PŘEHLEDNĚ: Jaká je role a síla europarlamentu? Schvaluje směrnice i rozpočet EU a rozhoduje o složení Komise

Evropský parlament (EP) je přímo volenou institucí Evropské unie, která reprezentuje zájmy občanů jednotlivých členských států. Podílí se na schvalování směrnic a nařízení, tedy evropských norem, musí odsouhlasit rozpočet Evropské unie a má i řadu významných kontrolních funkcí – schvaluje Evropskou komisi, kterou může také odvolat. O všech 720 poslancích rozhodnou volby, které se v členských státech konají od 6. do 9. června. V Česku budou volební místnosti otevřeny v pátek 7. a v sobotu 8. června.

Evropský parlament jako jediný přímo volený zákonodárný orgán EU reprezentuje zájmy občanů členských zemí. Každých pět let voliči ze sedmadvaceti členských států vyberou více než sedm set poslanců na základě kandidátů národních stran.

Rozdělení křesel Evropského parlamentu mezi jednotlivé země je založeno na principu takzvané degresivní proporcionality; počet zástupců každého státu je zhruba úměrný počtu obyvatel, s tím, že žádná země nemůže mít méně než šest a více než 96 poslanců. Celkový počet volených zástupců se mění, nesmí ale překročit 750. Nedílnou součástí EP je pak ještě jeho předseda či předsedkyně.

Aktuálně má EP 705 poslanců, po letošních volbách jich patnáct přibude. Nejvíce mandátů má Německo a nejméně, po šesti, mají Kypr, Lucembursko a Malta. Česko zastupuje 21 poslanců.

Zvoleným politickým zástupcům jednotlivých států jsou na základě proporčního systému rozdělena křesla, která jsou učena pro danou zemi. Následně se začlení do takzvaných frakcí, tedy obdob politických stran. Poslanci Evropského parlamentu tedy zasedají ve skupinách podle politické, nikoli podle státní příslušnosti.

Mezi pravomoci parlamentu patří schvalování a odvolání Komise

Pravomoci Evropského parlamentu lze rozdělit do tří kategorií. První je legislativní funkce. Spolu s Radou EU na základě návrhu Komise schvaluje „zákony“, které mají podobu nařízení, směrnice nebo rozhodnutí. Europoslanci mohou k právním předpisům předkládat pozměňovací návrhy a také je odmítnout.

EP dále rozhoduje například o mezinárodních smlouvách, o rozšíření Unie o nové členy nebo vyzývá Komisi k navržení nové legislativy.

Řádný legislativní postup v EU
Zdroj: ČT24/Evropská rada/Rada EU

Další důležitou funkcí, kterou EP plní, je kontrola. Dohlíží na činnost dalších orgánů a institucí EU, zejména na Evropskou komisi. Poslanci mohou například zamítnout nominaci na člena Komise, kterou jako celek schvalují. A právě to bude prvním zásadním úkolem nově zvoleného europarlamentu – potvrdit nebo odmítnout sedmadvacet členů nejvyššího výkonného orgánu EU.

Komisi může parlament během funkčního období také vyslovit nedůvěru, podobně jako je tomu na národní úrovni. Pro takový krok musí hlasovat dvě třetiny přítomných europoslanců, nejméně však polovina všech zvolených, poté musí Komise odstoupit. Parlament schvaluje také předsedu nebo předsedkyni Komise, kterou je aktuálně Ursula von der Leyenová, která chce svůj mandát obhájit. Šéf Evropské komise by měl pocházet z politického uskupení, které ve volbách získá nejvíce křesel.

Do pravomocí EP patří také ta rozpočtová. Spolu s Radou EU na návrh Komise schvaluje rozpočet EU. Může ho také upravit a má tedy vliv na to, na co Unie peníze vynaloží. Dokud ho nepodepíše předseda europarlamentu, nemůže rozpočet vejít v platnost. Během rozpočtového období pak kontroluje výdaje, aby Komise a další instituce a orgány řádně nakládaly s evropskými prostředky.

Parlament má ale i další funkce, zabývá se například peticemi, tedy návrhy občanů na témata, kterými by se EU měla zabývat, zahajuje vyšetřování nebo projednává měnovou politiku s Evropskou centrální bankou.

Politické frakce

Zvolení poslanci se na úrovni Evropského parlamentu sdružují do skupin podle své politické orientace, tedy evropských, nadnárodních politických stran. Těch je v EP v současnosti sedm, zasedání se ale účastní i nezařazení poslanci.

Z posledních evropských voleb v roce 2019 vzešla jako nejsilnější Evropská lidová strana (EPP – European Peoples Party), která sdružuje konzervativní, pravicové a středopravicové politiky. Získala téměř dvě stě mandátů.

Druhou nejpočetnější frakcí je Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D – Progressive Alliance of Socialists and Democrats), která dosud drží přes 130 mandátů. V této skupině zasedají sociálně demokratické a levicové strany, které chtějí prohlubovat evropskou integraci.

