerovou armádou, Prigožin dlouho popíral. Poprvé přiznal, že stojí v čele wagnerovců, až loni v září. V příspěvku na ruské sociální síti Vkontakte uvedl, že ji v roce 2014 založil.

Od dob anexe Krymu je tak Prigožin na sankčním seznamu Západu. Je terčem unijních sankcí i v souvislosti s působením své žoldnéřské skupiny v dalších zemích včetně Libye, Sýrie, Mosambiku či Súdánu.

Prigožin také založil v Petrohradě „trollí farmu“, Agenturu pro výzkum internetu, která používala falešné internetové účty a podle amerických úřadů se snažila manipulovat prezidentské volby v USA v roce 2016 i volby do Kongresu o dva roky později. Americká FBI Prigožina zařadila na svůj seznam hledaných zločinců a vypsala odměnu na jeho dopadení.

FBI po Jevgeniji Prigožinovi vyhlásila pátrání
Zdroj: Reuters

Prigožinův kult násilí

Po několika měsících plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se wagnerovci ukázali jako zásadní vojenská síla. Prigožinovi muži hráli důležitou roli při destrukci a dobytí několika východoukrajinských měst, zejména Soledaru a Bachmutu.

Prigožin patřil k nejaktivnějším podporovatelům ruské agrese, často vyzýval k razantním akcím a Ukrajině vyhrožoval tvrdým postupem. Členy wagnerovců rekrutoval mezi vrahy a jinými kriminálníky v ruských věznicích, které lákal přísliby milosti a vysokých platů, než mu to Kreml kvůli sílícímu vlivu zatrhl.

Právě zmíněná kriminální minulost umožnila Prigožinovi získat pozornost a respekt svých žoldáků. „Na tom chlapovi jsme viděli, že je jedním z nás,“ řekl serveru NPR vězeň, který se s ním setkal. „Tak nějak jsme si ho vážili, protože byl taky ve vězení. Normálnímu ruskému úředníkovi bychom nevěřili, ale tenhle člověk měl v sobě něco, co v nás vyvolávalo pocit, že je jedním z nás.“

Wagnerovci se netajili tvrdými podmínkami a vysokou rizikovostí bojů. Prigožin v některých případech projevoval soucit s životy svých žoldnéřů, nechvalně ale proslul brutální popravou jednoho z dezertérů kladivem.

„Ostentativní krutost je součástí toho, co Prigožin nabízí. Ať už je to cokoli – inscenace, trolling, nebo vtahující performance – nepřestává to být součástí reklamní kampaně, která propaguje kult násilí,“ napsal v nezávislém médiu Novaja Gazeta Andrej Kolesnikov, vedoucí pracovník Carnegie Endowment for International Peace.

Zhruba od podzimu loňského roku začal Prigožin otevřeně kritizovat vysoké funkcionáře ruského ministerstva obrany – šéfa resortu Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Nelíbilo se mu, jak vedou válku a vinil je ze snah zničit jeho žoldnéře, protože jim údajně odmítali dodat munici.

Pochod na Moskvu

Situace se vyhrotila letos 23. června, kdy Prigožin ruskou armádu obvinil z raketového útoku na pozice wagnerovců. Také skrze audionahrávku vyzval Rusy, aby se připojili k tisícům jeho bojovníků a zastavili „zlo, které páchá armádní velení“.

Jeho muži poté překročili hranice z Ukrajiny a obsadili veškerá armádní stanoviště a také letiště ve strategicky významném Rostově na Donu. S několika tisíci svých bojovníků se poté Prigožin vydal po dálnici M4 na Moskvu. U Voroněže, která leží na půli cesty mezi Rostovem a Moskvou, byla kolona napadena ruskými vzdušnými silami.

Podle pozdějších zpráv ruského exilového serveru Meduza si ozbrojená vzpoura Wagnerovy skupiny vyžádala životy třinácti ruských letců. Vzbouřenci se poté dostali do Lipecké oblasti a její metropole Lipecka, která leží asi čtyři sta kilometrů od Moskvy.

Ještě 24. června večer se ale Prigožin i s wagnerovci otočil a vrátil na základny. Dohodu údajně dojednal běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. Kreml oznámil, že Prigožin ani wagnerovci, kteří se akce účastnili, nebudou stíháni a Prigožin, který dohodu odůvodnil tím, že nechtěl, aby byla „prolita ruská krev“, se v rámci dohody přesune do Běloruska.

Wagnerovci se z obsazených měst stáhli během neděle 25. června. Cílem tažení na Moskvu nebylo podle nich svrhnout ruské vedení, akce ale poukázala na závažné problémy ruské armády se zajištěním bezpečnosti země, uvedl 26. června v audionahrávce zveřejněné na sociální síti Telegram Prigožin.

Nejasnosti o místě pobytu

Putin podle prezidentského mluvčího Dmitrije Peskova přijal pět dní po vzpouře žoldnéřů Prigožina v Kremlu, spolu s více než třiceti dalšími lidmi z vedení skupiny a veliteli. Běloruský lídr Lukašenko sice původně řekl, že Prigožin dorazil do Běloruska, o několik dní později ale tvrdil, že šéf wagnerovců je na území Ruska.

Prigožin 21. srpna zveřejnil první video od vzpoury, které budilo dojem, že je v Africe. Na videu uvedl, že Wagnerova skupina dělá na všech kontinentech „Rusko ještě větší a Afriku ještě svobodnější“.

O dva dny později, ve středu 23. srpna, Prigožin podle oficiálních ruských zdrojů nepřežil havárii svého letounu, stejně jako dalších devět lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...