PŘEHLEDNĚ: Vztahy Slovenska a Ukrajiny provázejí v posledních měsících ostré výroky

Od podzimních parlamentních voleb na Slovensku, které do křesla předsedy vlády vynesly předsedu Smeru–SD Roberta Fica, se v médiích objevila řada kontroverzních výroků slovenských představitelů na stranu Ukrajiny. Sousední zemi napadenou Ruskem Bratislava odmítá vojensky podporovat, někteří vládní politici také zpochybňují, že je Moskva v konfliktu agresorem. Podporu Kyjevu naopak vyjadřuje dosluhující prezidentka Zuzana Čaputová, kterou v prezidentském paláci vystřídá kritičtější Peter Pellegrini.

První spory mezi Slovenskem a Ukrajinou začaly v dubnu minulého roku za vlády premiéra Eduarda Hegera. Týkaly se zákazu dovozu ukrajinského obilí ve snaze ochránit slovenské zemědělce před dovozem levného konkurenčního zboží. Embargo následně prodloužil jeho nástupce, úřednický premiér Ľudovít Ódor.

Musíme totiž zůstat féroví i vůči svým farmářům. Zároveň je to reakce na podobný krok ze strany Polska a Maďarska.
Ľudovít Ódor
tehdejší slovenský premiér
15. září 2023

Kyjev následně kvůli embargu na dovoz ukrajinského obilí podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku.

Je důležité ukázat, že toto jednání (Polska, Slovenska a Maďarska) je z právního hlediska nesprávné. A proto začneme s právními kroky.
Taras Kačka
náměstek ukrajinského ministra pro ekonomiku a obchod
17. září 2023

Se zvolením Fica se Slovensko odchýlilo od vojenské pomoci Kyjevu

Po podzimních parlamentních volbách se do čela nové vlády dostal již počtvrté šéf Smeru–SD Robert Fico. Jeho strana se během předvolební kampaně vymezovala proti vojenské podpoře Ukrajiny. Té se Fico věnoval i na první tiskové konferenci po sečtení hlasů.

Neměníme nic na tom, že jsme připraveni Ukrajině pomáhat humanitárně, při obnově samotného státu, ale náš názor na vyzbrojování Ukrajiny znáte.
Robert Fico
předseda vítězného Smeru–SD
1. října 2023

V říjnu pak Fico už jako premiér v Evropském parlamentu během projednávání pomoci Ruskem napadené zemi podmínil finanční podporu Kyjeva zárukami, že peníze nebudou zpronevěřeny.

Ukrajina patří mezi nejzkorumpovanější země světa a její brutální finanční podporu podmiňujeme zárukami, že evropské peníze (včetně slovenských) nebudou zpronevěřeny a že část z těchto zdrojů bude použita na obnovu slovenské infrastruktury v příhraničních oblastech a na podporu slovenských firem při obnově Ukrajiny.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska
27. října 2023

Při jednání s velvyslanci Spojených států a Ruska v listopadu Fico řekl, že se Bratislava musí připravovat na standardizaci slovensko-ruských vztahů po skončení války. Uvedl také, že v případě zavádění dalších sankcí vůči Rusku chce analýzy toho, zda opatření nepoškodí Slovensko.

Prioritou zahraniční politiky, kterou míním realizovat, je ochrana a prosazování slovenských národně-státních zájmů, mezi které patří podpora mírových iniciativ, a nikoliv války na Ukrajině. Slovensko má povinnost připravovat se na období po skončení války na Ukrajině a na standardizaci slovensko-ruských vztahů.
Robert Fico v prohlášení úřadu vlády
předseda vlády Slovenska
30. listopadu 2023

Lednové schůzce Fica se Šmyhalem předcházely ostré výroky z obou stran

Ministerský předseda Slovenska před lednovým setkáním se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem řekl v rozhlasovém vysílání, že je proti členství Kyjeva v NATO.

Pokud jde o vstup do EU, my je respektujeme, ale musí splnit podmínky, a ne že politicky vstoupí do Unie země, která absolutně neplní žádné požadavky. Řeknu mu, že jsem proti členství Ukrajiny v NATO, že ho budu vetovat a blokovat, protože to je základ pro třetí světovou válku.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska
20. ledna 2024

V reakci na Ficovy výroky naznačil šéf zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko, že by měla Ukrajina setkání mezi Ficem a Šmyhalem zrušit.