Třetí nejsilnější frakcí je Obnova Evropy (Renew Europe), ve které zasedají středové a pravicové strany podporující prohlubování evropské spolupráce. Její součástí je například hnutí ANO. Dále v europarlamentu zasedá sdružení radikálních a komunistických stran pod Evropskou jednocenou levicí (GUE/NGL), Zelení, nacionalistická a euroskeptická Identita a Demokracie (ID) či skupina Evropských konzervativců a reformistů (ECR – European Conservatives and reformists), která je mírně euroskeptická, tedy nepodporuje další prohlubování evropské integrace. Členem této frakce je dlouhodobě ODS.

EP je takzvanou cestující institucí, která sídlí současně na třech místech. Ve francouzském Štrasburku většinou jednou měsíčně probíhají plenární zasedání, kde se hlasuje o zákonech, v Bruselu jednají politické skupiny a dvacet jednotlivých výborů, každý z nich se zabývá určitou oblastí politiky. Sekretariát instituce pak sídlí v Lucemburku. Mezi těmito místy se pak europoslanci i úředníci velmi složitě a nákladně přesouvají.

Nahrávám video

Přímá volba do parlamentu od roku 1979

Předchůdce dnešního Evropského parlamentu, tehdy Parlamentní shromáždění, bylo zavedeno již v Pařížské smlouvě z roku 1951 ustavující Evropské společenství uhlí a oceli. Po vzniku Evropského hospodářského společenství a Euratomu v roce 1957 se pravomoci tohoto shromáždění rozšířily i na oblast působnosti těchto dvou předchůdců Evropské Unie, přičemž bylo tvořeno zástupci národních parlamentů.

V roce 1976 došlo ke změně smluv a od roku 1979 byli poslanci voleni přímou volbou občany jednotlivých členských zemí. V prvních přímých volbách bylo zvoleno 518 poslanců. Jednotný evropský akt pak v roce 1986 oficiálně změnil název Shromáždění na Evropský parlament a přidělil mu další nové pravomoci.

Evropský parlament dále posílil své postavení v roce 2009 na základě Lisabonské smlouvy, a to zvláště v legislativním procesu rozšířením oblastí, kdy unijní předpisy vytváří společně s Radou prostřednictvím procedury spolurozhodování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila útoky na jihu Íránu, označila je za sebeobranu

Americká armáda podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě CENTCOM zaútočila v jižním Íránu na cíle, mezi nimiž byly lodě pokoušející se klást miny a odpalovací rampy. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Velitelství v prohlášení označilo pondělní útoky za sebeobranu a doplnilo, že si při pokračujícím příměří zachovává zdrženlivost.
01:57Aktualizovánopřed 31 mminutami

Rusko oznámilo nové údery na Kyjev, cizince vyzývá k odchodu

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje „odvetné“ údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Moskva rovněž vyzvala zahraniční občany i diplomaty, aby město opustili. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že situaci pečlivě sleduje a všechny informace vyhodnocuje. Ukrajina se již pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Íránský prezident nařídil obnovit připojení k internetu, píší média

Íránský prezident Masúd Pezeškján podle státních médií nařídil obnovu internetového připojení v zemi, uvedla v pondělí agentura Reuters, podle které tamní média citují mluvčího ministerstva komunikací. Připojení k internetu úřady v zemi blokují nepřetržitě 87 dní, připomněla organizace NetBlocks.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoŽádný útok nebyl tak intenzivní, popsal Čech ruský nálet na Ukrajinu

Realitu nedávného masivního ruského útoku na Ukrajinu zažil i český zdravotník Jan Doucha. Ten úderů zažil již několik, žádný však prý nebyl takto intenzivní. Nejvážněji zraněné odvážely sanitky okamžitě. Doucha poskytoval pomoc lehce zraněným, tři pacienty pak převezl do přeplněné nemocnice. Nejmladšímu zraněnému nebyl ani rok, nejstaršímu devětadevadesát. Rusové navíc pokračovali v útocích i během záchranných prací. „Když jsme ženu předávali sanitce, tak začal poplach a za dvě tři minuty nad námi proletěl (dron) Šáhed,“ popsal situaci dobrovolný záchranář Dmytro Maksymovyč. Doucha jezdí na Ukrajinu pomáhat s převozem zraněných do českých nemocnic pravidelně. A říká, že ani tento útok na tom nic nezmění.
před 8 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 9 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V USA se podařilo zažehnat hrozbu výbuchu nádrže s nebezpečnou chemikálií

Hasičům v jižní Kalifornii se podařilo zažehnat nebezpečí výbuchu nádrže s hořlavou chemikálií. S odvoláním na místní úřady o tom v pondělí odpoledne SELČ informovala agentura Reuters. Před hrozbou exploze hasiči varovali v pátek. Kolem 50 tisíc lidí z okolí kvůli tomu muselo opustit své domovy.
před 10 hhodinami

Indii „zamořilo“ satirické hnutí švábů

Miliony Indů uchvátila nová virální Lidová strana švábů, která se označuje za „hlas líných a nezaměstnaných“. Satirickou kampaň spustila nejapná poznámka předsedy nejvyššího soudu na adresu mladé generace. Protestní hnutí se během týdne stalo symbolem disentu mezi indickou generací Z, kterou trápí nezaměstnanost a frustrace z politického vedení, jež přehlíží mladé. Fenomén se už rozšířil do Pákistánu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...