Premiérem Nového Zélandu bude Hipkins, exministr pro boj s covidem

Vládnoucí Novozélandská strana práce si zvolila novým předsedou bývalého ministra pro boj s covidem-19 Chrise Hipkinse. Ve funkci nahradí odstupující premiérku Jacindu Ardernovou a přísahu složí ve středu.

Čtyřiačtyřicetiletý Hipkins byl jediným kandidátem na funkci lídra strany a jeho zvolení do jejího čela bylo do značné míry formalitou. Hipkins byl poprvé zvolen do parlamentu v roce 2008. V listopadu 2020 se jako ministr pro zvládnutí pandemie covidu-19 stal velmi viditelnou tváří vlády, dosud zastával funkci ministra školství a policie.

Jako vicepremiérku si vybral Carmel Sepuloniovou, která bude prvním člověkem tichomořského původu v této funkci, píše Reuters. Předci této šestačtyřicetileté političky pocházeli ze Samoy, Tongy i Evropy. Na starosti má řadu resortů, včetně sociálního rozvoje a zaměstnanosti a umění, kultury a kulturního dědictví. 

Dosavadní premiérka Ardernová ve čtvrtek překvapivě oznámila, že nejpozději 7. února odstoupí z čela vlády a již se nebude ucházet o další mandát. V této souvislosti uvedla, že již nemá sílu ve funkci pokračovat, ale vyjádřila naději, že její strana vyhraje příští volby. Pětimilionový stát vedla pět let.

Hipkins se chce zaměřit na „pandemii inflace“

„Je to největší privilegium a největší zodpovědnost mého života,“ řekl Hipkins po svém zvolení do čela strany. Dodal, že je plný energie a těší se na nadcházející výzvu. Vzápětí také ocenil vůdčí schopnosti Ardernové, kterou označil za jednu z nejlepších novozélandských premiérek a za inspiraci pro ženy a dívky na celém světě.

Při oznámení svých priorit v čele vlády Hipkins uvedl, že se bude soustředit na ekonomickou situaci země, a poznamenal, že se mnoho rodin potýká s „pandemií inflace“. Hipkins bude oficiálně uveden do funkce předsedy vlády ve středu. Příští všeobecné volby jej čekají za méně než devět měsíců a podle průzkumů veřejného mínění by v nich mohli těsně zvítězit opoziční konzervativci.

Ardernová již dříve oznámila, že od demise do konání voleb zůstane řadovou členkou parlamentu.

Chris Hipkins se narodil 5. září 1978 v Hutt Valley, vystudoval politologii a kriminologii na univerzitě Victoria ve Wellingtonu. Poté vystřídal několik zaměstnání, mimo jiné byl poradcem politiků Trevora Mallarda a Helen Clarkové. Do parlamentu ho poprvé zvolili v roce 2008 a od té doby ještě čtyřikrát.

V roce 2013 Hipkins hlasoval pro zákon, který legalizoval na Novém Zélandu manželství osob téhož pohlaví. Na konci roku 2015 mu za jeho kritiku billboardu propagujícího prodej „zlevněných“ zbraní na Novém Zélandu bylo vyhrožováno i smrtí.

Od října 2017 vede resorty školství, veřejných služeb a policie, rovněž má na starosti prosazování vládní agendy ve sněmovně. Větší popularitu si získal při úspěšném zvládání pandemie covidu-19, které řešil ve funkcích ministra pro boj s covidem-19 od listopadu 2020 do loňského června a ministra zdravotnictví, kterým byl od července do listopadu 2020. Nový Zéland se stal jednou z nejúspěšnějších zemí v boji proti této nemoci – vyhnul se velkému počtu nákaz a díky přísným opatřením dokázal ochránit i svoji ekonomiku.

Hipkins je od roku 2020 ženatý a má dvě malé děti. Když si v roce 2018 vzal otcovskou dovolenou po narození druhého dítěte, byl jedním z prvních členů vlády, kteří tak učinili. Vloni oznámil, že se s manželkou rozhodli žít odděleně.

Chris Hipkins
Zdroj: ČTK/AP/Nick Perry

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...