Přes dvě desítky zemí vyzvaly Izrael k umožnění dodávek pomoci do hladovějící Gazy

Humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla nepředstavitelných rozměrů a propuká tam hladomor, uvedli ve společném prohlášení ministři zahraničí čtyřiadvaceti zemí včetně Británie, Kanady, Austrálie, Japonska, Francie a dalších evropských partnerů. Skupina vyzvala Izrael, aby do palestinské enklávy umožnil přístup všem mezinárodním nevládním organizacím, které tam chtějí poskytovat humanitární pomoc. Česko ani Německo jej nepodepsaly. Tuzemsku v prohlášení opět chybí slovo Hamás, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

„Hladomor se odehrává před našima očima. Je nutné okamžitě jednat, abychom hladovění zastavili a zvrátili,“ uvedli ministři zahraničí čtyřiadvaceti zemí ve společném prohlášení.

„Vyzýváme izraelskou vládu, aby povolila všechny dodávky pomoci mezinárodních nevládních organizací (NGO) a umožnila nezbytným humanitárním organizacím vykonávat jejich činnost... Všechny hraniční přechody a trasy musí být využity k tomu, aby do Gazy mohla proudit pomoc, včetně potravin, výživových doplňků, přístřešků, paliva, čisté vody, léků a zdravotnického vybavení,“ píše se v prohlášení.

Česko podpis nepřipojilo

Prohlášení podepsali ministři zahraničí Austrálie, Belgie, Kanady, Kypru, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Řecka, Islandu, Irska, Japonska, Litvy, Lucemburska, Malty, Nizozemska, Norska, Portugalska, Slovenska, Slovinska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Velké Británie.

Svůj podpis připojila také šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová a také eurokomisařka pro Středomoří Dubravka Šuicaová a eurokomisařka pro rovnost, připravenost a řešení krizí Hadja Lahbibová.

Česko prohlášení nepodepsalo. „Opět tam chybí slovo Hamás,“ zdůvodnil Lipavský. V brzké době chce vydat širší prohlášení, aby bylo jasné, že zemi na humanitární situaci záleží. „Koneckonců tam dáváme zdroje. Ale myslím si, že když se dává nějaké stanovisko, tak by mělo být vyváženější. Minimálně taková je pozice České republiky,“ dodal šéf české diplomacie.

Monitorovací organizace IPC, kterou tvoří nevládní organizace agentury OSN, ve své zprávě z konce července uvedla, že v Pásmu Gazy se v posledních týdnech výrazně zhoršila dostupnost potravin a jídla. Podle této zprávy na většině území Pásma Gazy situace dosáhla stupně hladomoru. Může za to podle IPC omezování vstupu jídla a humanitární pomoci do Pásma Gazy i střety u distribučních center a tras pro přepravu pomoci. Jiná zpráva jeruzalémské kanceláře OSN pak uvedla, že za většinu úmrtí u distribučních center v Pásmu Gazy může izraelská armáda.

Jeruzalém odpovědnost za šíření hladu odmítá, viní Hamás

Odpovědnost za šíření hladu v Gaze Izrael ale dlouhodobě odmítá a obviňuje teroristy Hamásu z krádeží zásilek s pomocí, což Hamás popírá. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli prohlásil, že za nedostatečnou distribuci jídla a pomoci v Pásmu Gazy může Hamás, který jí brání.

Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, které ovládají teroristé z Hamásu, v červenci informovalo o úmrtí více než 130 lidí na podvýživu. „Ministerstvo zdravotnictví Hamásu nezveřejnilo totožnost zemřelých, jak dělalo v minulosti,“ uvedl izraelský úřad pro palestinská území COGAT.

Ten tvrdí, že má pochybnosti o věrohodnosti údajů zveřejňovaných Palestinci. Podle něj existuje „významný rozdíl mezi počtem úmrtí na podvýživu uváděný ministerstvem zdravotnictví Hamásu a zdokumentovanými případy, které byly zveřejněny se všemi identifikačními detaily v médiích a na sociálních sítích“.

V reakci na rostoucí mezinárodní pobouření však Izrael koncem července oznámil kroky ke vpuštění větší pomoci do Gazy a také pozastavení bojů na část dne v některých oblastech a oznámení chráněných tras pro humanitární konvoje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 1 hhodinou

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...