Přední běloruská opoziční politička byla zadržena na ukrajinské hranici. EU má návrh sankcí

Nahrávám video

Tři členové běloruské opozice, včetně Maryje Kalesnikavové z vedení Koordinační rady, která byla v pondělí podle očitých svědků unesena, prošli v úterý brzy ráno kontrolou na hranici s Ukrajinou. Tvrdí to zástupce běloruského státního výboru pro ochranu hranice Anton Byčkovskij. Podle státní agentury Belta byla ale Kalesnikavová u hranic zadržena, okolnosti zatím nejsou nejasné. Další představitelka běloruské opozice, Svjatlana Cichanouská, mezitím protestovala proti mezinárodním dohodám, které se snaží dohodnout běloruský prezident Alexandr Lukašenko s Moskvou. Evropská unie chce sankce pro 40 Bělorusů.

Kalesnikavová byla podle svědků unesena v pondělí v Minsku. Server tut.by s odvoláním na svědka napsal, že ji neznámí lidé odvezli v dodávce pryč. Koordinační rada později oznámila, že je telefonicky nedostupná, jakož i další dva členové rady. Příbuzní ji večer ohlásili jako nezvěstnou.

Byčkovskij prohlásil, že všichni byli viděni při přejezdu hranice na přechodu Aleksandrovka. Kromě Kalesnikavové jmenoval ještě Antona Rodněnkova a Ivana Kravcova. Všichni prý jeli ve voze BMW a nejprve prošli první řádnou kontrolou asi 13 kilometrů od hranic. Dál na cestě k hranicím jsou rozmístěná dodatečná stanoviště pohraničních hlídek. Když údajně trojice u dalšího stanoviště spatřila vojáka, auto nabralo rychlost a opustilo běloruské území.

„Přitom se Kalesnikavová ocitla mimo vozidlo, zřejmě ji z auta vystrčili, alespoň takto to nyní vypadá, pokud mohu soudit,“ prohlásil mluvčí. Dodal, že Kalesnikavová byla zadržena.

Trojice nechtěla zemi opustit

Podle agentury Interfax, která se odvolává na informace z opozičních kruhů, se trojice Bělorusko nechystala opouštět. O dobrovolný odjezd nešlo ani podle náměstka ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka.

„Jednalo se o nucené vyhoštění z rodné země. Maryju Kalesnikavovou se z Běloruska vykázat nepodařilo, protože tato odvážná žena podnikla kroky, které zabránily jejímu přemístění přes hranici. Zůstala na území Běloruské republiky,“ napsal Heraščenko na Facebooku.

Další čelný člen koordinační rady právník Maksim Znak serveru Tut.by řekl, že spolu s Kalesnikavovou, Radněnkem a Kravcovem předtím zvažovali, co dělat, pokud je úřady postaví před stejnou volbu jako jejich kolegy z rady Pavla Latušku a Volhu Kavalkovovou – odjet ze země, nebo být vystaven represím. Kalesnikavová podle Znaka jednoznačně řekla, že ji ze země nedostanou, jedině násilím.

Agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na dobře informovaný zdroj napsala, že si Kalesnikavová zničila cestovní pas, a proto ji nemohli dostat ze země. „Při pokusu o deportaci si roztrhla pas a pohraniční stráž ji nemohla vpustit na území Ukrajiny,“ citovala agentura svůj zdroj.

„Oficiálním verzím nevěřím ani na vteřinu. Čekám, až se s nimi (Radněnkem a Kravcovem) spojím a sami řeknou, co se stalo,“ řekl Tut.by právník Znak. „Jsem rád, že Máša (Kalesnikavová) přelstila všechny mazané plány a z této situace vyšla vítězně. Nevím, co se stalo, ale klidně věřím, že si roztrhala pas, nebo vyskočila z auta. V každém případě se jim (úřadům) to nepodařilo. Nyní říkají, že Máša byla zadržena – dobrá, znamená to, že za ni nese odpovědnost náš stát,“ dodal Znak. 

Kalesnikavová působila jako šéfka kampaně Viktara Babaryky. Dlouholetý bankéř pracující pro Belgazprombank patřící ruskému Gazpromu chtěl v srpnu kandidovat na prezidenta a zdálo se, že je nejpopulárnějším představitelem opozice. Volební komise mu nakonec účast ve volbách nedovolila. Policie ho navíc stíhá za údajné podvody a drží ho ve věznici.

Cichanouská: Lukašenkovy dohody nová vláda nepodpoří

Další představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská mezitím tamnímu prezidentovi Lukašenkovi vzkázala, že žádnou jeho mezinárodní dohodu budoucí demokraticky zvolená běloruská vláda nepotvrdí. Uvedla to ve videokonferenčním projevu k ministerskému výboru Rady Evropy. Panují totiž obavy, že Lukašenko ve snaze zastavit protesty proti sobě omezí svrchovanost země větší integrací s Ruskem.

„Země nebo strany… nemohou a neměly by očekávat, že Bělorusové a jejich spravedlivě a demokraticky zvolená vláda budou respektovat smlouvy, které proti jejich vůli uzavírá nelegitimní režim,“ uvedla podle agentury Reuters Cichanouská, která je podle velké části běloruské veřejnosti skutečnou vítězkou nedávných prezidentských voleb, v nichž podle oficiálně oznámených výsledků vyhrál Lukašenko.