Je naprosto nepřijatelné předstírat, že se nic neděje, když vůdce jiného státu činí prohlášení, která zpochybňují suverenitu státu. Jedná se o „červenou linii“, která vyžaduje důraznou a jednoznačnou reakci. (...) Obvykle se v takových případech návštěva ruší a ministerstvo zahraničních věcí vydává prohlášení, jehož cílem je chránit suverenitu a čest svého státu.
Oleksandr Merežko
předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu
22. ledna 2024

Jen o den později přitom slovenský premiér během výjezdního zasedání vlády v Kamenici nad Cirochou zpochybnil, že by se v ukrajinské metropoli odehrávala válka. V reakci na to občanští aktivisté ze slovenské iniciativy Mír Ukrajině o několik dní později odevzdali na úřadu vlády v Bratislavě úlomky ruských raket a další předměty z Kyjeva.

A to si fakt myslíte, že v Kyjevě je válka? To jako nemyslíte vážně, doufám. (...) Je tam absolutně normální život.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska
23. ledna 2024

Po samotném jednání premiérů obou zemí v Užhorodě napsal ukrajinský předseda vlády na síť Telegram, že se na začátku schůzky zaměřil na neustálé ruské útoky na Ukrajinu a ocenil energetickou a humanitární pomoc poskytovanou Slovenskem.

Jsem vděčný premiérovi Robertu Ficovi a slovenské vládě za uspořádání těchto konzultací a za podporu v mnoha oblastech. Těšíme se na další rozvoj naší pragmatické spolupráce.
Denys Šmyhal
předseda vlády Ukrajiny
24. ledna 2024

Při příležitosti dvou let od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu Fico zveřejnil projev, ve kterém zpochybnil, že má konflikt vojenské řešení. Řekl také, že válka představuje porušení mezinárodního práva, avšak podle něj konflikt začal již v roce 2014 „řáděním ukrajinských neonacistů“.

V záplavě vyjádření podporujících zabíjení Ukrajinců a Rusů a naivního přesvědčení, že konflikt na Ukrajině má jen vojenské řešení, se mi zdá vhodné říci při příležitosti druhého výročí války na Ukrajině i něco jiného.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska
24. února 2024

Na začátku března ve vysílání RTVS řekl zase místopředseda parlamentu a šéf vládní SNS Andrej Danko, že Rusko není v konfliktu na Ukrajině agresorem a Moskva v něm hájí své zájmy.

Život není bílý a černý. Každý v tom prsty má, i Ukrajinci, kteří nezvládli přístup k ruské národnostní menšině. Rusové přišli na území s pocitem pomoci svému národu (...) Postavit se na stranu Ukrajiny není řešením problému, protože je to jen eskalováním napětí. Pro mě je řešením demilitarizovaná zóna mezi Ruskem a Ukrajinou, jako na Kypru.
Andrej Danko
předseda SNS
8. března 2024

Prezidentské volby

Pomoc napadené zemi však naopak vyjádřila končící slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Oběti je třeba poskytnout pomoc a vůči agresorovi je třeba se chovat tak, aby nemohl pokračovat, uvedla.

Všichni chceme mír, ale jen voláním se ho dosáhnout nepodaří. Pokud se má Ukrajina posadit za jednací stůl, musí tam usednout silná. (...) Toto je souboj o univerzální hodnoty, které se týkají i Slovenska.
Zuzana Čaputová
prezidentka Slovenska
19. března 2024

Během kampaně před volbami nástupce Čaputové v prezidentském paláci byla podpora Ukrajiny jedním z hlavních témat. Slováci na počátku dubna do čela státu zvolili šéfa vládního Hlasu–SD a předsedu parlamentu Petera Pellegriniho, který jen den po volbách volal po „zastavení zabíjení“.

Zároveň však nezpochybnil, že agresorem v konfliktu je Moskva a deklaroval, že Bratislava nebude uznávat nezákonnou anexi Krymu a násilné odtržení území.

Věřím, že je třeba okamžitě zastavit zabíjení a poté začít jednat. Podporovat jen vojenský konflikt, který dva roky nepřinesl žádný výsledek a máme za sebou desítky tisíc mrtvých lidí, je absolutně tragédií.
Peter Pellegrini
vítěz slovenských prezidentských voleb
7. dubna 2024

Po prezidentských volbách se opět sešli Fico se Šmyhalem, schůzky se účastnili i další členové vlád obou zemí. Slovenský ministerský předseda tentokrát nekritizoval východního souseda ani západní spojence. Řekl, že je jeho vláda připravena podpořit komerční kontrakty v oblasti dodávek zbraní na Ukrajinu.

Slovensko chce být dobrým, přátelským a solidárním sousedem Ukrajiny. Chceme vám projevit solidaritu v neštěstí, kterému čelíte.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska
11. dubna 2024

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...