Konec povinného celibátu pro katolické kněze podpořil předseda německé biskupské konference. Reagoval tak na odhalení stovek případů sexuálního zneužíti, kterých se podle vyšetřovací zprávy dopustili církevní hodnostáři v mnichovském arcibiskupství. Vyzval také k omluvě bývalého papeže Benedikta XVI., který ještě coby mnichovský arcibiskup Joseph Ratzinger nezasáhl podle vyšetřovací komise v případech sexuálního zneužívání dětí.
Lavinu odhalení sexuálního zneužívání církevními hodnostáři v Německu spustil před dvanácti lety Matthias Katsch, sám oběť dvou sadistických kněží na jezuitském gymnáziu v Berlíně. Počet zdokumentovaných obětí se od té doby vyšplhal na více než tři tisíce šest set.
Katsch teď dodává, že podíl na utrpení některých z nich měl i Joseph Ratzinger. „Nese zodpovědnost za tyto děti a měl by se jim omluvit.“
Totéž tvrdí i vyšetřovací zpráva o mnichovském arcibiskupství, v jehož čele pozdější papež v 80. letech stál. „Celkem ve čtyřech případech sexuálního zneužívání se tehdejší arcibiskup Josef Ratzinger nezachoval správně,“ uvádí autor vyšetřovací zprávy Martin Pusch.
V jednom případě Ratzingerův úřad přesunul pedofilního kněze do jiné farnosti poté, co vyšly najevo jeho zločiny. Duchovní dál kázal a dál zneužíval děti. „Nezjistili jsme, že by se církev zajímala o oběti nebo že se jim snažila pomoci,“ upozorňuje Pusch.
Sám Ratzinger tvrdil, že se klíčového zasedání nezúčastnil, poté vzal svá slova zpět. Trvá ale na tom, že pedofila nekryl, nýbrž měl od poradců špatné informace.
Předseda biskupské konference chce konec celibátu
Omluvu teď po něm žádá i předseda německé biskupské konference Georg Bäntzing, který chce i zásadní rekonstrukci katolické církve včetně zrušení povinného celibátu. „Jde o změnu chování celé církve. To je náš cíl,“ podotýká Bäntzing.
Matthias Katsch ale pochybuje, že církvi jde v první řadě o oběti, jako je on. „Chránili především sami sebe. Za to by obětem měli přiznat důstojné odškodnění.“
Řada obětí sexuálního násilí trpí doživotními následky, jednání o odškodnění se ale vlečou. První nabídka pro zhruba třicet z nich, kteří trpěli na berlínské jezuitské škole, začínala ze strany řádu na dvou tisících eurech. Tedy v přepočtu necelých padesáti tisících korunách.