„Lukašenko jako prezident naší země nemá žádnou legitimitu. Už nepředstavuje Bělorusko,“ prohlásila také Cichanouská v projevu přenášeném z jejího nynějšího štábu v litevském Vilniusu, kam se musela po nátlaku úřadů ze země uchýlit.

Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius dal v pondělí najevo obavu, že se Lukašenko chystá vzdát nezávislosti své země podepsáním dohody o hlubší integraci s Ruskem.

EU navrhuje sankce proti čtyřiceti lidem

Diplomacie Evropské unie navrhla seznam čtyř desítek lidí spojených s běloruským režimem, na něž chce uvalit sankce, uvádějí diplomatické zdroje.

Unijní diplomatická služba původně přišla s necelými dvěma desítkami jmen. Zvláště Polsko či pobaltské státy však požadovaly ráznější přístup, a tak Brusel seznam rozšířil na dvojnásobek. „Jde o přední představitele režimu odpovědné za volby a násilné potlačování opozice,“ uvedl jeden z diplomatů. Sám Lukašenko na listině chybí, neboť některé státy včetně předsednického Německa chtějí pokračovat v dialogu s ním.

Na postizích vůči čtyřem desítkám lidí, které by měly zahrnovat zmrazení majetku a zákaz cest na území EU, se shodují všechny unijní země. Kypr spolu s Řeckem však odmítají svůj souhlas formálně stvrdit, dokud ostatní země nepodpoří jejich požadavek na potrestání Turecka za těžební aktivity poblíž jejich území.

Přijetí sankcí vůči členovi NATO však podle diplomatů velká část unijních zemí odmítá. Kypr a Řecko mají na své straně zejména Francii či Rakousko, diplomatičtější cestu chce naproti tomu vůči Ankaře volit Německo či další státy včetně Česka. „Přes protiturecké sankce zřejmě cesta nepovede, spíše půjde o to, jak Kypr a Řecko přesvědčit jinak,“ konstatoval další diplomat.

Bělorusko bude zásadním bodem programu jednání ministrů zahraničí 21. září a mnoho zemí zvláště z východního křídla unie usiluje o to, aby byl sankční seznam schválen již tam. Země EU neuznaly výsledek srpnových běloruských voleb, v nichž Lukašenko obhájil mandát. Podle unie nebyly demokratické a spravedlivé a Lukašenkův režim tvrdým potlačováním následných protestů porušuje lidská práva.

Lukašenko odstoupit odmítá

Lukašenko v úterý prohlásil, že navzdory velkým demonstracím proti svému autoritářskému režimu nehodlá odstoupit. V rozhovoru, který v Minsku poskytl vybraným ruským sdělovacím prostředkům, podle agentury TASS opět připustil možnost uspořádání předčasných prezidentských voleb, ale až po ústavní reformě. Znovu také tvrdil, že za týdny trvajícími protesty v zemi jsou USA, které působí přes centra v Polsku a Česku.

Za nynější situací v Bělorusku jsou podle Lukašenka dvě příčiny – vnější a vnitřní. „Věří, že za vším stojí především Američané, kteří operují prostřednictvím center v Polsku a České republice,“ přiblížil Lukašenkův pohled novinář přítomný rozhovoru. Za vnitřní příčinu prezident považuje to, že „v Bělorusku vyrostla dvě nová pokolení“ a vytvořila se nevelká třída „měšťáků“, kteří se prý chtějí dostat k moci.

„Ano, možná jsem seděl (ve funkci) trochu déle, možná mne ukazují nejen v televizi, ale i na žehličkách, na čajových konvicích. Ano. Ale skutečně jenom já nyní můžu Bělorusy ochránit,“ prohlásil mimo jiné Lukašenko podle agentury TASS, která citovala jednoho z ruských účastníků zatím nezveřejněného interview.

„Já prostě jen tak neodejdu. Čtvrtstoletí jsem se staral o Bělorusko. Jenom tak to všechno nezahodím. Kromě toho, pokud odejdu, budou moje stoupence řezat,“ citoval další novinář z výroků Lukašenka, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let.

S Koordinační radou běloruské opozice Lukašenko jednat rozhodně odmítá. „Nevím, kdo ti lidé jsou. Nejsou žádná opozice. Všechno, co navrhují, znamená katastrofu pro Bělorusko a běloruský národ. Chtějí přervat naše vztahy s bratrským Ruskem, chtějí, abychom měli placené vzdělání a zdravotnictví. Chtějí zničit všechny naše průmyslové podniky a z pracujících udělat nezaměstnané,“ prohlásil podle ruských novinářů Lukašenko.

Lukašenko: Jsme připraveni pokračovat v integraci s Ruskem

Posílil také obavy, že ve snaze udržet se u moci za pomoci ruského prezidenta Vladimira Putina bude ochoten omezit svrchovanost země větší integrací s Ruskem. „Jsme připraveni pokračovat v integraci s Ruskem, ale nejprve musíme zajistit, aby všechny instituce a projekty, které ve svazovém státu již existují, skutečně fungovaly,“ řekl.

Ruský prezident Putin dlouhodobě usiluje o užší vazby s Běloruskem v rámci svazového soustátí, které již formálně funguje léta. Lukašenko to dosud odmítal a obviňoval Moskvu, že chce jeho zemi pohltit. Před volbami dokonce obviňoval opozici, že ji řídí Kreml. Jeho současná pozice je ovšem oslabená vlivem protestů, v Evropské unii podporu nenachází, a proto o ochranu žádá Putina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...