Pavla přijal izraelský prezident. „My v tomto pokryteckém světě mnoho takové podpory nenacházíme“

Nahrávám video

Česká vláda vyčlenila pět milionů korun na humanitární pomoc pro palestinské civilisty prostřednictvím Světového potravinového programu a pět milionů pro izraelské zdravotnické organizace, uvedl český prezident Petr Pavel, který v pondělí dopoledne přiletěl do Tel Avivu. V Izraeli jednal se svým protějškem Jicchakem Herzogem, s premiérem Benjaminem Netanjahuem, předsedou Knesetu Amirem Ohanou a členem válečného kabinetu Bennym Gancem.

Pavel podpořil právo Izraele na sebeobranu proti terorismu a připomněl barbarské útoky palestinského hnutí Hamás ze 7. října loňského roku. Právě toto hnutí se podle českého prezidenta podílí na vysokých ztrátách na civilním obyvatelstvu, protože při izraelských odvetných krocích za ně svou aktivitu ukrývá. A to jak tunely pod palestinským územím, tak přímo tím, že si bere civilisty jako „živé šíty“. „Pak ten, kdo nese hlavní vinu za civilní oběti, není izraelská armáda, ale Hamás sám,“ prohlásil Pavel na brífinku s českými novináři po setkání s Herzogem a Netanjahuem.

To, co dělá Hamás v Gaze, je porušením všech principů, řekl český prezident. Hnutí se podle něj postavilo do situace teroristické organizace, které nezáleží na osudu Palestinců. Dodal, že Hamás by rozhodně neměl být považován za legitimního zástupce palestinského lidu.

Ocenil, že Izrael zvýšil humanitární pomoc dováženou palestinským obyvatelům ze sta na 250 kamionů denně.

Jste náš drahý přítel, řekl izraelský prezident

„My v tomto pokryteckém světě mnoho takové podpory nenacházíme. Vaše návštěva pro nás hodně znamená. Jste náš drahý přítel,“ řekl při setkání s Pavlem izraelský prezident Herzog.

„Jsme solidární s vaším právem bojovat s terorismem a hájit své obyvatelstvo,“ prohlásil na schůzce s Herzogem Pavel, ale zároveň upozornil, že ho znepokojuje humanitární situace v Pásmu Gazy.

Nahrávám video

Izrael podle Herzoga plně podporuje navýšení humanitární pomoci a snaží se zmírnit dopady izraelské protiofenzivy na civilní obyvatelstvo. Vysílá proto varovné letáky a textové zprávy. „Původně šlo jen o několik desítek kamionů, nyní je to až 250 kamionů, tedy desítky tisíc tun zásob. Může to být až čtyři sta kamionů, to snadno dokážeme,“ míní izraelský prezident. Upozornil však, že humanitární pomoci se mohou zmocnit členové teroristického hnutí Hamás.

Herzog poděkoval Pavlovi za podporu a připomněl, že prvním zahraničním státníkem, který Izrael navštívil po útoku Hamásu, byl šéf české diplomacie Jan Lipavský. V říjnu do Izraele přiletěl i premiér Petr Fiala (ODS) a na začátku prosince také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) společně s šéfkou Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09).

Izraelský prezident rovněž ocenil společné prohlášení českého premiéra Petra Fialy a rakouského kancléře Karla Nehammera, kteří se postavili proti jakýmkoliv pokusům politizovat Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu. Ten minulý týden začal projednávat podnět Jihoafrické republiky, podle níž se Izrael dopouští na Palestincích v Pásmu Gazy genocidy.

Snímky následků izraelské ofenzivy podle české hlavy státu mění vnímání konfliktu u veřejnosti, často se objevuje narativ, že Palestinci jsou obětí, zatímco Izrael pachatelem. „Je fér připomenout sobě i světovému obyvatelstvu, kdo byly oběti 7. října a jak to všechno začalo,“ dodal Pavel, který se později setkal také s rodinami unesených rukojmí za účasti izraelského ministra zahraničí Jisraela Kace.

Izrael zahájil ofenzivu v Gaze v reakci na útok Hamásu, který v oblasti vládne od roku 2007 a jehož ozbrojenci 7. října napadli izraelské pohraničí, kde povraždili na dvanáct set lidí a asi 240 osob unesli. Stovku rukojmí propustilo hnutí koncem listopadu a na 130 lidí dál zadržuje. Při rozsáhlé izraelské vojenské operaci v Gaze podle tamních úřadů, které ovládají teroristé z Hamásu, přišlo o život zhruba 24 tisíc Palestinců, včetně členů Hamásu.

Nahrávám video

Izraelské vedení se liší ohledně řešení konfliktu, uvedl Pavel

Izraelské vedení není jednotné v otázce dvoustátního řešení konfliktu na Blízkém východě, a tedy vzniku samostatné Palestiny, míní česká hlava státu. S Herzogem se Pavel shodl na tom, že cesta k určité formě palestinské státnosti je dlouhodobým řešením, premiér Netanjahu si není jistý, že by to problém vyřešilo.

Jako možnou variantu český prezident zmínil vytvořit – paralelně s dobíhající vojenskou operací – regionální koalici opřenou o arabské státy, která by zajistila dlouhodobou správu Pásma Gazy. A to až do té doby, dokud sami Palestinci nebudou mít kapacitu na svou vlastní správu.

Český prezident navštíví také Katar

Pavel má v úterý navštívit vojenskou základnu zasaženou útoky ze 7. října a jednat bude o kybernetické bezpečnosti.

Večer pak odletí do Kataru, kde se ve středu setká s emírem Tamimem bin Hamadem Sáním a s místopředsedou vlády a ministrem obrany Chálidem bin Muhammadem Attíjou.

Česko-izraelské vztahy jsou asymetrické, míní Záhora

Podle Jakuba Záhory z Pražského centra pro výzkum míru je český vztah k Izraeli nadstandardní, obzvlášť na poměry Evropské unie. „Nicméně to pro Izrael není ekonomicky, diplomaticky nebo vojensky zásadní,“ řekl.

„V některých interpretacích hraje roli meziválečná historie, kdy Československo bylo jeden z mála států v regionu středovýchodní Evropy, který měl ke svému židovskému obyvatelstvu pozitivní přístup – relativně v daném kontextu. To se přenáší i do postkomunistického období, kdy stát Izrael je ztotožňován s židovským národem,“ řekl Záhora.

Nahrávám video

Reakce domácí politické reprezentace

Návštěvu Pavla v Izraeli komentovaly i zástupkyně vládní ODS a opozičního hnutí ANO. „Izrael je naším dlouhodobým partnerem. Vzhledem k tomu, v jaké situaci se dnes nachází, je velmi důležité vyjádřit naši podporu i symbolicky na úrovni prezidenta. Nicméně předpokládám, že jednání budou mít i konkrétní obsah,“ podotkla první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix.

„Z hlediska humanitární politiky je určitě namístě mít soucit s civilisty v této oblasti, protože oni jsou rukojmími válečného konfliktu,“ reagovala místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová na slova prezidenta Pavla během setkání s Herzogem. Zároveň ale připomněla, že probíhající konflikt začal útokem na izraelské civilisty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 1 hhodinou

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 4 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 4 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.