Prezident Turkmenistánu Gurbanguli Berdymuhamedov ukázal na záběrech státní televize, jak umí zacházet se zbraněmi. Před generalitou středoasijské země se předvedl ve stylu tak drsného válečníka, že jej média začala ironicky přirovnávat ke kultovním postavám z akčních filmů s Arnoldem Schwarzeneggerem. Státní propaganda už v minulosti vykreslila autoritářského vůdce jedné z nejuzavřenějších zemí světa třeba jako dýdžeje, skladatele a zpěváka písní či talentovaného sportovce.
Na záběrech státní televize Altyn Asyr (Zlatý věk) prezident například střílí nebo vrhá nože na terč. Sledují ho přitom příslušníci bezpečnostních složek, kteří mu nadšeně tleskají.
„Prezident použil jednu z nejnovějších bojových zbraní, které byly prezentovány, aby ukázal, jak dokáže zasáhnout terč. Dokazuje to vysokou úroveň jeho vojenského výcviku,“ píše se v oficiálním prohlášení Berdymuhamedovova úřadu.
„Šéf státu osobně předvedl náčelníkům silových resortů (tedy ministrům obrany, vnitra a státní bezpečnosti a dalším hodnostářům), jak se má zacházet se zbraní, přesně střílet i vrhat bodáky na nepřítele,“ poznamenal opoziční zpravodajský server Chroniki Turkmenistana, který celou událost zvěčnil ve videu s dramatickou hudbou, proloženém záběry z filmu Komando, ve kterém Schwarzenegger v roce 1985 sehrál roli plukovníka Matrixe.
Ruská televize Rossija 24 vypustila do éteru pro středoasijského prezidenta přezdívku Turkminátor, v narážce na jiný film se Schwarzeneggerem v hlavní roli, Terminátor z roku 1984.
„Turkmenbašiho“ nahradil „Ochránce“
Gurbanguli Berdymuhamedov stojí v čele Turkmenistánu od roku 2006. Šedesátiletý autokratický vládce, původní profesí zubař, je nejen vrchním velitelem ozbrojených sil z titulu hlavy státu, ale má i hodnost armádního generála.
Přestože býval považován za nevýrazného a nezkušeného politika, dokázal po smrti krutého a excentrického Saparmurata Nijazova, který sám sebe nazýval Turkmenbašim či Otcem všech Turkmenů, převzít moc a upevnit si ji. Loni si změnou ústavy prakticky zajistil doživotní vládnutí.
Podle pozorovatelů úřady upevňují kult osobnosti prezidenta, který sám sebe nazývá Arkadagem (Ochráncem). Berdymuhamedov odstraňuje pozůstatky Nijazovova dědictví, například sochy, které nechal předchozí vládce vystavět po celé zemi. V roce 2015 ale režim odhalil jednadvacetimetrovou mramorovou pozlacenou sochu Berdymuhamedova v centru hlavního města Ašchabadu.
Státní televize také často vysílá záběry, které zobrazují prezidenta jako talentovaného sportovce či umělce, například jako interpreta písní, které údajně sám napsal. Letos v dubnu byl třeba vyhlášen vítězem celostátní soutěže o nejlepší hymnu, která bude doprovázet Asijské hry halových a bojových umění, jež bude země hostit v září.
Lidskoprávní aktivisté obviňují režim v Turkmenistánu, že netoleruje žádnou opozici a drakonicky omezuje svobodu slova. Na žebříčku nejhorších diktátorů světa, sestaveném časopisem The Foreign Policy v roce 2010, se Berdymuhamedov umístil na páté příčce. Na letošním žebříčku svobody tisku v podání organizace Reportéři bez hranic zaujala jeho země 178. místo ze 180. Turkmenistán „vede“ v postsovětském prostoru i v počtu politických vězňů.
